Zodiac

Krásně atmosférická sonda (nejen) do přelomu 60. / 70. let s řadou perfektně zvládnutých napínavých scén, z nichž zaujme zejména ta u jezera, která měla ten správný shock-exploatační feeling. Oceňuju motiv vyšetřovatelů, které jejich posedlost případem natolik pohltí a vyčerpá, že v určité chvíli je jim už jedno, kdo je skutečným vrahem a touží jen vyšetřování za každou cenu uzavřít. Škoda jen, že to celé tak nesnesitelně nudí. (11.06.2007)

Strhující mozaika faktů, která postrádá ohraničující rysy thrillerového žánru a doslova diváka vykoupe v jednom z nejzáhadnějších případů kriminalistické historie. Jediné, co bych vytkl, je stopáž, jinak se mi líbilo vše podstatné – stylizace, hudba, herecké výkony, pojetí postav. Zodiac je prostě hodně netradičním pohledem na atraktivní látku, ze které by většina režisérů udělala napínavou selanku s koncem, kde to vrah koupí do prsou a nazdar. Fincher se naštěstí přidržel faktů a vytvořil dokumentarizující, civilní a trochu retro podívanou, která mě osobně strašně bavila. Čekáte-li cosi atraktivního ve stylu "Sedm", do kina raději nechoďte. (14.06.2007)

Nádherně stylizovaný, bezchybně zahraný a tak akorát ukecaný, kompaktně působící film, který je (s ohledem na svůj žánr) nezvykle klidný a bezstarostně plynoucí, asi stejně jako doba, ve které se odehrává. Pestrobarevné herecké obsazení, plné schopných aktérů v čele s Jakem Gyllenhaalem a Robertem Downey Juniorem. Mým favoritem se však stal Mark Ruffalo, který svou rolí v Zodiacovi definitivně potvrdil, že nesmí v žádném případě chybět v mé top 5ce. Film má atmosféru docela dusnou, kterou doplňuje pocit strachu a nejistoty, toto všechno by tvořilo film hodný maximálního hodnocení, vše však kazí stálý posun děje (bohužel je film dle skutečných událostí). Na obrazovce se objeví "o měsíc později", uběhne scéna a objeví se "o dva roky později", uběhne scéna a... Tohle mi zkazilo pocit z dokonale budované atmosféry a nebyl jsem napjat jako u ostatních filmů mistra Finchera. Zodiac se měl jeho příběhem jen inspirovat, takhle je to "jen" hutná, vyvážená a téměř pětihvězdičková kriminálka. (29.11.2008)

"There's more than one way to lose your life to a killer". Již dlouho neměl film tak výstižný slogan jako právě Zodiac. Tady jde o něco jiného než-li o běžný mysteriózní thriller. Klasické thrillerové schéma uvolňuje prostor postavám kolem vyšetřování a jejich posedlostí prací s důrazem na katastrofální dopad, který to pro ně a jejich okolí nevyhnutelně má. Zodiaca nelze neporovnat s jihokorejskými Vzpomínkami na vraha. Což je trošku paradoxní, jelikož ty byly svého času poněkud nedůstojně a lživě prezentovány jako temný thriller ve stylu Sedm. A nic nemohlo být dál od pravdy. Přirovnání Zodiaka k této asijké záležitosti se ovšem přímo nabízí; mají k sobě velmi blízko. Přes inteligentní a zajímavý scénář (a to i pro znalé tohoto případu), přesnou výpravu, dokonalou stylizaci a naprosto přesvědčivé herce je nakonec zas a znovu největším Fincherovým esem v rukávu atmosféra. Z každé scény ji přímo ždíme a tak ani pořádně nezaregistrujete, že se vlastně takřka tři hodiny hodiny pouze vedou dialogy... PS: Fincher, ve spolupráci s Vanderbiltem, opět prokázal, že je machr na "nezfilmovatelné" předlohy. Tady se jim navíc podařil husarský kousek. A sice, že je to ještě o chlup lepší (a aktuálnější) než Graysmithova kniha. (09.06.2007)

Zatím žádná Fincherova kombinace beznaděje, cynismu a sadismu nebyla ve všech ohledech dotažená tak jako Zodiac, vtahující odhalení toho, proč nedošlo k žádnému odhalení. Scéna sledování taxíku z boží perspektivy by mohla být emblémem režisérova odtažitého přístupu k postavám. Nenechá je žít osobní životy, neustálým střídáním perspektiv (vyprávění se drží toho, kdo měl v dané době přístup k novým informacím) nám neumožní proniknout k nim blíže. Ať se nacházejí v terénu, doma nebo v baru, ať jsou Vánoce nebo všední den, stále řeší Zodiaka. Pokud ve filmu ale paradoxně něco prodělává očividný vývoj, pak ne vyšetřování, ale postavy, které ztrácejí nervy, elán a odstup. Nejen jejich posedlost honbou za odhalením pravdy, ale také styl filmu ze všeho nejvíc připomíná Všechny prezidentovy muže, jiný faktograficky procedurální thriller. Architektura redakce San Francisco Chronicles, mimořádná hloubka mimořádně dlouhých (a myšlenkové procesy v jejich úplnosti zachycujících) záběrů, převážně statická kamera, vysilující sběr a analýza informací – to všechno jsou reminiscence Pakulova filmu (a mnoha dalších dramat a thrillerů z konce 60. a začátku 70. let), který nás navzdory podobnému průběhu ve výsledku utvrzuje v tom, že systém funguje. Zodiac nám sice přesnými údaji o místě a času opakovaně slibuje zásadní odhalení, které zásadně ovlivní průběh pátrání, ale ve skutečnosti jde jen o další slepou uličku a další projev režisérovy obsese detaily (včetně ohlídání si toho, aby v určitý den a čas hrálo v rádiu totéž, co z něj lidé tehdy skutečně mohli slyšet). Jindy prosluněné město květinových dětí se ve Fincherově neo-noirovém pojetí stává temným labyrintem, z něhož nevede cesta ven a v němž namísto systému vládne chaos, čemuž odpovídají i vraždy nezapadající do žádného vzorce. Namísto modrozelených filtrů vizuálně sladěnému filmu dominují odstíny žluté, barvy posedlosti. Právě posedlost je společně se zájmem o přenos informací (viz prolog zachycující cestu dopisu) leitmotivem snímku. Význam mediálního zprostředkování informací a nutnost probírat se zas a znovu neskutečným množstvím dat (Graysmith v závěru de facto přešetřuje to, co bylo vyšetřeno v prvních dvou třetinách filmu) posouvá faktům věrnou rekonstrukci čtyřicet let starého vyšetřování do informačně přesycené a médii ovládané přítomnosti. Nadčasový je Zodiac také díky stylistické odměřenosti. Fincher se tentokrát nesnaží být za každou cenu cool, šetří složitými pohyby kamery i CGI berličkami a veškerou pozornost koncentruje na postavy a to, co si sdělují. Režisérský perfekcionista tím při analýze zodiakovské mytologie prokazuje podobnou oddanost faktům jako jeho hrdinové. Obdivuhodné, náročné a zasluhující vícero zhlédnutí. 90% Zajímavé komentáře: Nathalie, Bluntman, Marius, castor, Othello, Maq, Triple H, Frankie (25.09.2014)