Sunshine

Po audiovizuální stránce vás film rozkopne takovým způsobem, že se ještě tejden po zkouknutí budete dávat dohromady. První část filmu navíc tenhle audiovizuální knock-out ještě umocňuje dobře budovaná atmosféra filmu. Tak kurva proč se z toho v poslední třetině filmu stala taková sračka ?? Magické nepojmenovatelno, které mě okouzlilo v první části vystřídal zcela nesmyslně hororový slepenec. Bohužel právě onen hororový slepenec odstřelil dvě hvězdičky z mého hodnocení. Přesto asi nikdy více jsem nebyl rád, že právě tento film jsem viděl v kině. Vidět takové obrazové kouzla někde na počítačí a slyšet zvukový a hudební doprovod v bedýnkách u PC, znamená že jste vlastně ten film vůbec neviděli. Je to taková odměna všem slušným lidem, co filmy nekradou a poctivě za filmy platí. (26.04.2007)

něco jako fontána, jenom jeste vice uhrancive, spalujici a taky blize (i kdyz stale dost daleko) realite.. Uzil sem si to bezchybne, nekterymi lidmi vytykany zombie az tak nevadil, protoze jeho silene myslenky a drsny hlas + zajimave resene sceny jeho vstupu na scenu, aniz by jsme na neho prilis videli, delaji jen a jen dobre.. jen ta scena pred uplnym zaverem byt nemusela. Nebudu to ovsem svalovat samozrejme na rezisera, protoze ten spolu s Murphym udelali ze scenare, ktery jemne prave ke konci pokulhava, skvelou audiovizualni meditaci.. Nektere sceny jako napr, oprava lodi, Vyhlídka na Slunce, uplny zaver (ktery tvori opravdu az nabozenskou tecku a rozviji celkovou myslenku filmu uzasne..) ci taky skvele gradujici prednazvova scena odhalujici poprve Ikarus jsou mistrovskym pocinem.. Herecke vykony vsech, presto ze ne vsichni jsou ackovi herci, maji auru uveritelnosti a pote, kdyz se zacne vsechno kazit, doslova prekvapuji.. Rozhodne nejzhavejsi film roku... doslova. Kaneda, what do you see? (nemohl sem si pomoct) (25.03.2009)

Scénář: Alex Garland .. Předně bych chtěl říct, že jsem ve výsledku lehce přimhouřil obě oči, asi jako při pohledu do ranního Slunce. Průběh snímku totiž několikrát vybočí z uhrančivé filmové podívané až na hranici absurdní béčkovitosti a tahle oscilace, alespoň po první zhlédnutí, nedovoluje nechat čisté maximum (ovšem po druhé kino projekci je tato připomínka bezpředmětná!). ___ Scénárista Alex Garland opět snese na lidstvo katastrofu nedozírných rozměru a nechá skupinku lidí zachránit civilizaci. Bohužel podobně jako ve 28 dní poté vše bez nějakých výhrad funguje jen zhruba do dvou třetin a následná část děje se zvrtne do polohy, která už není tak chutná a ojedinělá. Kupí se důvěrně známé momenty z mnoha jiných filmů a většinou jsou i tuctově řešeny. Naštěstí úplné vyústění znovu zvedne a udrží palec směrem nahoru. Mnohem větší tažnou silou, než scénář, je vedle skupiny výborných herců zejména režisér Danny Boyle. Jeho celkové komorní pojetí či vedení pestré škály věrohodných postav je zvládnuté bravurně. Po pár záběrech je totiž jasné, že si filmový prostor omezil na uhrančivou žlutooranžovou záři mezi Sluncem a kosmickou lodí v nekonečně temném vesmíru, kde rozehraje všechny dílčí dramata. Tady se dostávají ke slovu stěžejní atributy snímku - nadupaná zvuková kulisa, trikově fascinující podívaná kořeněná pečlivě vybranou hudbou ala Underworld či od skladatele John Murphy. Atmosféra je hutná, v pár momentech je dění silně skličující a neodvratnost nejvyšší oběti je díky lidským chybám a zkratům stále blíže. Sem tam sice pokukuje nějaká ta logická vada, ale děj má spád, zvraty svoji permanenci a servírované audiovizuální hrátky ledacos stačí rychle a dostatečně zakrýt. Sice jsem čekal, že nastíněná myšlenka bude prohloubena a film nakročí do pole náročnějších snímků, které mají hlubší až duchovní rozměr, ale tak odvážně to žel bohu dotaženo není. I tak si duše i tělo odnáší nevšední zážitek, který se nemusí tak často opakovat. Pokud lze něčemu přikládat božské vlastnosti ve smyslu života a smrti, je to jedině Slunce. Díky němu započal a existuje život, díky němu jednou shoří a ze všeho bude opět jen hvězdný prach… Kaneda, what can you see? 100%. ___ ☼ FILM ROKU ☼ (15.04.2007)

