Rocky Balboa

Rocky Balboa se nám po dlouhých šestnácti letech vrátil do boxerského ringu. Nejprve jako postava v simulované videohře, poté doopravdy. Bál jsem se, aby tento film nějak nepošlapal tuto legendu, která baví diváky po celém světě již přes třicet let, ale Sylvester Stallone to zvládl velmi dobře, celkem rychle rozprášil mé obavy a naopak mě mile potěšil velmi vyrovnaným a nostalgickým filmem, který mi připadá, jako velká rekapitulace celé série. Rocky je pořád stejný, jako v původním filmu a když zahlásí, že Jamajka je v Evropě, tak jsme doma. Film je sice trochu víc sentimentální, než by možná musel být, ale když jsou ty Rockyho vzpomínky, za zvuků krásné hudby Billa Contiho, tak pěkné a člověk při nich zavzpomíná na klasické snímky o Rockym, ze sedmdesátých a osmdesátých let, trochu toho cukru mu odpustí. Musí. Působí to tak uvěřitelně a upřímně. Navíc se mi líbilo, že do filmu byla použita hudba z výše jmenovaných starších snímků. Rocky Balboa si z každého staršího dílu bere něco (vždy však to nejlepší - ať už jde o dialogy, hudbu k jednotlivým scénám, trénink či závěrečný fight), avšak nejvíce se asi podobá prvnímu Rockymu, z roku 1976. Tento snímek je vynikajícím zakončením jedné z nejslavnějších sérií všech dob a Sly udělal moc dobře, že se ho rozhodl natočit. Člověk se těší, ať už vypukne ten slavný Rockyho poslední zápas, aby mu mohl opět držet palce. Tak jako před mnoha lety. Nejprve jsem chtěl dát tři hvězdy, ale po závěrečném fenomenálním Rockyho odchodu z ringu - po jeho poslední bitvě - dávám vyšší hodnocení, protože mě opět dostal. Stallone je pořád třída. (26.03.2010)

„Neveril by si tomu, ale keď si sa narodil, zmestil si sa mi do dlane. Hovorieval som tvojej mame: ´Toto bude najlepší chalan na svete, takého frajera ešte svet nepoznal´. Rástol si ako z vody. Bolo nádherné sledovať ťa, každý deň bol sviatok. Potom prišiel čas, aby si sa postavil na vlastné nohy a odišiel do sveta. Ale niekde cestou si sa zmenil. Prestal si byť sám sebou. Dovolil si iným ľuďom, aby ti hovorili, že si nanič. A tak si začal hľadať niečo, na čo by si to hodil. Ako veľký tieň. Poviem ti niečo, čo už vieš. Svet nie je prechádzka ružovou záhradou. Je to tvrdé a kruté miesto a je úplne jedno, aký odolný si, pretože ak sa necháš, tak ťa hneď zrazí na kolená a už sa nepostavíš. Nikto nedáva také tvrdé rany, ako život. Nejde o to, aké tvrdé rany dávaš, ale aké tvrdé dokážeš prijať a pokračovať ďalej. Koľko si schopný vydržať a pokračovať napriek tomu ďalej. TAK sa vyhráva. Ak poznáš svoju cenu, choď si za svojim. Ale musíš prijímať rany a nie ukazovať prstom, že za tvoj neúspech môže on, ona, hocikto! To robia zbabelci a to ty nie si. Vždy ťa budem milovať. Nech sa stane hocičo. Si môj syn a moja krv. Si to najlepšie, čo ma kedy stretlo. Ale pokiaľ si nezačneš veriť, nebudeš žiť svoj život.“ (22.12.2007)

Sly to dokázal. Závěr série o italském hřebci Rockym Balboovy vyšel tak jak měl a jak jsem si i přál. Stallone na to šel chytře a tou jedinou věcí, která mu zůstala. Vzpomínkami. Jakoby on sám rekapituloval svůj život a přenesl to do postavy, která s ním v tom všem byla od začátku. Za hodně můžou i herecké výkony, které jsou rozhodně nadstandartní. Kromě výborného Stallona je tady i skvělý Burt Young jako Paulie (jediné pojítko s minulostí) a Milo Ventimiglia, který ukazuje, že umí i mimo HEROES. Opravdu jsem rád, že se staré časy na tu hodinku a půl vrátili a na rozloučenou dávám Rockymu jednu hvězdičku navíc. Díky. (29.06.2007)

Sylvester Stallone chytil druhý dych. Čakal som, že "Rocky Balboa" bude prepadák ako hrom. Ale po jeho zhliadnutí, podobnú vec nemôžem v žiadnom prípade konštatovať. Rocky sa vracia v jednoduchom príbehu, ktorý s reálnym boxerským svetom nemožno zrovnávať. Ťažko by starý beloch vybojoval pás ťažkej váhy. No v tomto triumfálnom návrate Italského Hřebca to vôbec nevadí. Iste mu to väčšina divákov celý čas priala. Do toho je nenásilne vsunutá linka vzťahu s jeho synom a novou životnou družkou. Som rád, že Stallone po rokoch týmto snímkom oživil legendu. **** (31.01.2008)

"SEŠ BLÁZNIVEJ DĚDEK." - "TAKY TĚ TO ČEKÁ." Nejdřív jsem z toho byl trochu na rozpacích. Sly tvrdil, že se chtěl po slabší pětce důstojně rozloučit se sérií, ale nemohl jsem se zbavit dojmu, že pětku jen zopakoval. Opět návrat ke kořenům, opět vyrovnávání se s tím, že už nemůže boxovat, opět odcizení se synovi, opět nevýrazný protihráč... plus důchodcovská melancholie hustá jako klíh. Ale je to ideální epilog série, ve kterém Sly suverénně dojí emoce jako kdysi. (06.03.2007)