Princezná Mononoke

Ani den po zhlédnutí dost dobře nedokážu vstřebat dichotomii člověk versus příroda, kterou Mijazaki vystavěl. Já jsem zkrátka z mého kulturního okruhu zvyklý, že klišé podobných příběhů stojí na premise, že konání jdoucí proti přírodě automaticky vyvolává stud, pokud člověk není vpravdě zlosyn, protože v důsledku jsme všichni součástí přírody. Zde to ale nahrazuje samozřejmost, s jakou princ Ashitaka přijímal těžce zpochybnitelnou snahu paní železného města zabít lesního boha a to převážně díky mnohokrát zdůrazňované a nezpochybňované (protože pro aktéry nezpochybnitelné) propasti mezi zájmy (a samou podstatou) člověka a přírody. Ashitaka se zmůže jen na prosby, ať aktéři zanechají svárů, jeho loajalita ale nakonec vždy směřuje k lidské rase, nehledě na to, díky komu přežil různé útrapy a díky komu naopak trpěl. Fascinující a diametrálně odlišné od toho, jak funguje můj mozek. Inu, středověk. Mimochodem Kiddo má pravdu, český dabing materiál hrozně bagatelizuje a svádí mysl diváka nebýt pozorný k obsahu slov. Stejně tak se ztotožňuji s nutným upozorněním fmashe na fakt, že postavy z celého spektra (tedy ať už v našich očích kladných či záporných), v sobě nesou kousek "dobra" i "zla". Pán lesá přináší život i smrt, stejně tak ostatní. (17.03.2014)

Jedno z mých prvních anime. Rád bych mu dal plný počet. Za tu fantasii, za tu atmosféru. Někdy mi ale přišlo, že se celý snímek až fanaticky snaží dát nám svoje poselství a právě to ho mírně sráží. Pořád je to ale velkolepá podívaná, která v žebříčcích nejlepších filmů působí jako čerstvý vánek a "něco jiného". Díky i za to. (29.03.2010)

Moje první pořádné setkání s anime (když nepočítám Dobrodruhy z vesmíru v časech dětství) a byla jsem okouzlená stejně, jako kdybych vkročila do čarovného lesa, obývaného dávnými bohy. Velkou zásluhu na mém hodnocení má neschématické pojetí postav a romantika růžové zbavená, protože vědomí hrozící zkázy vše barví do temna stejně jako kouř z dolů zakrývá oblohu. Jen si neodpustím malý povzdech nad českým dabingem (ovšem nad tím v posledních letech vzdychám u téměř každého filmu). Víte, páni dabéři a dabingoví režiséři, když je něco namalované, tak to ještě neznamená, že se jedná o tvorbu pro děti, a tudíž naprosto není nutné obdařovat dospělé postavy vysokými hlásky. To jen tak pro příště. (23.07.2007)

Úžasná fantazie Hayaa Miyazakiho, který inspiruje i Pixary.. Nádherný film, vykreslující japonskou mytologii, boj lidí proti přírodě v dávných dobách, kdy ještě existovali lesní bohové.. Kteří ovšem na tom často byli tak jak ti řečtí.. Nechovali se k lidem příliš přátelsky. Na jednu stranu se jim nedivím, ale lidské plémě se neustále rozrůstalo, tak co mohlo dělat.. Vše je podkreslování skvělým soundtrackem a krásnými přírodními scenériemi. Kdo z vás si taky oblíbil ty malé stromové trpaslíky. Roztomilý jak náš krteček. Co jsem nečekal, byla temnota, realnost a tvrdost tohoto animáku, Miyazaki rozhodně nemá zapotřebí dělat filmy přímo určené pro děti.. Vždyť kolikrát byly původní pohádky taky tak brutální a pak přišel Disney a udělal z nich sice stále pěknou, ale značně pozměněnou podívanou. Proto jsem za takové filmy, jako tenhle rád. Neskutečně silné ekologické poselství aneb jak si lidé mají přírodu vážit a přátelit se s ní. Bravo. Mrzí mně, že mi to trvalo tak dlouho.. (12.05.2010)

85% - Princezna Mononoke je prvním dílem Miyazakiho, s nímž jsem měl tu čest seznámit se. Už na začátku jsem pochopil, že to asi nebude obyčejný cartoon, a že se jedná o umělecky propracovaný film. Již výtečná hudba Joea Hisaishiho nasadí atmosferickou laťku vysoko, a daný standard celý film drží až ke konci. Animace působí velmi přirozeně, a moc pěkně se na ně dívá. Hlasy postav (vyzkoušel jsem japonské a anglické) jsou rovněž velmi působivé. Myšlenka celku je silná a k přemýšlení. Možná jsem se ke konci trochu ztratil v logice počínání extra-kladného Ashitaky a lidí okolo něj, ale jinak nádherný zážitek, a těším se na další zkušenost s Hayaem... (25.01.2006)