Rocky Balboa

„Neveril by si tomu, ale keď si sa narodil, zmestil si sa mi do dlane. Hovorieval som tvojej mame: ´Toto bude najlepší chalan na svete, takého frajera ešte svet nepoznal´. Rástol si ako z vody. Bolo nádherné sledovať ťa, každý deň bol sviatok. Potom prišiel čas, aby si sa postavil na vlastné nohy a odišiel do sveta. Ale niekde cestou si sa zmenil. Prestal si byť sám sebou. Dovolil si iným ľuďom, aby ti hovorili, že si nanič. A tak si začal hľadať niečo, na čo by si to hodil. Ako veľký tieň. Poviem ti niečo, čo už vieš. Svet nie je prechádzka ružovou záhradou. Je to tvrdé a kruté miesto a je úplne jedno, aký odolný si, pretože ak sa necháš, tak ťa hneď zrazí na kolená a už sa nepostavíš. Nikto nedáva také tvrdé rany, ako život. Nejde o to, aké tvrdé rany dávaš, ale aké tvrdé dokážeš prijať a pokračovať ďalej. Koľko si schopný vydržať a pokračovať napriek tomu ďalej. TAK sa vyhráva. Ak poznáš svoju cenu, choď si za svojim. Ale musíš prijímať rany a nie ukazovať prstom, že za tvoj neúspech môže on, ona, hocikto! To robia zbabelci a to ty nie si. Vždy ťa budem milovať. Nech sa stane hocičo. Si môj syn a moja krv. Si to najlepšie, čo ma kedy stretlo. Ale pokiaľ si nezačneš veriť, nebudeš žiť svoj život.“ (22.12.2007)

Co naplat, že oko tygra už trápí šedý zákal a hlavu strčil do včelího úlu. Sentimentálně se prochází po Philly, pronáší plamenné proslovy plné životních pravd a za sklonkem kariéry unaveně bilancuje. Než se Rockyho okoralé srdce začalo vracet ke kořenům, přišla mi první půlka hodně nezáživná, nicméně tklivá hudba Billa Contiho, hodící se k posezení u krbu se sklenkou brandy při vzpomínání na staré časy a konečně i závěrečný boj v ringu nakonec orámovaly důstojnou rozlučku jedné boxerské legendy. Sice filmové, ale o to větší.. (07.12.2009)

Fénix sice z popela nepovstal naplno, ale naštěstí se z něj alespoň vyhrabal a pořádně se od něj oprášil. Co na tom, že je tahle pohádka pořád stejně schématická, dialogy plytké a bolesti všech zúčastněných mučednické. V tomhle filmu jde o box asi stejně jako v Zuřícím býkovi (o tom odkazujícím černobílém skotačení ani nemluvě). Závěrečný sci-fi souboj (hledá se Mann) spolu s miniaturní tréninkovou sekvencí dokazuje, že montáž je dar z nebes a tam kde příroda řekne STOP zasáhnou nůžky ve střižně. Není to fyzické a není to o outsiderovi. Ovšem nakonec proč ne, zázraky se dějí tam kde je nejmíň čekáte. (24.12.2006)

Snad nejsmutnější, nejpomalejší a nejsentimentálnější z celé ságy, s naprosto banální zápletkou a tunou nehorázných klišé. Přesto je zde klíčové jedno jediné slovo, proti kterému nic nezmůže ani hollywoodská tuctovost a klasická snaha vyždímat z diváka nějaké ty peníze pokud je to alespoň trochu možné - tím slovem je nostalgie. Jakkoli je hlavní hrdina okoukaný, stejně se mu nedá nefandit. A Stallone si zaťaté pěsti rozhodně zaslouží nejen za strhující a dojemnou scénu v mastně, za kterou bych mu v pomyslné kategorii nejlépe zahraná momentka roku s chutí udělil plešouna. Jeho pěsti jsou pořád stále silné a i když je finále hodně stříhané a krkolomné, je vcelku na co koukat. Potěší příjemné vedlejší role, vadí typická přeslazenost a do očí bijící jednoduchost, ale tvůrci z toho vytřískali co se dalo a legenda přece jen zkončila se ctí. (15.08.2007)

Stallone stavil na šiesty diel Rockyho, v ktorého úspech nikto neveril. O to väčšie prekvapenie sa zrodilo. Stallone si pravedepodobne pri pohľade na predošlé diely uvedomil, že ak chce naozaj zabodovať, musí to mať najbližšie k dielu, ktorý bol najúspešnejší. Čiže k oscarovému Rockymu. A presne taký pocit som pri sledovaní tohto príjemného zakončenia série mal. Ako režisér si rozhodne hanbu neurobil. Menej záberov na svaly, ale o to viac sa venoval postavám a atmosfére. (09.02.2009)