Osm lidí cestuje ke Slunci a vinou nešťastných a podivných příhod je jejich počet postupně redukován. Co je milé – z větší části nejde o děsuplnou vyvražďovačku á la Vetřelec nebo Horizont událostí (k němuž finále hodně inklinuje). Jednotliví členové posádky umírají víceméně pravděpodobným způsobem a vůbec by mne nepřekvapilo, kdyby se nějaká vesmírná loď shodou nešťastných příhod musela jednou potýkat s řešením problému „je nás sedm, máme kyslík pro čtyři“. Sunshine podobně jako 2001: Vesmírná odysea balancuje mezi pravděpodobným sci-fi a méně pravděpodobným sci-fi. Méně pravděpodobné scény jsou zde však explicitnější a svým způsobem znemožňují jinou nežli režisérem nabízenou interpretaci. I díky tomu lze mluvit o multižánrovém snímku, konkrétně o akčním hororu vklíněném do pseudometaforického sci-fi, jež v sobě zahrnuje také několik téměř dojemných momentů hraničících s ekologickou agitací (važme si každého zeleného výhonku). Danny Boyle mezi jednotlivými žánry nebruslí s lehkostí mistra, film přesto nepostrádá silnou atmosféru, drží pohromadě a v několika okamžicích bere i ten neustále zatajovaný dech. To když se Boylemu podaří skloubit luxusní vizuální stránku s velkolepým hudebním doprovodem Johna Murphyho. Design vesmírné lodi nebo zlatého protislunečního skafandru je na hranici praktičnosti a efektnosti. Totéž platí o chování postav, které by občas mohlo být logičtější, ale ztratilo by tím na divácké přitažlivosti. Film je tak po celou dobu zábavný a jen zřídkakdy hloupý, nebo lépe řečeno jen zřídkakdy překročí hranici akceptovatelného. Krom snahy o neotřelý pohled na závislost člověka na Slunci, na bezmocnost jednoho v kontrastu s neovladatelnou mocí druhého a patrný náboženský podtext („Prach jsi a v prach se obrátíš“) ční Sunshine nad žánrově spřízněnými snímky výtečným hereckým obsazením. Danny Boyle se po sérii lehko zapomenutelných pokusů o cosi (Millions, Pláž, Extra život) doslova a do písmene vrací na výsluní. 85% Zajímavé komentáře: Renton, Dan9K, Ender66, Weirdman, Martinius, dawydx (28.08.2007)

Musím říci, že Sunshine se naprosto přesně trefil do mého vkusu. Heroická mise, podaná tak trochu komornějším způsobem, s uvěřitelnými charaktery a dokonce s uvěřitelným dějem (až na pár nesmyslů v samém závěru). Posledních cca deset minut mi však předchozí brilantní zážitek nezkazilo. Danny Boyle opět prokázal své chameleonské schopnosti (drama, thriller, zombie horor a nyní bezchybné sci-fi dobrodružství), navíc je jeho film opět doprovázen atmosférickým soundtrackem, a já jen musím konstatovat, že John Murphy se po 28 dní poté opět překonal. Jak jsem již jednou zmínil, poslední desetiminutovka se klidné mohla obejít bez přídavných elementů (spoiler) v podobě nezvaného hosta, (/spoiler) a ani zde si tvůrci nepohlídali tu nejzákladnější věc - tichý vesmír. Jestli však jde o záměr, tak je naprosto chápu. V tomhle obrazově a zvukově vytříbeném díle pro tichý vesmír prostě není místo. (03.06.2008)