Réžia:
Clint EastwoodKamera:
Tom SternHudba:
Clint EastwoodHrajú:
Ryan Phillippe, Jesse Bradford, Adam Beach, John Slattery, Barry Pepper, Jamie Bell, Paul Walker, Robert Patrick, Neal McDonough, Melanie Lynskey (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Držitel Oscara, režisér Clint Eastwood (Million Dollar Baby, Nesmiřitelní) přichází s dramatem z období 2. světové války Flags of Our Fathers, které s ním spoluprodukuje držitel Oscara Steven Spielberg (Zachraňte vojína Ryana, Schindlerův seznam). Únor 1945. Vítězství v Evropě je na dosah, ale boje v Tichomoří neustále pokračují. Jedna z nejzásadnějších a nejkrvavějších bitev celého konfliktu byla o ostrov Iwo Jima. Dobývání vyvrcholilo scénou, kterou dodnes zachycuje jedna z nejikoničtějších fotografií dějin – pět vojáků námořní pěchoty a námořní poddůstojník vztyčuje na hoře Suribači americkou vlajku. Foto zachycující tuto jedinečnou chvíli, se stalo symbolem vítězství národa, který se utužil v bojích. Tato šestice vojáků je dnes považována za pravé hrdiny. Někteří z nich však zakrátko položili své životy, aniž by jen tušili, že je těchto několik chvil učinilo nesmrtelnými. Ti, kteří přežili, se za hrdiny nepovažovali. Jejich nejniternějším cílem bylo, stát v jedné řadě s ostatními bojovníky, jimž se fanfár či slávy nedostalo. Kniha Flags of Our Fathers vzešla z per Jamese Bradleyho a Rona Powerse, kteří zaznamenávají historii bitvy o Iwo Jimu a popisují osudy šestice vojáků a některých jejich bratrů z roty Easy Company. Bradleyho otec, John “Doc” Bradley, je jedním ze šestice vojáků zachycených na fotografii, ale sám autor knihy až do otcovy smrti v roce 1994 neznal plné pozadí jeho válečné zkušenosti… (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (368)
Clint Eastwood natočil povedenou a zajímavě svázanou dvojici stejně dlouhých válečných filmů, z nichž každému se daří odrážet ražení své strany - tedy Japonska (LETTERS FROM IWO JIMA) a USA. Zatímco pohled japonský je temnější, melancholičtější a z našeho pohledu odosobněnější, ten americký je 'příběhovatější', sentimentálnější, méně bezvýchodný. Ale opět to není ani tak o bojovém dění (i když je zde parádních cca 15 minut vylodění a prvního střetu), jako o lidských osudech - zde konkrétně skupiny šesti vojáku, kteří tyčili druhou vlajku na vrcholku Mount Surabachi, jak je to zachyceno na slavné fotografii. Tři přeživší z nich jeli následně jako váleční hrdinové dluhopisové turné po Státech, kde měli žádat finanční prostředky na další armádní úsilí. Čili toho jsme svědky, střidavě s děním na Iwo Jimě. A podobně jako v LETTERS, i sem Clint protlačil nějakou ústřední hlubší myšlenku. Týká se právě hrdinství, kontrastu slávy, povyku, vykonstruovaného lesku, a na druhé straně pekla prožitého na ostrově... Nestěžuji si na nic, pro mě další dobrý film. Clintova dvojitá Iwo Jima není ničím dechberoucí, ale za podívání stoprocentně stojí. Mám-li ještě nakonec oba filmy srovnat, LETTERS byly lepší, ale FLAGS mě zase víc bavily. "Every jackass thinks he knows what war is. Especially those who have never been in one." ()
První část válečného dvojfilmu, který nabízí dva pohledy na jednu bitvu i když americký pohled se zabývá spíše jejími důsledky v obecné i osobní rovině než samotnou bitvou. A přestože dokáže fungovat jako inspirace pro další úvahy na předložená témata, není bohužel žádným výjimečně vydařeným dílem, Prožitek bitvy nedosahuje „ryanovské“ intenzity a opravdovosti, příběh samotný drhne a jednotlivé postavy jsou natolik nevýrazné, že jsem se v nich po celou dobu příliš neorientoval a nevytvořil si k nim žádný vztah. Zarámování současností, které celý film mění v retrospektivu, je zbytečné, poněkud chaotické a filmu ani příběhu nic nedávají. Na druhou stranu se mi líbilo důsledné oddělení obou stran, takže Japonce v podstatě neuvidíte. Jsou víceméně jen anonymními hlavněmi kulometů, děl a pušek chrlících smrt odněkud z krytů. Kladem je také kontrast válkou traumatizovaných pěšáků, zneužitých navíc propagandou k naplnění státní kasy, s Amerikou, která na jedné straně touží po senzacích a hrdinech, na druhou stranu odmítá přijmout navrátilce změněné prožitými hrůzami. Za pozornost stojí i mechanismus, který se z obyčejné fotky stává symbol. ()
