Réžia:
Eugen Sokolovský ml.Scenár:
Blanka BudínováKamera:
Pavel ŠindelářHudba:
Petr SkoumalHrajú:
Miroslav Donutil, Stanislav Zindulka, Jaromír Dulava, Libor Baselides, Jaroslav Kuneš, Pavel Kunert, Aleš Jarý, Karel Mišurec, Rostislav Čtvrtlík, Zdeněk Černín, Erik Pardus, Daniel Dítě (viac)Obsahy(2)
Moudrý japonský soudce Ooka (M. Donutil) dokáže svým důvtipem přijít na kloub i tomu nejsložitějšímu případu a spravedlivě tak rozsoudit každý spor. Vždy vyslechne obě strany – obchodníky, otroky i starosty, aby potom položil správně všechny otázky, občas použil i nějaký ten chyták a díky tomu mu nikdy neutekl žádný podvodník... Vynalézavý soudce Ooka Tadasuke byl skutečnou historickou postavou, žil na přelomu 17. a 18. století. Svým smyslem pro spravedlnost a pro svůj důvtip si získal srdce prostých Japonců. Jeho příběhy se vyprávějí a mají svou platnost a poučení dodnes. (Česká televize)
(viac)Recenzie (83)
Československá televizní pohádka z unikátního středověkého japonského prostředí zpracovaná a natočená brněnským televizním studiem. Poutavá pohádka vypráví o nově příchozím soudci Ookovi, jenž na sebe brzy upozorní svou neúplatností a svým citlivým přístupem k zákonům a spravedlivými a netradičními rozsudky rozličných sporů. Moudrého soudce ztvárnil M. Donutil a ve vedlejších rolích můžeme zhlédnout mnoho známých tváří brněnských herců. Soudního zapisovatele představoval J. Dulava, druhého soudce J. Kuneš, nejmocnějšího muže v kraji pana Ki si zahrál P. Kunert a v menších rolích zlodějíčků, kapsářů a osob spoléhajících na spravedlivý a příznivý rozsudek se objevili M. Suchánek, S. Zindulka, L. Baselides či J. Tomek. Výprava, kulisy a kostýmy jsou na obvyklé, jednoduché televizní úrovni, avšak kouzlo této mimořádně povedené a oblíbené pohádky tkví v originálním orientálním prostředí a šalamounských rozhodnutích titulní postavy, jenž si díky neustálému povyku v soudní síni ani nemohla v klidu náležitě vychutnat svůj oblíbený nápoj. Hodinová pohádka E. Sokolovského neztratila nic ze svého půvabu ani po letech a právem patří k nejlepším a nejzajímavějším dílům své kategorie. ()
Soudce Ooka Donutil je starý lišák a na každého vyzraje. Ovšem je fakt, že někteří zločinci si zjevně přáli být dopadeni (zejména ten zloděj hedvábí) a že v reálu by na Ookovy finty neskočilo ani pětileté dítě. Taky by měl pan soudce trochu zapracovat na obřadu pití čaje. A zdalipak si uvědomil, že když bude rušit mučení a popravy, nebude mít kat Franta Kocourek co žrát? ()
Sled jednoduchých detektivek pro děti, "asijské" kulisy a vůbec všichni účinkující jsou číňani jak stehna z ryby. V dětství mi chytrost a moudrost soudce Ooky ohromně imponovala, dnes už bych této studiové pohádce udělila maximálně 3*. Každopádně mi jednotlivé případy celkem utkvěly v paměti a jde o neotřelou podívanou pro děti, takže přivřu oči nad tou celkovou laciností zpracování: 75%. ()
Ač se děj odehrává v Japonsku, pohádka je ve skutečnosti přímo očividně inspirovaná knihami o Soudci Ti. Toho jsem v době prvního shlédnutí neznala. Jaká byla ovšem pak moje radost, když jsem van Gulikovy knížky objevila! Moc hezky zpracovaná pohádka, jejíž tempo doopravdy přebírá cosi z tradiční konfuciánské poklidnosti a vyrovnanosti. Miroslav Donutil ve velice příjemné roli moudrého umírněného člověka. Škoda, že většinou mívá smůlu na ztřeštěnce nebo křiváky. ()
Moudrá, netradiční pohádka o spravedlivém japonském soudci a jeho důvtipných metodách a rozsudcích, oděná do skromných ale dostačující kulis a výpravy, i když některé masky očividně padly hercům hůře. Inscenaci připravilo brněnské studio, tudíž je k vidění poměrně dost herců například ze seriálu Četnické humoresky. Nejvíc mne pobavila věta pronesená Miroslavem Donutilem, která by správně byla napsána jinak než ji uvedu já, ale v tom je ta podstata: "...o panaki se nestarej..." :)) ()
Galéria (5)
Fotka © Česká televize
Reklama