Rocky Balboa

Líbil se mi lehce šibeniční humor a milý stařecký mentorský tón, který film táhne po většinu času, ale ať se na mě Italský hřebec nezlobí, ten poslední zápas stojí za prd. Chyběla mu jasná motivace, zaujetí, silný soupeř i nějaké rozumné rozuzlení, na konci filmu visí skutečně jen tak pro parádu. Do té doby má poslední Rockyho dobrodružství všechny atributy, které proslavily jedničku (byť už jaksi ošmatané a ošuntělé)... hraje víc na struny jednoduché, ale chytlavé psychologie a na stále funkční Stalloneho dvouksichtové herectví. Bavil jsem se dobře, ale boxerský film, který mě nedostane závěrečným fightem, pokládám za lehce podměrečný. (13.12.2008)

Sylvester Stallone vede svého životního hrdinu do posledního velkého sportovního, ale i osobního boje a uzavírá tak způsobem více než důstojným pouť započatou před třiceti lety. Podzim života a bilanční promluvy, silný moment se švagrem Pauliem v místech znamenajících pro každého z nich něco úplně jiného, pak smiřovačka s odcizeným synem, pak trénink, pak box, a pak konec. Takhle ve vší stručnosti to zní dost špatně a místy to také celkem slabé je, protože snaha uzavřít všechny jednotlivé linie Rockyho života tak, aby nebyl happy-endu chtivý divák ochuzen ani o to nejmenší, je místy příliš očividná až naivní. Jenže takhle jednoduché to není. Nemůžete si pomoct a tomu starému bijci fandíte. Aby taky ne, ono totiž nejde nechtít, aby to probohaživýho neskončilo takovým provarem jako byl pátý díl;) Rocky zkrátka vždycky měl sympatie publika, které chce vítěznou hymnou zakončené příběhy outsidera s velkým srdcem a Stallone se rozhodl, že svým/Rockyho věrným příznivcům nezůstane nic dlužen. A taky možná zatoužil nakopat řiť nějakému tomu gengsta niga borečkovi s deseti luxusními fáry a barákem, který zasahuje do dvou časových pásem. Nějaká ta nostalgie tu sice je, ale kromě pár míst nejde říct, že by to, co se děje nebo povídá, nemělo opodstatnění. A když pak dojde k tomu zlomu a začne klasická druhá půle, jedete v tom stejně jako Hřebec z Philadelphie za časů mladé síly a největší slávy. Tleskám a děkuju za všechny ty roky, Rocky:) 80% za kvalitní řemeslo a ještě něco navíc. (17.08.2008)

Rocky je zpátky, sice ne v úplně nejlepší formě, ale to už je vedlejší. Scénář je fakt dost podobnej prvnímu dílu a je na něm hodně vidět, že se Sly snažil vyvarovat zaběhnutých klišé a aby se to dalo sloučit s jeho věkem aniž by to bylo trapný, což se mu celkem povedlo. Bohužel mě ale trošku zklamal zápas, na kterej sem čekal celej film, je sice pravda, že udělat to ve stylu minulých dílů by kvůli věku Slye nebylo ideální, ale tohle mi přišlo málo vyhecovaný a taky jeho soupeř byl moc velkej chudák, ten v konkurenci Ivana Draga nebo Clubbera prostě nemůže obstát. Ale jinak mi film přišel fakt dobře natočenej, i včetně toho zápasu, kterej byl výborně nasnímanej sestřihanej a bylo přidáno pár pěknejch kamerovajch triků. jestli Ramba Sly zvládne stejně jako tohle, tak se už začínám těšit. Jo a jednu hvězdičku přídávám z nostalgie a skvělou hudbu (04.01.2007)

Sylvester Stallone JE Rocky Balboa. Stejně směšně a trapně jako vypadá pokus šedesátiletého boxera rozdat si to se současným šampionem v Las Vegas vypadal i pokus šedesátiletého Stalloneho, jehož hvězda už opravdu vyhasla, natočit po šestnácti letech další díl rockyovské ságy. Nicméně, i když šestka nepřináší nic moc nového, podařilo se jí velmi důstojně celou sérii uzavřít. RB je sice dost nostalgický (což se dalo čekat), ale zároveň i příjemně civilní a závěrečný souboj mě opravdu zvedal ze židle. Opravdu nečekané a hlavně velmi příjemné překvapení. (23.12.2006)

Snad nejsmutnější, nejpomalejší a nejsentimentálnější z celé ságy, s naprosto banální zápletkou a tunou nehorázných klišé. Přesto je zde klíčové jedno jediné slovo, proti kterému nic nezmůže ani hollywoodská tuctovost a klasická snaha vyždímat z diváka nějaké ty peníze pokud je to alespoň trochu možné - tím slovem je nostalgie. Jakkoli je hlavní hrdina okoukaný, stejně se mu nedá nefandit. A Stallone si zaťaté pěsti rozhodně zaslouží nejen za strhující a dojemnou scénu v mastně, za kterou bych mu v pomyslné kategorii nejlépe zahraná momentka roku s chutí udělil plešouna. Jeho pěsti jsou pořád stále silné a i když je finále hodně stříhané a krkolomné, je vcelku na co koukat. Potěší příjemné vedlejší role, vadí typická přeslazenost a do očí bijící jednoduchost, ale tvůrci z toho vytřískali co se dalo a legenda přece jen zkončila se ctí. (15.08.2007)