Pokojný bojovník

Ak mám ozaj brať to, čo povedali v tomto filme, že cesta je viac než cieľ, tak tento film prepadáva, lebo jeho dej je ohromne predvídateľný, pretože mám pocit, že túto šablónu som videl nielen vo filme, ktorý je neskorší a ktorý mi pripomenul, teda Bitkári, ale aj v mnohých iných. Príbeh je to pekný, herec sympatický, vniesli do toho trochu tajomna, ale sám o sebe mi veľa neprináša. (16.03.2015)

Cítím velký potenciál, co se týče knihy a se zájmem po ni sáhnu. Tolik na úvod. Snímek samotný není rozhodně špatný, ale zůstal (čistě podle mého subjektivního názoru), tak nějak na půl cesty. Snad nejmarkantnější je to v úplném závěru. Místo citlivého přístupu a přímo se nabízejícímu „obyčejnému“ zakončení, jsme svědky (tolik častému) americkému „srdceryvnému“ patetismu, který ve výsledku kazí dojem z minut předcházejících. Přičemž nejde o samotnou scénu jako takovou (ostatně příběh se honosí přívlastkem- „podle skutečné události“) a není tedy jediný důvod věřit, že tomu ve skutečnosti bylo jinak. Problém (a moje výhrada) se týká pouze následného způsobu provedení (natočení) závěreč. scény. Možná to vyzní krutěji, než si samotný snímek zaslouží, ale....myšlenka tentokrát o dost předčila následné zpracování. Nutno dodat (byť to možná ze snímku není zcela patrné (ikdyž určité náznaky nelze upřít), myšlenka nemyšlenka(byť odproštění se od všech nepatřičných a mysl vyrušujících elementů je zcela na místě), bez skutečného zápalu a tolik potřebné dřiny, která sakra bolí, kýženého výsledku nelze dosahnout. Tohle jednoduše nejde ošidit! Ještě jednu (pro mě podstatnou výhradu) mám ke snímku a to sice samotnému výběru hlavního hrdiny. Teď nemám tak na mysli ani samotný herecký projev. Cvičení na kruhách patří k fyzicky nesmírně náročné disciplíně. Potřebujete obrovskou sílu (nejen v pažích). S tím souvisí moje výtka k muskulatuře hlavního hrdiny. Je mi jasné, že tvůrci potřebovali především herce. Nicméně určitě se dalo dojít k lepšímu kompromisu (ne nutně si totiž člověk vždy musí asociovat spojení, které přímo nesnáším – velké svaly=malý mozek). Ty rozdíly (v postavě(ách),kdy kamera zabírá hlavního hrdinu v detailech a následně samotné cvičení (kdy se jedná o dvojníka), se na mne nezlobte, jsou do očí bijící a působí jako dosti rušivý element. P.s. nicméně přes všechny ty výhrady, kterými jsem snímek doposud zasypal, musím chtě nechtě přiznat určité příjemné překvapení. To bych, přiznávám, od člověka, který natočil Jeepers Creepers nečekal. Nutno podotknout, dalo by se to natočit určitě horším způsobem, na stranu druhou: zcela jistě i lépe a naprostý SOUHLAS: „smrt sama o sobě není smutná. Smutné je, že spousta lidí ani nežije“. Jak pravdivé a výstižné! Ještě bych za sebe dodal. Důležité je smířit se sám se sebou. Možná to zní jako navrčená fráze, ale je to začátek a podstata všeho....nicméně to není nic nového a rozhodně to není zásluha tohoto filmu. 3+1/2* (06.07.2011)

Uznavám takýchto príbehov sme tu mali už veľa, dokonca tento je miestami naivný, filmovo nie veľmi dokonale spracovaný - avšak je niečim zaujímavý. Životné pravdy, osudy ľudí, mystery, psycho... Tento film má myšlienku, a aj keď nejazdí na hlavnej "koľaji", pretože je akoby réžiou potlačená do zadných radov, plinie. A to je to podstatne - všimnúť si to a zamyslieť sa nad tým, čo chcel autor naznačiť. Vážne neviem či som tento snímok pochopil správne, ale opäť ma dostal film štýlu fylozoficko - psychologickej analýzi duše človeka... 9/10 (12.02.2008)

Velice chytrá kamera. Velice - a tím nemyslím zaběry na vysvalená chlapecká těla, ze kterých by byla úplně hotová Leni Riefenstahlová. Tady je kamera vtipná, komentující a posunující děj aniž by na sebe přehnaně upozorňovala. Narozdíl od scénáře a zejména pak dialogů, které se tváří velice důvtipně, ale přitom je to jen rafinovaně navoněný balast. Ani ne přímo hloupý, jako spíš zdánlivě hluboký a přitom velice jednoduchý. ___________ Přestože shrnutí příběhu je klišovité, tak provedením vybočuje z očekávaného průběhu sportovních filmů. /6. 3. 12./ (06.03.2012)

Nikdy se neděje vůbec nic. Nejsou žádné obyčejné chvíle ... Z počátku mi vadila jen jedna věc - a to souvislost mezi učitelem a žákem Dannym (opravdu mi připadá divný, když po večerech přijdete na benzínku ve tři hodiny ráno, začnete si povídat s divným chlápkem, který Vás za tři dny bude trénovat v atletice .. no nic) I přes tuto nesouvislost patří film k mým oblíbeným tématům a zajímavě zvládnuté zmpomalené prvky mě přesvědčily se přiklonit k vyššímu hodnocení. (23.02.2008)