Piráti z Karibiku: Na konci sveta

Neskutečná tendence vyznačující se všemi hollywoodskými nešvary - s dalšími díly roste rozpočet, stopáž, monumentálnost, nabubřelost a emancipace (nic proti ní v rozumné míře ;-)) a klesá kvalita scénáře, počet zajímavých, vtipných a originálních okamžiků. Jako klad se s přimhouřením oka dá vzít dynamická Zimmerova hudba (i když tentokrát je oproti minulému dílu ještě mnohem víc inspirovaná, kde se dalo - slyšela jsem tam leccos od Morriconeho po Goldsmithe, ale akční motivy na pirátské "yo-ho" jsou fajn) a samozřejmě okamžiky, kdy je Jack Sparrow ve své staré formě. Bohužel, není v ní tentokrát po celou dobu, třetí film je prostě třetí film a nápady docházejí... Dávám 50% a rychle odtud mizím, než si to svoje nadhodnocení ještě rozmyslím. (17.06.2007)

At Shit´s End: Třetí díl definitivně zdegeneroval do námořnické telenovely - dvě a půl hodiny (podle otlačenin bych tipoval víc) zběsile překombinovaného děje připraví hlavní postavy (a že jich je!) o jakékoliv divácké sympatie, na konci mi byli ukradení prostě úplně všichni. Není tu žádná výjimečná scéna ve stylu kola ze dvojky, není tu skoro žádný humor, není tu vlastně zajímavého zhola nic. Ani to tolik profláklé cameo Keithe Ritchardse nestojí za zmínku. Zatraceně vyčerpávající nuda. (13.10.2007)

Každé další pokračování komerčně úspěšného blockbusteru obvykle znamená, že jeho tvůrci chtěli ten předchozí trumfnout tím, že navýšili rozpočet, dali víc bombastické akce, víc triků, víc zkrátka všeho a přece jenom výjimečně přijde film, který překoná ten předchozí. Trojka Pirátů z karibiku není výjimkou. Je to případ scénáristických orgií, kdy se scénáristi doslova mohli přetrhnout, kolik "šokujících" zvratů, podrazů hlavních hrdinů a bleskurychlých změn situace dokážou do jednoho snímku vměstnat. Scénář díky tomu nefunguje a i když se jedná o komedii, místy to zavání sebeparodií. Ale pořád tu je ještě bombastická výprava se spoustou fungujících digitálních triků, relativně slušně fungující akce, vzájemné popichování a hodně drobných vtípků, díky kterým můžu se zamhouřenýma očima dát třetí hvězdičku. Je to typická popkornovka, u které je lépe nemyslet a vnímat ten vizuál a pohyb na plátně. Celkový dojem: 50 %. (09.06.2011)

Jestliže byl první díl originální, vtipný a velmi zajímavě zpracovaný, a druhý díl z prvního těžil, ale stále měl šťávu, tak třetí díl je vyprahlý, suchý a ničím nezajímavý. Přestože je ze všech nejdelší a skoro tříhodinový, nenašel jsem jediný silnější moment, dá se říci, že to jsou tři hodiny nudy. Jen konec je trochu lepší, ale předchozí velké nic nezachrání. Snad se tvůrci nepustí do čtvrtého pokračování, skončilo by to nejspíše katastrofou. (06.01.2008)

Piráti z Karibiku - Na konci světa jsou v opravdovým velkofilmem se vším všudy. Monumentální příběh, citace klasických filmů, veliké množství lokací, odkazy na předchozí díly a samozřejmě i mnoho hrátek s divákem, na druhou stranu se dočkáme také překombinovaného děje, samoúčelných scén a přehnané velkoleposti v některých scénách. Tvůrcům by se rozhodně vyplatilo držet se více při zemi, neboť scénář - samozřejmě trochu upravený - mohl opravdu dobře dopadnou. Jenže to by se muselo vystříhat několik zbytečných scén a kratší stopáž se dneska nenosí. Nejzajímavější na tomto pokračování je, že se naplno odvrací od svých starších bratříčků a už od začátku si razí vlastní cestu. Uvodní scéna s příšerným zpěvem ("Píseň již zazněla." OMG) a i ta následující z potemnělého Singapuru překvapuje svou nezáživností. Chow Yun-Fat není vůbec zajímavý a nedokáže strhnout diváka podobným způsobem jako Keith Richards (opravdu výborný!), který si v mnohem větší konkurenci dokázal získat celou scénu jen pro sebe. Celou situaci pak paradoxně zachraňují staré postavy, které pro větší zábavnost neustále mění své postavení v příběhu (to se opravdu povedlo). Konec světa, který figuruje v názvu, je trochu překvapivě jedno z míst, které ve filmu vůbec nemuselo být, jenže autoři nejspíš až moc uvědomují potenciál několika scén, které by jinde nevyužili (Dole je nahoře, krabi). V této fázi působí neskutečně rušivým dojmem přílišné množství Jacků, sám jsem vůbec nepochopil, co je tím sledováno (až na scénu s mozkem trapas). Příběh začíná prakticky samostatně fungovat až ve fázi, kdy se uzavře první rovina, tedy pátrání po Jackovi a vysvětlení účelu toho všeho. Bill Nighy je skvostný jako vždy a už při prvním nastoupení na jeho palubu začíná mít film grády. Je moc dobře, že jeho roli tvůrci rozšířili do většího kontextu, jen škoda, že to vůbec nedotáhli a opět se nechali zklamat svým šestým smyslem (lepší efektivnost jedné scény než potěšení diváka z celé roviny příběhu). Další povedenou částí je děj odehrávající se v pevnosti z vraků, za prvé tu vystupuje bezvadný Keith Richards, za druhé je tahle lokace opravdu povedená a za třetí i samotný příběh zde má jasné obrysy a nikdo tak nemusí tápat. No a vše co následuje - samozřejmě krom extrémní užvaněnosti některých scén - též stojí za to. Jak už jsem poznamenal, ufiknout závěr, přepsat střed a trochu předělat konec a mohli bychom se opravdu bavit. Víceméně otevřené ukončení děje mi moc nevadilo. Díky unylému (a bohužel dost dlouhému) začátku a několika opravdu nepovedeným scénám dávám silnější dvě hvědzdičky, tenhle díl neni tak dobrý jako původní film a s tím předchozím je na podobné úrovni (i když u toho jsem se tak často nenudil). (06.06.2007)