Hedvábí a slzy
Réžia:
Eugen Sokolovský ml.Scenár:
Blanka BudínováKamera:
Pavel ŠindelářHudba:
Petr SkoumalHrajú:
Miroslav Donutil, Stanislav Zindulka, Jaromír Dulava, Libor Baselides, Jaroslav Kuneš, Pavel Kunert, Aleš Jarý, Karel Mišurec, Rostislav Čtvrtlík, Zdeněk Černín, Erik Pardus, Daniel Dítě (viac)Obsahy(2)
Moudrý japonský soudce Ooka (M. Donutil) dokáže svým důvtipem přijít na kloub i tomu nejsložitějšímu případu a spravedlivě tak rozsoudit každý spor. Vždy vyslechne obě strany – obchodníky, otroky i starosty, aby potom položil správně všechny otázky, občas použil i nějaký ten chyták a díky tomu mu nikdy neutekl žádný podvodník... Vynalézavý soudce Ooka Tadasuke byl skutečnou historickou postavou, žil na přelomu 17. a 18. století. Svým smyslem pro spravedlnost a pro svůj důvtip si získal srdce prostých Japonců. Jeho příběhy se vyprávějí a mají svou platnost a poučení dodnes. (Česká televize)
(viac)Recenzie (83)
Česká orientální studiovka ze série podobných. V téhle se Donutil Ooka s falešnou pleší prezentuje coby soudce rafinovaný jak cukr a chytrý tak, že by mohl chytat myši do ruky. Ukázka toho, že pohádka nepotřebuje velkou výpravu, aby děti zaujala, a že děti nejsou blbci, aby se na ně muselo mluvit v holých větách a všechno jim předžvýkat, aby to pozřely a strávily. Ani slovem tedy nezmíním to, že soudce sám vznesl obvinění, poslal obviněné do vazby a následně bez dalšího, jako třeba bez procesu, vynesl rozsudek. Děkuji uživateli flanker.27, že mi tenhle kousek dětské nostalgie připomněl. ()
Toto je jedna z mála "krátkých, nedělních" pohádek na ČT, které jsem si oblíbil. Má hlavu a patu, připomíná mi příběhy o králi Šalomounovi zasazené do prostředí Dálného východu. Pravda, nejedná se o žádný převratný snímek, ale i starobylá japonská kimona a nepříliš propracované kulisy mají své kouzlo. Nemůžu si pomoct, pohádka mi přirostla k srdci, a proto dávám 5*. ()
"Příběhy o soudci Ookovi" byla v dětství jedna z mých nejoblíbenějších knížek. V tomto filmu je z ní volně pospojováno několik příběhů. Kulisy jsou sice někde na půli cesty mezi příšerností a ohavností, ale až na pár drobných úprav film kopíruje knižní předlohu a to je dobře. V reálu by asi s některými rozsudky Ooka těžce narazil, ale jedná se o staré japonské pohádky a tak se k filmu musí přistupovat. U mě (možná trochu z nostalgie) za 5*. ()
Vysokočelný šikmooký šalamún Donutil robí poriadky s brnenskými Japoncami v kimonách a sandáloch, vysporiada sa s feudálnym prežitkom v podobe práva útrpného, zrovná do laty zlatú mládež, potlačí drobnú kriminalitu, odhalí falošnú identitu a keď treba, kľudne nechá sputnať jedného z lokálnych pánbožkov. Na anime odchovaným japanofilom sa pravdepodobne pri historických nepresnostiach bude otvárať tantó vo vrecku ich yukaty, ale to už je ich vec. Pre ostatných je to vtipná a dobre zahraná papundeklová rozprávková inscenácia z časov, keď nikto neriešil kultúrnu apropriáciu. ()
Brněňští herci namalovaní jako japonští občané ... zajímalo by mne jak na to koukali v Japonsku, jestli se to tam někdy dostalo. Nicméně příjemná pohádka o moudrém soudci, který díky své moudrosti a chytrosti stihne vyřešit několik drobných krimi případů malého ateliérového japonského městečka během 62 minut. ()
Reklama