Pravidlá vášne

The Rules of Attraction působí dojmem, jako by se Ellisův román potkal s teenagerovským filmem konce devadesátých let. Tam kde Ellis nejvíce rozehrává momenty sublimace touhy, ztracenosti, zástupnosti, prázdnoty a inadekvace vnitřku s vnějškem, je Avery stylisticky krotký a uhlazený. Kde se individuum u Ellise vytrácí směrem k tomu "co chce/očekává že chci já/chce abych chtěl Druhý", zůstavají Averyho postavy cynickými, povrchními a nevyrovnanými, přesto však lidskými bytostmi. Reverse obrazu je sice už napodruhé otravná, a celý přesun děje z 80. let do současnosti je poněkud problematický (ne že by se něco takového dnes odehrávat nemohlo, ale odehrávalo by se to zásadně JINAK než za Reaganovy éry), ale obě známé scény rozdvojení obrazu (Sean a Lauren, a zvlášť brilantní scéna Paula vztahující se ke slasti přímo a fantasmaticky) jsou invenční, stejně jako Victorův evropský výlet, který je ovšem vlastně převedením textu románu v podobě voice-overu s obrazovým doprovodem na plátno. Avery zůstal bohužel na půl cesty, takže Rules of Attraction nejsou ani jen filmem se spoustou pohledných mladých lidí, ani ellisovskou sarkastickou "moralitou". (10.01.2008)

Trendy filmeček o trendy zdrogovanejch lidičkách. Směs cool filmařskejch nápadů, který jsou často samoúčelný až hanba. Pozpátku puštěný záběry začnou štvát. Příběh o ničem. Postavy debilní. Jedinej dobrej nápad byl ve scéně "zakryju onanii tim, že si na penis dám polštář, a tak nikdo nepozná, co dělám", kterej, jak se pak ukázalo v praxi, stejně nefunguje. Takovejhle hranej film už dávno nikoho neprovokuje. Jestli takhle žije americké studentstvo, super, ale natočte o tom dokument, tam absence příběhu extra nevadí a třeba to nebude tak na nervy lezoucí. (25.10.2009)

Ten film nestojí za moc, ale neumím si vysvětlit, čím to je, že se k němu po určité odmlce vždy vracím a pouštím si ho znovu a znovu. Těším se na něj, protože je to příběh ze života vysokoškoláků, mezi něž se také řadím. Těším se na něj, protože je nabitý mnoha různými postavami a jejich odlišnými příhodami. Těším se na něj, protože je prostě a jednoduše zajímavý. To si aspoň myslím, když už zapomenu, co se tam všechno odehrálo, když jsem to viděl před půl rokem naposledy. Když na to pak koukám, tak nejsem ani zdaleka tak spokojen, jak jsem očekával, že budu než jsem si film pustil. Ty nehorázné prasárny mi pak lezou krkem, některé postavy bych zase nejradši odstřelil. Je jasné, že film má kouzlo, přestože není ani zdaleka nijak výjimečný. Ještě nutno podotknout, že některé scény, jsou natočeny opravdu mistrně a hlavně poutavě (např. zpomalené záběry nebo rychlé střihové pasáže). 70% (08.01.2008)

Ellisovu knihu som čítal a táto adaptácia dopadla veľmi dobre. Oveľa zaujímavejšie je však formálne spracovanie, hlavne splitscreen, ktorý sa na konci SPOJÍ DO JEDNÉHO ZÁBERU. Niečo také som ešte jakživ nevidel. Príbeh o emocionálne mŕtvych príslušníkoch vyššej strednej americkej vrstvy. Rules of Attraction majú imho slabinu v nepríliš presvedčivých hereckých výkonoch. Aj stupídny rozmaznaný idiot sa musí vedieť zahrať :-) (21.12.2006)

Vynikající film, zajímavým způsobem natočený, "Dawson" v roli drsňáka je k popukání, ale hlavně to válí Shannyn Sossamon, její postava čtoucí před každým rande knihu o pohlavních chorobách je zase k sežrání. Poté, co jsem film viděl v kině, koupil jsem si knihu od Ealise, ale nějak jsem se nedostal přes čtyřicet stran, asi proto, že mi připadl ten film úplná kopie, takže by šlo o totožný zážitek. Snad se k ní ještě někdy vrátím. Jen by mě zajímalo, jestli to tak opravdu na amerických univerzitách chodí, že výuky se vlastně nezúčastňují nejen studenti, ale i vyučující a zápočty jsou poté vykonávány na party v alternativní formě :-) (20.06.2007)