Dreamgirls

Film o aroganci, závisti, lidské pošetilosti a o zpívání. To jsou Dreamgirls. Trio, které mohlo mít vše, jenže chamtivost a nafoukanost jim jejich budoucnost přetrhali. Nejvíce je to pocítit v postavě Curtise Taylora, který od začátku překypoval optimismem a v závěru, když se z něj stal arogantní snob, máte sto chutí mu jednu třísknout. O Dreamgirls jsem toho hodně slyšel. Dokonalé písničky, výborné herecké výkony (viz. Oscar pro Jennifer Hudson) a nálada, kterou milovníci R´n´B uvítají s otevřenou náručí. To všechno film plní na 100%, jenže k té dokonalosti něco chybí. Překotný děj přes srdce přenesu, ale občasné klišé scény už ne. Chápu, že takové filmy o hvězdách bývají, jenže u Dreamgirls je to až moc patrné. Každopádně obrovská spokojenost a o Jennifer Hudson se jednou bude psát na titulních stranách novin. Ať už jako o zpěvačce (lepší hlas jsem ještě neslyšel) a nebo jako o herečce (na dubut nadprůměrný výkon= Oscar více než zasloužený). (06.01.2008)

Jako film mě to vůbec nenadchlo, děj mě nepřišel ničím zajímavý. Ale já mám prostě absolutní slabost pro černošské hlasy! A čím víc to rozjedou, tím líp - hlavně Jennifer Hudson to tam skvěle dávala. Beyoncé mám taky rád, prostě herci taky v pohodě. FIlm byl skvěle natočený, skvělá choreografie, všechno vypadalo dobře, když se Dreamgirls objevili na jeviští vypadali fakt úžasně. Avšak když se nezpívalo, fakt mě to mnohdy nudilo a to byla docela škoda.. (03.01.2010)

Co na to říct. Příběh je prosťoučký, jak se na muzikál sluší, ale kulisa 60.-80. let, na jejímž pozadí se odehrává, mu dodává půvabu. Nicméně přednosti filmu jsou všehovšudy dvě: stárnoucí excentrická, ale smutná hvězdička v podání Eddieho Murphyho (nemyslel jsem si, že bych mohl někdy něco takového vypustit z klávesnice:)) a hlavně silné songy se skvělými texty ve výborném aranžmá. (08.12.2008)

Prvních čtyřicet minut je na čistých 100% - zbytek minimálně "rozpačitý". Ale to je pouze můj subjektivní názor - hudební styl se ve filmu vyvijí (film mapuje přibližně deset let) a ke konci mi opravdu přišlo jakobych poslouchal MTV - písně si jsou podobné - a pro mě...nudné. A možná je to proto, že nejsem vyznavačem RandB. Nejvíce se mi líbilo oněch prvních 40 minut, kde byl styl spíše bluesojazzový... Pak mi přišli trošku rušivé ty "muzikálové" vložky (konkrétně myslím situace, kdy hrdinové skočí z obyčejné konverzace do zpěvu) - podle mého názoru by filmu více slušelo řešit dramatické situace dialogy a ne zpěvem (minimálně by to zkrátilo stopáž). Ale to bych zase chtěl moc - koneckonců je to muzikál - a abych nebyl pořád jen kritický - kamera a výprava je na svém místě, Eddie Murphy exceluje a v duchu jsem si říkal, proč toho chlapa už nenašli dřív - zasloužil by dramatickou roli (jeho pohled ve scéně kdy si chce "šlehnout" je dokonalý). Chtěl jsem dát **** - ale to bych zase nebyl spravedlivý k takovým legendám jako All that jazz, Cabaret, Šumař na střeše - Dreamgirls je u mě ve své podstatě druholigový muzikál, který to prvních čtyřicet minut uspěšně maskuje. 70% (04.08.2007)

Pěkné, moc pěkné. Dreamgirls sice nedosahují geniality Moulin Rouge, ale divadelní energií pulzujícímu Chicagu se blíží. Od režiséra Kinseyho by jeden opravdu nečekal tak skvěle stylovou práci, Beyoncé překvapila, že dokáže hrát (zpívání jí šlo vždycky), Eddie Murphy nebyl tak dobrý snad nikdy (a poslední dobou rozhodně ne - rád bych ho viděl v nějakém dramatu) a po pěvecké stránce pro mě vede neznámá Jennifer Hudson (finalistka American Idol z roku 2004 - s našimi Superstary opravdu nesrovnávat). Fajnová oldschool R´n´B muzika s blyštivým broadwayským šmrncem, zajímavá, energická režie, skvělé herecké výkony, ne zrovna strhující, ale docela zajímavý příběh (hodně inspirovaný Dianou Ross a jejími The Supremes) - Dreamgirls toho nenabízejí málo. (13.01.2007)