Pokojný bojovník

Pokojný bojovník je vlastně velice prostý a předvídatelný film, ale způsob, jakým je vyprávěný, z něj dělá něco velice neobyčejného. Nezáleží na tom, co se skutečně stalo nebo nestalo. Důležité je, že tento příběh má obrovskou sílu měnit lidské životy, měnit pohled člověka na sebe samého a donutit ho dělat věci, na které si myslel, že nikdy nebude mít. (14.02.2010)

Taky bych chtěl umět žít přítomností a užívat si cestu životem, ale když nemáte velké životní cíle, kterých se tzv.pokojně můžete vzdát, je o trochu těžší užívat si každodenní realitu. Abych plně docenil sílu tohohle filmu, musel bych být o trochu méně prázdnou nádobou...možná trochu smutné, ale já jsem s tím smířený a mám pokoj v duši:) Jinak film je to skvělý, ale na jeho poselství jsem měl pocit, že koukám z okna kolem projíždějícího vlaku ..pohled hezký, ale krátký a brzy zmizí v dáli. (15.06.2012)

Jsou tři možnosti. 1/ Kuchyňská linka, náčiní a čerstvé suroviny, 2/ Návštěva stylové restaurace, 3/ Návštěva fast-foodu. V přeneseném významu kuchyně je reálný život, kvalitní restaurace je kniha (filmová předloha) a fast-food je tento film. Můžete si vybrat. Dobrou chuť. :) Knihu jsem četla, je to kult a dokonalá forma. Srdcovka. (22.11.2016)

Film začal hustým nášupom a to ja milujem ! Už v 20 . minúte som bol rozbombardovaný a hlavou sa mi honili myšlienky ako víchor , že či má zmysel všetko to , čo doposiaľ robím a robil som . Asi začnem obchádzať o tretej v noci lokálne benzínky . Take out the thrash ! alebo Vyprázdni svoju nádobu ! ako zvykol vravievať Bruce Lee . Spojitosť čisto náhodná ??? Hoci Sokrates hovorí Millmanovi aby sa nenechal ovládať emóciami , ja sa nechávam , som z tohto filmu na sračky ! A okrem toho mu ešte povedal , že emócie sú nám prirodzené , ako zmeny počasia takže môžem byť posratý koľko len chcem . Veľmi sa mi páčilo Danove poznanie , kedˇ šlapali na kopec , aby mu ukázal kameň a on si v tom uvedomil , že to cesta nám prináša šťastie , nie cieľ , no a ten šutrák mal tvar kundy , dobré , že ? A kedˇ som už pri tých kundách , tak Amy Smart vyzerala v tomto filme naozaj sexy ! No a ja nemôžem inak , len za plný , pretože ja tieto inšpiratívne filmy žerem . Idem si zamakať teraz . (24.08.2010)

Místy příliš didaktické a dost klišoidní. Navíc se zcela neztotožňuji s poselstvím filmu, kdy člověk nalézá a aktivuje své skryté schopnosti a dosáhne jakéhosi vysněného cíle skrze takto prezentovanou duchovní cestu. Protože pokud je cíl takové cesty postaven na dosažení čehokoli a na úkor někoho jiného, na jakékoli ambici, neřku-li spojené se soutěžením, pak nejde o žádnou brilantní duchovní pravdu, ale pouze o individuální prostředek, který nás má zavést k naplnění jakési své potřeby, nikoli univerzální pravdu o svobodě ducha. Svoboda ducha si přeci nebude žádat, abychom čehokoli dosahovali. Je jí úplně jedno, jestli se dostaneme na olympiádu. Nenutí nás překonávat své handicapy. Handicap, který měl ten chlapec ve filmu ho pouze limitoval v potřebě vyniknout v gymnastice. Překonat svůj handicap ještě nemusí nutně vést ke štěstí. Přijmout ten handicap a necítit se jím omezen není o nic míň, ani o nic víc. Zenově pojatá atmosféra může diváka ovlivnit k nějakému okouzlení, no mě to spíš připomínalo křížence asijských bojových filmů, kde hrdina své schopnosti piluje skrz mentální kázeň a svého mistra, ovšem místo karate se frajer realizuje na kruzích. Velkou mystiku v tom opravdu nevidím, protože je mi mnohem sympatičtější filozofie, že jsme všichni dobří takoví, jací jsme tady a teď, nepotřebujeme k tomu, kurva, nějaké tvrdým tréninkem vysoustružené břicho a medaili za to, že visíte na gymnastickém nářadí dvacet sekund s rozpaženýma rukama nejlíp na světě. (01.06.2013)