Asi hodinu to bolo fajn. Vadilo mi síce napodobňovanie Ryana (na režiséra Eastwoodovho formátu skutočne nedôstojné), ale keď z prilieb striekajú mozgy a z rozdriapaných brúch sa valia črevá, som ochotný stráviť všeličo ;-). Potom začalo utrpenie. Nudné, rozťahané, s čím ďalej otravnejšími prestrihmi medzi časovými rovinami a predovšetkým studené a bezvýrazne zahrané. Ten film presne vedel, čo chce povedať, a povedal to. Len škoda, že takým únavným spôsobom. ()
Po skvělých Eastwoodových filmech, jako byla Výměna a Gran Torino jsem si vzpomněl, že už pár měsíců mi leží tento film ve složce. A dneska jsem si našel čas a zapnul jsem ho. Pak přišla studena sprcha. Clintovi jdou dramata, ty válečné záběry byly taky vydařené, ale nějak se mu to nepodařilo skloubit dohromady. Protože na pár výborných záběrů (hlavně válečných) připadalo asi 10 - 15 minut nudy. Nu, každý film hold není posvícení… takže dneska jen za 3… ()
DVD/// Obsazení 7/10 Děj 4/10 Hudba 6/10 Efekty 5/10/// +kamera, barevný filtr, těch pár minut válečné vřavy stojí za to -naskýtá se však otázka, jestli kvůli tomu stojí za to vidět celí tento film/// Už dloho si nepamatuji, že bych viděl tákhle nudný film. Další důkaz toho jak se to dá celé zmršit, když k válečnému filmu přivážete přívěšek "co se dělo po válce". Ze začátku strašnej chaos. Skákání z jedné scény do druhé, z jedné doby o rok dopředu a zase zpátky. Už jen na tohle potřebujete několik mozkových buňek aby jste se aspoň trochu chytali. Jinak samotné válečné scény jsou velice prima. Sem tam krev, nějaká střeva, lítající údy, prostě to co by nemělo chybět v žádném válečném filmu. Na škodu však je, že i když jsem znal herce, nedokázal jsem dobře poznat jejich postavy a zapamatovat si je. Fain byl Barry Pepper jako Mike. A ostatní? Hmm, ti tam byly taky, ale moc toho nedokázali. A to válečné filmy nevyhledávám, takže si asi dokážete představit jak jsem trpěl."Muž přes palubu!" "No a co?"/// Celkem 51%/// ()
Galéria (30)
Fotka © DreamWorks Pictures
![Zástavy našich otcov - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/000/110/110526_57163a.jpg)
Zaujímavosti (22)
- Vlajky našich otců získaly nominace na Oscara v téměř identických kategoriích – za střih zvuku a jeho mixování. Clint Eastwood dostal za režii nominaci na Zlatý globus. Japonská filmová akademie snímek odměnila cenou Nejlepší zahraniční film. (imro)
- Režisér Clint Eastwood v době vzniku filmu reflektoval vlastní zkušenosti s armádou a celkový úmysl snímku: "Jako mladý jsem byl taky v armádě, mimochodem nedobrovolně. Eisenhower kandidoval na prezidenta a slíbil, že když bude zvolen, vyřeší konflikt v Koreji. Byl jsem mladý, idealistický a věřil jsem mu. Pak jsme šli do korejské války, která ale jak známo skončila velmi neuspokojivě. Ale proč to říkám: když probíhala bitva o Iwo Jimu, bylo mi patnáct let a neexistovalo žádné vyčerpávající mediální zpravodajství, jaké je běžné dneska. Kdo ví, co bychom si o té válce bývali mysleli, kdybychom už tehdy měli informační zdroje, kterými disponujeme dnes. V tu chvíli se mi zdálo, že se štveme z jednoho bojiště na druhé, ale jakmile se do hry dostaly idealismus a náboženské aspekty, věci se víc a víc komplikovaly. Nenatočil jsem tenhle film, abych vyprávěl válečný příběh. Těch je dost. Některé jsou dobré, jiné jsou jenom čirá propaganda. Vlajky našich otců jsou film o tom, jak tyhle mladé muže jejich vlastní vláda využila. Proto pro nás bylo důležité, abychom příběh vyprávěli tak pečlivě, jak jen to bylo možné." (NIRO)
- Clint Eastwood se pokusil získat práva na knihu Jamese Bradleyho a Rona Powerse hned, jak vyšla, ale to už ji měl v kapse Steven Spielberg. Ten však nebyl spokojený se scénářem Williama Broylesa Jr., takže projekt posunul Eastwoodovi a sám zůstal na postu producenta. (imro)
Reklama