Podivný prípad Benjamina Buttona

Řemeslně poctivý kus práce, do kterého Fincher vložil množství svých nezaměnitelných nápadů, které však nijak zásadně nepoutají pozornost, tudíž nechávají dostatek místa příběhu. Ten sám by ale šel odvyprávět během chvilky. Ne že bych se nudil, na to umí režisér vyprávět dostatečně poutavě, ale je to jeho první film, který mě emocionálně absolutně minul. Možná i díky tomu, že Cate Blanchett mi tam prostě nějak ‚nesedí‘ a za vynikajícím Pittem notně vlaje, a taky díky košaté stopáži, která je vzhledem k množství děje prostě příliš. No, dokonalý styl evidentně utáhne mnohé, jak koukám na hodnocení kolem. Slabší čtyřka. (03.01.2009)

Po delší době spojené s nekonečnými odklady jsme se i my (já + přítelkyně) konečně dostali do kina na poslední dosud neviděný oscarový film, kterým byl právě neuvěřitelný Benjamin Button. Vyzbrojeni nutnou dávkou M&M’s na 166 min stopáž jsme usedli do horní řady a tak započalo naše sledování Benjaminova podivuhodného příběhu. Zpět tedy k tématu - filmu. Na úvod bych rád poznamenal, že tohle sice není 100% záležitost, ostatně jen málo filmů této hodnoty dosahuje, zato se ale rozhodně jedná o silný nadprůměr. Netřeba opakovat, že Fincher je zručný režisér, ale rád znovu pochválím obsahovou + vizuální stránku a samozřejmě nesmím zapomenout ani na výtečnou práci maskérů. Herecké výkony jsou také na vysoké úrovni, i když se jedná především o Pittovo sólo, později přeměněné na duo Pitt + Blanchett. Co bych ale trochu zdrbnul je hudební doprovod, Desplat je sice zkušený skladatel a neříkám, že se mi to po této stránce vůbec nelíbilo, spíše to mohlo být o dost výraznější a hudba tak mohla znatelněji podtrhnout určité momenty. Konec ale balastu a přejděme k věci. Fincher u mě zabodoval především dvěma věcmi: 1) Benjaminův příběh mi trochu připomněl Burtonovky, tentokrát ale bohužel bez znatelného nádechu fantasy a 2) Při tak dlouhé stopáži dokázal film udržet po celou dobu mou pozornost a ani jednou jsem se nepodíval na hodinky, což se mi jednou stalo i u snímku trvajícího pouhých 80 minut. Když Buttona zhodnotím jako trochu delší celek, působí jistě obstojně, výraznější hluchá místa tam nejsou a nejvíce se mi líbila ta část, kde Benjamin sloužil na lodi. Osobně jsem čekal sice více zážitků z Benjaminových cest, které byly velice zestručněny, ale tohle příjemné dílo přeci jen není nafukovací. Společně se Slumdog Millionaire je tak The Curious Case of Benjamin Button tím nejlepším, co může oscarové klání letos nabídnout. (9/10) (16.02.2009)

Dlouhé uvažování nad rychlým a neúprosným během času. Vlastně takový óda na čas. Mistrovsky podaná mistrem Fincherem, se skvělým citlivým a dojemným příběhem, úžasným Bradem Pittem a Cate Blanchett, dokonalou atmosférou a samozřejmě i těmi vizuálními kouzlami. Nádherná cesta napříč časem s pár nezapomenutelnými úvahami a scénami (variace efektu motýlích křídel je na toto téma nejlepší věc, jaká kdy byla natočena) a závěrem, který jen utvrdil můj názor na výjimečnost snímku. Tohle si budu pamatovat dlouho. (10.02.2011)

Už ten námět se mi hodně zamlouval a věděl jsem, že David Fincher je na zfilmování ten pravý. A řemeslně není opravdu na co si stěžovat a Fincher to má opravdu vypiplaný do posledního detailu. Atmosféra je pěkná a místy mi to připomínalo Foresta Gumpa a taky trochu Burtonovu Velkou rybu. Herecky si taky není na co stěžovat a mezi Pittem a Blanchettovou to fakt funguje. Pár problémů bych ale přece jenom viděl. Celé mi to sice přišlo řemeslně a režijně na jedničku, i tak to ale na mě působilo většinu času chladně a tak trochu i vykalkulovaně, že si chce Fincher pro toho plešouna fakt dojít. Jako nic proti, ale aspoň bych mohl občas pocítit nějaké emoce. Takhle jsem se sice koukal na moc pěknej a dobrej film, ale vůbec nic to ve mně nezanechalo a závěr mě nechal naprosto chladným. A to jsem si chtěl připravit kapesník. I tak je to ale velmi silný nadprůměr, který by si nějaké ty ceny opravdu zasloužil (11.01.2009)

Poslední čtyřicetiminutovka se trochu táhne, ale Fincher je až příliš schopný na to, aby se mu Buttonův příběh roztekl do sterilní a nudné šlichty. Styčné body s Gumpem nevadí, poněvadž Fincher přistupuje k postavám jinak. Netlačí jejich prostřednictvím tolik na pilu, naopak je nechává dějem spíše proplouvat a skutečné emoce plynou z myšlenky mládnoucího efektu a potíží s ním spojených. Fincherův um by ale zřejmě nestačil. A tady přichází na scénu brilantní, první hodinu silně digitální Pitt. Pro něj bude, stejně jako pro Finchera, Button těžko nějakým milníkem, ale jeho energie z postavy jdoucí proti proudu času vyloženě čiší a je to právě Pittova jiskra v oku, která ve mně kolikrát probudila emoční fontánu. Nikoliv standardně slušná Cate Blanchett, jíž ovšem její mladší filmové verze strčí do kapsy již prvními pohledy. 9/10 a malé plus za to, že konečně někdo řekl, že je Tilda Swinton ošklivá. ;) (02.02.2009)