Rocky Balboa

Co naplat, že oko tygra už trápí šedý zákal a hlavu strčil do včelího úlu. Sentimentálně se prochází po Philly, pronáší plamenné proslovy plné životních pravd a za sklonkem kariéry unaveně bilancuje. Než se Rockyho okoralé srdce začalo vracet ke kořenům, přišla mi první půlka hodně nezáživná, nicméně tklivá hudba Billa Contiho, hodící se k posezení u krbu se sklenkou brandy při vzpomínání na staré časy a konečně i závěrečný boj v ringu nakonec orámovaly důstojnou rozlučku jedné boxerské legendy. Sice filmové, ale o to větší.. (07.12.2009)

Scénář: Sylvester Stallone .. Fighters fight. Silvester Stallone je bojovník, který svůj boj nevzdal. Na pokraji zájmu se uzavřel a začal trénovat (psát scénář) z něj natočil film a nakonec i uspěl - vyhrál jak u svých nejvěrnějších fanoušku, tak i u širší divácké základny a to až překvapivě dobře.. Schéma příběhu však ničím nepřekvapí. Zpočátku pomalé až ubrečené, prosáklé nostalgii, neustále silně ukecané, kdy se dialogy plné životních pravd střídají s těmi nejotřepanějšími frázemi, ale sledovat se to dá hlavně díky osobitému charismatu Stalloneho. Snímek nabere tempo v momentě (ne)vydání licence a pak už se přes bleskový trénink dostáváme k závěrečnému zápasu a loučení se s diváky - Rocky Balboa konečně odešel do důchodu... Americký sen končí .. po milionté první :o) (14.01.2007)

Sly to dokázal. Pokud měl další díl vzniknout, tak jedině takhle. Pěkně po staru, nostalgicky, ale přesto v moderním pojetím. Stejně jako vždy je film plný patosu, promlouvání do duše a hrdinských proslovů. Jistě, v jakémkoliv jiném filmu bych to nenáviděl, u Rockyho však ne. Proč? Protože se tím vyznačovaly všechny díly, proto je mají lidé rádi a nechtějí, aby se Balboa změnil. Je to pořád stejný chlap jako před lety. Plný snů a odhodlání dosáhnout toho, co chce. Aby ukázal, že má cenu bojovat. Sly svůj boj vyhrál a dojal mě přitom víc, než celá filmová produkce roku 2006. (04.01.2007)

Zmuchlaný a úsměvný Sly chodí po Philadelphii, radí všem kolem sebe a přitom si neví rady sám se sebou. To bych jako lehký prolog k sympaticky boxujícímu finiši bral s nadšením, jenže když se povídá, radí a smutně hledí dvě třetiny filmu, je to nuda. Sice ne nekoukatelná, ale přesto trochu zbytečná, protože jakmile se Rocky vrátí k tréninku, vyběhne si po schodech a přijde do arény, jde s ním i adrenalin, napětí a fandění. Zápas proti Dixonovi je úžasně natočený, ale strašně mi vadí, že šampionův představitel je vychrtlý a bez boxersky typických svalů a proto při řečech o "těžké váze" prostě vážnou tvář neudržím. Na druhou stranu dost věcí beze slova odpustím, protože jsem Stallonemu úspěch hrozně přál a děkoval mu za to, že si na stará kolena vydobyl důvod nenechat sérii v mizerných vodách. (18.10.2007)

Myšlenka celého filmu je sice poněkud přitažená za vlasy, ale není bez zajímavosti. Málokdo se asi vyhne jistým obavám. Ovšem již od začátku je jasné, že jde o obavu neopodstatněnou. Všechno to sentimentální bloudění Filadelfií, rozjímání, bilancování a předávání životních pravd totiž působí upřímně. Je to velmi osobní snímek, do kterého Sly vložil "srdíčko" a právě tím je nejvíce sympatický. Popravdě je to tak moc evidentní až málokdo v postavě Rockyho nebude vidět přímo jeho samotného. Co filmu výrazně ubližuje je samotný boxerský zápas. Jednak je tu tak nějak navíc, je natočen divně, postrádá šťávu a celkově nezaujme. Což vzhledem k tomu, že zabírá celou závěrečnou třetinu stopáže nepotěší. Nejhorší jsou však závěrečné titulky. To je skutečně nepopsatelné zlo. Přesto je setkání s Rockym Balboou na počátku podzimu života nenudící, staromilsky příjemné a překvapivě ani trochu směšné. Být Stallonem nechám však již pro příště Rockyho rukavice v klidu odpočívat. Mají na to po všech těch letech ve službě zasloužený nárok. (12.01.2008)