Hedvábí a slzy
Réžia:
Eugen Sokolovský ml.Scenár:
Blanka BudínováKamera:
Pavel ŠindelářHudba:
Petr SkoumalHrajú:
Miroslav Donutil, Stanislav Zindulka, Jaromír Dulava, Libor Baselides, Jaroslav Kuneš, Pavel Kunert, Aleš Jarý, Karel Mišurec, Rostislav Čtvrtlík, Zdeněk Černín, Erik Pardus, Daniel Dítě (viac)Obsahy(2)
Moudrý japonský soudce Ooka (M. Donutil) dokáže svým důvtipem přijít na kloub i tomu nejsložitějšímu případu a spravedlivě tak rozsoudit každý spor. Vždy vyslechne obě strany – obchodníky, otroky i starosty, aby potom položil správně všechny otázky, občas použil i nějaký ten chyták a díky tomu mu nikdy neutekl žádný podvodník... Vynalézavý soudce Ooka Tadasuke byl skutečnou historickou postavou, žil na přelomu 17. a 18. století. Svým smyslem pro spravedlnost a pro svůj důvtip si získal srdce prostých Japonců. Jeho příběhy se vyprávějí a mají svou platnost a poučení dodnes. (Česká televize)
(viac)Recenzie (83)
Soudce Ooka Donutil je starý lišák a na každého vyzraje. Ovšem je fakt, že někteří zločinci si zjevně přáli být dopadeni (zejména ten zloděj hedvábí) a že v reálu by na Ookovy finty neskočilo ani pětileté dítě. Taky by měl pan soudce trochu zapracovat na obřadu pití čaje. A zdalipak si uvědomil, že když bude rušit mučení a popravy, nebude mít kat Franta Kocourek co žrát? ()
Velmi dobrá klasická televizní poobědová pohádka, která vypráví o moudrém soudci jménem Ooka a několika jeho případech. Příjemná poklidná moudrá pohádka, která aspoň trošku přibližuje japonské mravy našim dětem. PS: nechápu, jaktože existuje pohádka s názvem Hedvábí a slzy, která má být to samé jako Rozsudky, jen o 45 minut kratší. Snad to časem někdo osvětlí. ()
Československá televizní pohádka z unikátního středověkého japonského prostředí zpracovaná a natočená brněnským televizním studiem. Poutavá pohádka vypráví o nově příchozím soudci Ookovi, jenž na sebe brzy upozorní svou neúplatností a svým citlivým přístupem k zákonům a spravedlivými a netradičními rozsudky rozličných sporů. Moudrého soudce ztvárnil M. Donutil a ve vedlejších rolích můžeme zhlédnout mnoho známých tváří brněnských herců. Soudního zapisovatele představoval J. Dulava, druhého soudce J. Kuneš, nejmocnějšího muže v kraji pana Ki si zahrál P. Kunert a v menších rolích zlodějíčků, kapsářů a osob spoléhajících na spravedlivý a příznivý rozsudek se objevili M. Suchánek, S. Zindulka, L. Baselides či J. Tomek. Výprava, kulisy a kostýmy jsou na obvyklé, jednoduché televizní úrovni, avšak kouzlo této mimořádně povedené a oblíbené pohádky tkví v originálním orientálním prostředí a šalamounských rozhodnutích titulní postavy, jenž si díky neustálému povyku v soudní síni ani nemohla v klidu náležitě vychutnat svůj oblíbený nápoj. Hodinová pohádka E. Sokolovského neztratila nic ze svého půvabu ani po letech a právem patří k nejlepším a nejzajímavějším dílům své kategorie. ()
Česká orientální studiovka ze série podobných. V téhle se Donutil Ooka s falešnou pleší prezentuje coby soudce rafinovaný jak cukr a chytrý tak, že by mohl chytat myši do ruky. Ukázka toho, že pohádka nepotřebuje velkou výpravu, aby děti zaujala, a že děti nejsou blbci, aby se na ně muselo mluvit v holých větách a všechno jim předžvýkat, aby to pozřely a strávily. Ani slovem tedy nezmíním to, že soudce sám vznesl obvinění, poslal obviněné do vazby a následně bez dalšího, jako třeba bez procesu, vynesl rozsudek. Děkuji uživateli flanker.27, že mi tenhle kousek dětské nostalgie připomněl. ()
Televízna inscenovaná rozprávka z orientu o múdrom sudcovi Ookym a ušľachtilých ľudských hodnotách. V starovekom Japonskom cisárstve, kde sa odohráva tento príbeh, dokázal vždy rafinovane a spravodlivo vyriešiť každý spor. Bolo by to celkom fajn, keby to nebolo natočené v štúdiach českej televízie, s českými hercami. Tých totiž navliekli do kimon, nasadili parochne a nalíčili im šikmé oči na spôsob aziatov. Prišlo mi to podobne trapné ako keď si niekto natrie tvár krémom na topánky a vydáva sa za černocha. ** ()
Reklama