Rocky Balboa

"Já pořád žvaním a žvaním. Občas si dokonce myslím, že je pravda, co říkám. Ale pak se na sebe podívám a už si nejsem tak jistej." Když Šampión nemá špičkovýho soupeře, tak pozve do ringu stárnoucího restauratéra. Kdyby jím byl někdo jinej, než Rocky Balboa, tak by to asi nedávalo smysl, ale on to je Rocky. Trošku zvráskovatěl, zpomalil a zfilozofoval, ale nastavit obličej pěsti umí pořád dokonale. V ringu mě to s ním tradičně bavilo, ale mimo ring to byla samá charita, lítost a rodinný vztahy, což mě dokonale uspávalo. (25.01.2022)

Dojímavá Slyova rozlúčka so svojou životnou (a jednoznačne najlepšou) úlohou. Paralely medzi Rockyho a Stalloneho kariérou fungujú na výbornú a dodávajú filmu neuveriteľne úprimné vyznenie. Iste, Rocky už zažil lepšie časy (kedysi napríklad nemusel nostalgiou maskovať občas škrípajúci scenár a záchvevy "over the top" pátosu v mentorských monológoch). Ale ešte nikdy som mu v záverečnom fighte tak veľmi nedržal palce a nebol taký šťastný, že to ustál až do konca... Skrátka a dobre - áno, na konci som plakal. UPDATE: Po asi piatej repríze musím zdvihnúť na maximum. Len málo filmov z posledných rokov si tak rád pozriem opakovane. A zakaždým mám z toho lepší a lepší dojem. Nádherne čistý film. Rocky je tu možno najsympatickejšia postava filmového plátna po roku 2000. (17.10.2007)

Sylvester Stallone je břídil, jak jako režisér tak jako scénárista, ale zato Rocky je stále ten starý dobrý řízek, co tehdá natrhnul zadek Apollo Creedovi. Sentimentální až na půdu a v konečném důsledku je to hodně špatný film, ale co říci o snímku, který vás stejně vyhecuje, tak že tomu staříkovi v ringu držíte pěsti a div, že hlasitě nefandíte na celé kino. Celou stopáž v podstatě čekáte jenom na jednu odzbrojující montáž a sentimentální bitku. Někteří hrdinové by neměli stárnout, a když už, tak aspoň stejně tak důstojně jako tenhle Italský hřebec. Každý by si měl jednou v životě vyběhnout ty své Filadelfské schody vedoucí k sebepoznání a sebeúctě. PS: Ale stejně si myslím, že je to špatný film, akorát mi sedl sedl jak ta pěst na oko (myšleno v opačném smyslu fráze). (26.04.2007)

Tak se mu to přece jenom podařilo! Stejně jako Rockymu, ani Stallonemu moc lidí ze začátku nevěřilo, ale nakonec nám předvedl film, podle kterého by se měla loučit každá filmová legenda. Už z trailerů vyzařovala nostalgie a taková oldschool atmosféra. A přesně tak (a ještě líp) to funguje i ve filmu. Nostalgie na ty lepší Rockyho díly (hlavně 1. a 4. díl) se ztupňovala a ke konci už na mě atmosféra dolehla úplně. Sly si toto své rozloučení s jednou ze svých hlavních postav opravdu vychutnal, do které dal (nebojím se to říct) i kousek svého srdce. A to je velice dobře a tento díl se řadí po boku 1. a 4. dílu k těm jeho nejlepším. (06.01.2007)

Zmuchlaný a úsměvný Sly chodí po Philadelphii, radí všem kolem sebe a přitom si neví rady sám se sebou. To bych jako lehký prolog k sympaticky boxujícímu finiši bral s nadšením, jenže když se povídá, radí a smutně hledí dvě třetiny filmu, je to nuda. Sice ne nekoukatelná, ale přesto trochu zbytečná, protože jakmile se Rocky vrátí k tréninku, vyběhne si po schodech a přijde do arény, jde s ním i adrenalin, napětí a fandění. Zápas proti Dixonovi je úžasně natočený, ale strašně mi vadí, že šampionův představitel je vychrtlý a bez boxersky typických svalů a proto při řečech o "těžké váze" prostě vážnou tvář neudržím. Na druhou stranu dost věcí beze slova odpustím, protože jsem Stallonemu úspěch hrozně přál a děkoval mu za to, že si na stará kolena vydobyl důvod nenechat sérii v mizerných vodách. (18.10.2007)