Dreamgirls

Co na to říct. Příběh je prosťoučký, jak se na muzikál sluší, ale kulisa 60.-80. let, na jejímž pozadí se odehrává, mu dodává půvabu. Nicméně přednosti filmu jsou všehovšudy dvě: stárnoucí excentrická, ale smutná hvězdička v podání Eddieho Murphyho (nemyslel jsem si, že bych mohl někdy něco takového vypustit z klávesnice:)) a hlavně silné songy se skvělými texty ve výborném aranžmá. (08.12.2008)

Dreamgirls. Jak krásný název pro muzikál. Nádherné obsazení plné hvězd včerejška (Eddie Murphy, Danny Glover), dneška (Jamie Foxx, Beyoncé Knowles) a hlavně zítřka (Jennifer Hudson). Billy Condon není zrovna nejlepší režisér v Hollywoodu, ale poměrně s citem si vybírá co točit. Tentokrát zvolil muzikál, ale přistoupil k němu až moc obyčejně. Postavy ve většině případů zpívají písničku, která vyjadřuje co cítí, co si myslí a co se bojí říct. Problém je v tom, že tyto písničky vůbec děj neposouvají a z postav všechny tyto jejich pocity úplně čiší. Např. Beyoncé Knowles zpívá jak se trápí ve vztahu s Jamie Foxxem, ALE ! na té postavě jsme to poznali už před půl hodinou! Takže z dobře vymyšleného snímku se postupem času stává muzikál, jehož nejpomalejšími místy jsou hudební čísla, které jednoduše brzdí děj. Na druhou stranu všechny hudební výstupy jsou úžasné, živé, citlivé a herečky opravdu zpívají a vůbec ne zle. Všechny strká jednoznačně do rukávu Jennifer Hudson, která zpívá jak bohyně a to se na mě Beyoncé nemůže zlobit. Tahle hvězdička bude minimálně na americkém hudebním nebi brzo zářit víc než jakákoliv jiná zpěvačka. Eddie Murphy velmi překvapil a jeho postava je velmi příjemná, otevřená a je vidět, že se se Eddie opravdu snažil (hrál v něčem lépe?). Poslední věc je délka filmu, která vzhledem k počtu písniček a jejích "použití" je lehce odstrašující, ale film přesto film působí jako glamour mezi muzikály. Na pohled krásný, ve všem uhlazený film, který bedlivě a šikovně schovává své malé chyby (07.03.2007)

Nůžky! Dala by se vystříhat dobrá polovina děje (především spousta cajdáků), aniž bychom přitom utrpěli jakoukoliv velkou ztrátu, tahle délka byla totiž opravdu neúnosná. První polovina dobrá, od půlky už se to veze v utahaném tempu a občas jsem toho měla už opravdu po krk a držela se zuby nehty, abych do konce vydržela. S tím, že písně ve filmu nebudou zrovna šálek mého čaje, jsem byla dopředu smířená, ale jen těžko jsem se smiřuji s protěžováním hlasu Jennifer Hudson, který je tu prezentován jako lepší, což podle mého názoru není pravda. Já zkrátka tyhle uječený hlasy ze srdce nenávidím! (Je sice silný, ale upřímně je to ječák, bohužel to asi slyším jenom já).A chvíle, kdy se na plátně Jennifer Hudson objevovala, aby se vyzpívala v neskutečně dlouhých sekvencích byly pro mě hotovým utrpením. Naopak každá písnička Beyoncé byla proti tomu jako balzám na uši. Nakonec jsem odcházela promrzlá (letní kino) a napůl znuděná a kdo si za mnou vykřikoval, že takovej film už neviděl takovejch dobrejch čtrnáct let - těžko říct jestli to byl výraz obdivu nebo spíš podivu, ale tipla bych si to druhý. Tři hvězdičky si však film zaslouží jednak za herecké výkony a jednak za stylizaci. (12.07.2007)

První čtyřicetiminutovka je dokonalá. Hýří barvami, oplývá neskutečným videoklipovým tempem, a přitom jako správné retro vyzařuje náladu 60. let. Řešení vážných věcí už tak přitažlivé není, ale Dreamgirls i tak hudebně excelují, zatíco Bill Condon jako režisér s mladickým drivem a stařeckou uvědomělostí mile překvapuje. Jen mě mrzí, že Beyoncé má během filmů nalíčeno na své tváři asi pět obličejů. Taková kost to nepotřebuje... (13.01.2007)

Spousta překvapení pro mně. Dynamika v rámci muzikálu už dlouho neviděná. Obrovská porce kvalitního árenbí a soulu k tomu. Role za kterou Murphy určitě malinu nedostane (ten kratičký záblesk charakterního herectví - jeho sólo scéna po jeho posledním vystoupení- škoda toho Murphyho....). A pak ta paní Hudson- ta jakmile otevřela pusu , byl jsem opakovaně zamačkáván do mého gautche. Joj. (27.07.2022)