Rocky Balboa

Rocky Balboa se nám po dlouhých šestnácti letech vrátil do boxerského ringu. Nejprve jako postava v simulované videohře, poté doopravdy. Bál jsem se, aby tento film nějak nepošlapal tuto legendu, která baví diváky po celém světě již přes třicet let, ale Sylvester Stallone to zvládl velmi dobře, celkem rychle rozprášil mé obavy a naopak mě mile potěšil velmi vyrovnaným a nostalgickým filmem, který mi připadá, jako velká rekapitulace celé série. Rocky je pořád stejný, jako v původním filmu a když zahlásí, že Jamajka je v Evropě, tak jsme doma. Film je sice trochu víc sentimentální, než by možná musel být, ale když jsou ty Rockyho vzpomínky, za zvuků krásné hudby Billa Contiho, tak pěkné a člověk při nich zavzpomíná na klasické snímky o Rockym, ze sedmdesátých a osmdesátých let, trochu toho cukru mu odpustí. Musí. Působí to tak uvěřitelně a upřímně. Navíc se mi líbilo, že do filmu byla použita hudba z výše jmenovaných starších snímků. Rocky Balboa si z každého staršího dílu bere něco (vždy však to nejlepší - ať už jde o dialogy, hudbu k jednotlivým scénám, trénink či závěrečný fight), avšak nejvíce se asi podobá prvnímu Rockymu, z roku 1976. Tento snímek je vynikajícím zakončením jedné z nejslavnějších sérií všech dob a Sly udělal moc dobře, že se ho rozhodl natočit. Člověk se těší, ať už vypukne ten slavný Rockyho poslední zápas, aby mu mohl opět držet palce. Tak jako před mnoha lety. Nejprve jsem chtěl dát tři hvězdy, ale po závěrečném fenomenálním Rockyho odchodu z ringu - po jeho poslední bitvě - dávám vyšší hodnocení, protože mě opět dostal. Stallone je pořád třída. (26.03.2010)

Tak se mu to přece jenom podařilo! Stejně jako Rockymu, ani Stallonemu moc lidí ze začátku nevěřilo, ale nakonec nám předvedl film, podle kterého by se měla loučit každá filmová legenda. Už z trailerů vyzařovala nostalgie a taková oldschool atmosféra. A přesně tak (a ještě líp) to funguje i ve filmu. Nostalgie na ty lepší Rockyho díly (hlavně 1. a 4. díl) se ztupňovala a ke konci už na mě atmosféra dolehla úplně. Sly si toto své rozloučení s jednou ze svých hlavních postav opravdu vychutnal, do které dal (nebojím se to říct) i kousek svého srdce. A to je velice dobře a tento díl se řadí po boku 1. a 4. dílu k těm jeho nejlepším. (06.01.2007)

Myšlenka celého filmu je sice poněkud přitažená za vlasy, ale není bez zajímavosti. Málokdo se asi vyhne jistým obavám. Ovšem již od začátku je jasné, že jde o obavu neopodstatněnou. Všechno to sentimentální bloudění Filadelfií, rozjímání, bilancování a předávání životních pravd totiž působí upřímně. Je to velmi osobní snímek, do kterého Sly vložil "srdíčko" a právě tím je nejvíce sympatický. Popravdě je to tak moc evidentní až málokdo v postavě Rockyho nebude vidět přímo jeho samotného. Co filmu výrazně ubližuje je samotný boxerský zápas. Jednak je tu tak nějak navíc, je natočen divně, postrádá šťávu a celkově nezaujme. Což vzhledem k tomu, že zabírá celou závěrečnou třetinu stopáže nepotěší. Nejhorší jsou však závěrečné titulky. To je skutečně nepopsatelné zlo. Přesto je setkání s Rockym Balboou na počátku podzimu života nenudící, staromilsky příjemné a překvapivě ani trochu směšné. Být Stallonem nechám však již pro příště Rockyho rukavice v klidu odpočívat. Mají na to po všech těch letech ve službě zasloužený nárok. (12.01.2008)

Úžasně napsaná a zrežírovaná závěrečná kapitola šestičlenné ságy o legendárním boxerovi. A taktéž dokonalá poklona jeho osobnosti a zásluhám. Poklona, jíž si naprosto právem zaslouží. Ale také je tento snímek velmi posmutnělým, melancholickým a nostalgickým. Životem a boxem ztrhaný a stárnoucí Rocky bloumá osamocen životem a v neustálých bolestných myšlenkách vzpomíná na svou milovanou ženu. I na sebe, kým byl a kým je, na své začátky, prohry, výhry, na lidi, kteří při něm stáli a utvářeli jeho osobnost, a na dávné časy. Ale i přes ty "nejtvrdší rány, které dává život", dokáže Rocky v tomto díle pronášet vtipná slova, jimž jsem se upřímně zasmála, ale která už však nezní tak bezstarostně, jako tenkrát. Více pronáší spíše životní moudra, kterých během své kariéry nabyl. Pořád je to ten stejný, obyčejný chlapík s obrovským srdcem, italskou krví a slušivým kloboukem. Jen je o pár let starší a má od života více šrámů. Milo Ventimiglia coby Balboův synek je příjemný a sympatický (ach jo, ty černé vlasy:) na pohled, avšak když jsem si vzpomněla, jak to těm smradům ze školy v Rockym V pořádně nandal, jen těžko jsem si při pohledu na toho černovlasého, jemně vypadajícího mladíka dokázala představit, že je to ten samý, který kdysi dávno dokázal dávat tvrdé rány. Působil příliš jakoby sladce. Příjemně mě potěšil návrat postavy z prvotního dílu, "Malé Mary", která se zde s Rockym sblížila, a vzájemně si podali pomocnou ruku. Při závěrečných titulcích a nezapomenutelné melodii "Gonna Fly Now" jsem cítila mrazení po těle. Po zhlédnutí jsem si pomyslela, kéž by tak někde existoval člověk a boxer jako Rocky Balboa. Ale nejspíš nikdo takový není. To bychom o něm jinak věděli... Jen tak mimochodem, kdo z Vás má chuť si taky vyběhnout po těch slavných schodech, po nichž vždy běhával?:) "Ostatně, kdyby mi bylo 150 let, taky se rozpadám", "To je kapesník, někdy si připadám jako klokan, mám plný kapsy věcí", "Italský jídlo zprasený mexickým kuchařem není specialita." (04.12.2010)

Kometář obsahuje dosti podstatné spoilery: Takže na základě počítačové simulace jde Rocky znovu do ringu.. nejdřv mu to nechce dovolit komise, poté zjistí že nemůže trénovat proti soupeři poněvadž by to nemusel vydržet. Poté následuje vrchol dílu a samozřejmě zápas samotný... i když Rocky prohraje, (2 porotci hlasují pro Masona a 1 pro Rockyho), tak má radost, že to dokázal. Důstojné zakončení jedné velké legendy. (09.09.2007)