Princezná Mononoke

Geniální záležitost geniálního režiséra. Bylo by ošidné prohlásit Princeznu Mononoke za nejlepší Miyazakiho film, například Naušika, či Laputa nejsou o nic horší. Na Mononoke se mi ale líbil dospělý rozměr, který u děl tohoto režiséra dlouho chyběl. Závažností a zpracováním se již nejedná o rodinný film, ale o regulérní fantasy podívanou pro dospělé. A právě ona absence dětské naivity je to co činí Princeznu Mononoke v rámci Miyazakiho tvorby jedinečnou. (23.11.2004)

Tohle űberveledílo je pro mne jeden z nejlepších filmových zážitků všehomíra, nejen kvůli geniálně páně Miyazakiho v režii, ale hlavně ve scénáři, zbožňuji způsob, kterým je zde tvořen příběh. Příběh, kde je hlavní hrdina vlastně jen přihlížející kamínek mezi kolem "přírody" a kolem "lidským", ano má svou důležitou úlohu ve filmu, ale nepřiklání se k ani jedné straně konfliktu. Což je další skvělá věc, ani jedna ze stran dokonalého finálního zakončení není rozdělená do škatulek těch hodných a těch zlých, co vybrat za stranu? Divokou přírodu? Lidskou péči o nemocné? Kdo že je nejmenší prznič "dobra"? To jsou věci, které, ač neřečeny, rezonují hrdinou skoro po celou dobu (navíc ani on sám je příjemně nekladný). Co dál říct, než jen, že jsem se do tohoto filmu zamiloval a byl uchvácen jeho příběhem, výtvarnou stránkou, prostě vším..... (14.05.2012)

Krásné napsaný postavy, čitelné sdělení pro lidi ohledně našeho nabubřelého chování k přírodě, jedinečná animace, mistrovská hudba a víra v možné souznění lidí s přírodou, jejiž jsme součástí i když si myslíme že jsme nad ní. Zpracování mohlo být ještě silnější a dialogy výraznější, ale i tak je výstavní kousek. Viděno v rámci projektu Challenge tour 2015 jako film číslo 18. (12.04.2015)

K Princezně Mononoke jsem přistupoval patřičně naladěný Cestou do Fantazie, která nasadila laťku skutečně vysoko. Musím říct, že sice úspěch svého oskarového snímku režisér nepřekročil, ale zklamaný určitě nejsem. Narozdíl od hravé pohádkové Cesty do Fantazie Princezna Mononoke pracuje spíš s mýty a je hodně ovlivněná jednak šintoismem, jednak obecně animistickými kulty přírodních národů. Ta ekologická složka, která je ve filmu obsažena, je mnohem méně kýčovitá a laciná než například v populárním Avataru. Zároveň je Miyazakiův film hodně ovlivněný japonskou historií, takže svět myslících zvířat a lesních duchů se proplétá s lidskou civilizací a životy smrtelníků. Divák má možnost sledovat dobrodružný epický příběh o výpravě válečníka Ashitaky za vyléčením od zlého prokletí. Cestou musí čelit bezohledným samurajům, vychytralým vyslancům japonského císaře a především bohatstvílačným obyvatelům manufaktury na železo, kteří ve jménu lidského pokroku ničí lesy v širokém okolí. Svět, který Miyazaki vytvořil, je jako obvykle pečlivě propracovaný a dobro a zlo na první pohled nemají jasně identifikovatelnou tvář. K pravdě se musí hrdina i divák dopracovat postupně. Emotivní a výtvarně velice zdařilá podívaná. Celkový dojem: 95 %. (14.07.2010)

Můj první Miyazaki, a hned královského původu. Ne že by to o něčem rozhodovalo, protože od tohoto mága anime se asi horšího než čtyřhvězdičkového filmu, nebo spíš nádherného a hlubokého mýtu převedeného na plátno, nedočkám. (Dodatek 7.1.2012 - několikrát potvrzeno;)) Výjimečnost velkých anime filmů je možná v tom, že je průměrný člověk "ze západu" nikdy pořádně nepochopí, ale stejně jako při čtení zenových fragmentů je mi to jedno a mám z toho jen lepší pocit. Na dvě hodiny se ztratíte z normálního světa a pohltí vás čarovný les...užijte si tu projížďku světem fantazie velkého autora - a vnímejte jeho volání po ohleduplnosti k Zemi, které je tu pokud ne silnější, tak rozhodně působivější než u starší sestřičky Naušiky. 90% (28.05.2005)