Sunshine

Let me see just who I will become... ♥♥♥ Jak se zpívá ve skvělé titulkové písničce skupiny I am kloot, tento film pro mne vypráví zejména o tom, jak se lidé chovají, když je postavíte do vyhrocené a vypjaté situace. To ostatně dělá Danny ve svých filmech často. Taky musím vyzdvihnout naprosto dokonalý hudební doprovod - u Surface of the Sun mi vždycky běhá mráz po zádech. Prach jsi a v prach se obrátíš. P.S.: A možnost vidět film po letech znovu na velkém plátně v brněnské hvězdárně - o la lá! (19.06.2007)

Soderberghova Solaris a Andersonův Horizont události říznutý Scottovým Blade Runnerem a Kubrickovou Vesmírnou odyseou. Jinými slovy totálně neoriginální komorní scifi, které ani chvíli nenudí a po jehož zhlédnutí budete mít pocit, že jste právě viděli něco hrozně velikého a hlubokého. UPDATE (23. 5. 09): Za naprosto strhující scénu "Kaneda, what do you see?!", která mě vždy za podpory Murphyho hypnotické hudby uvede do příjemného transu, přidávám pátou hvězdičku. (22.06.2007)

Scénář: Alex Garland .. Předně bych chtěl říct, že jsem ve výsledku lehce přimhouřil obě oči, asi jako při pohledu do ranního Slunce. Průběh snímku totiž několikrát vybočí z uhrančivé filmové podívané až na hranici absurdní béčkovitosti a tahle oscilace, alespoň po první zhlédnutí, nedovoluje nechat čisté maximum (ovšem po druhé kino projekci je tato připomínka bezpředmětná!). ___ Scénárista Alex Garland opět snese na lidstvo katastrofu nedozírných rozměru a nechá skupinku lidí zachránit civilizaci. Bohužel podobně jako ve 28 dní poté vše bez nějakých výhrad funguje jen zhruba do dvou třetin a následná část děje se zvrtne do polohy, která už není tak chutná a ojedinělá. Kupí se důvěrně známé momenty z mnoha jiných filmů a většinou jsou i tuctově řešeny. Naštěstí úplné vyústění znovu zvedne a udrží palec směrem nahoru. Mnohem větší tažnou silou, než scénář, je vedle skupiny výborných herců zejména režisér Danny Boyle. Jeho celkové komorní pojetí či vedení pestré škály věrohodných postav je zvládnuté bravurně. Po pár záběrech je totiž jasné, že si filmový prostor omezil na uhrančivou žlutooranžovou záři mezi Sluncem a kosmickou lodí v nekonečně temném vesmíru, kde rozehraje všechny dílčí dramata. Tady se dostávají ke slovu stěžejní atributy snímku - nadupaná zvuková kulisa, trikově fascinující podívaná kořeněná pečlivě vybranou hudbou ala Underworld či od skladatele John Murphy. Atmosféra je hutná, v pár momentech je dění silně skličující a neodvratnost nejvyšší oběti je díky lidským chybám a zkratům stále blíže. Sem tam sice pokukuje nějaká ta logická vada, ale děj má spád, zvraty svoji permanenci a servírované audiovizuální hrátky ledacos stačí rychle a dostatečně zakrýt. Sice jsem čekal, že nastíněná myšlenka bude prohloubena a film nakročí do pole náročnějších snímků, které mají hlubší až duchovní rozměr, ale tak odvážně to žel bohu dotaženo není. I tak si duše i tělo odnáší nevšední zážitek, který se nemusí tak často opakovat. Pokud lze něčemu přikládat božské vlastnosti ve smyslu života a smrti, je to jedině Slunce. Díky němu započal a existuje život, díky němu jednou shoří a ze všeho bude opět jen hvězdný prach… Kaneda, what can you see? 100%. ___ ☼ FILM ROKU ☼ (15.04.2007)

Přemýšlím, jak mám napsat, co se mi na filmu nelíbilo, resp. proč nedávám plný počet, abych nespoilerovala. Takže tuto část asi zkrátím - při první shlédnutí se mi nelíbila postava a vše kolem ní, která se ve filmu objeví na poslední třetinu. Prý při druhém shlédnutí a pochopení podstaty filmu - že Slunce je náš bůh - do děje zapadne, tak uvidím, protože na Sunshine se určitě někdy podívám znovu. Je to totiž audiovizuální bomba. Záběry Slunce na "vyhlídkové" palubě, sluneční štít Ikara, zejména při výstupu členů posádky do vesmíru, samotný design lodi je nádherný - nejen zvenku, ale i zevnitř, je pěkný, účelový a přitom takový, že se dá uvěřit tomu, že by tam vydržela posádka tu dlouhou dobu aniž by zešílela (třeba i díky zajímavé "holopalubě" a kyslíkové zahradě). Navíc úžasně ozvučené a podbarvené skvělou hudbou, k této stránce filmu nemůžu mít jedinou výhradu, škoda, že jsem si na to nezašla do kina. Navíc některé momenty byly opravdu hodně silné - výstup do vesmíru, vyvražďování a hlavně zárodek rostlinky, ten konec snad příště pochopím líp, zapadne do souvislostí a já budu moct dát Sunshine plný počet. Docela se na to těším. (01.02.2008)

Hodně silný a vizuálně úchvatný komorní sci-fi film přemítající nad nicotou člověka v tváří v tvář Vesmíru. Ta polarita nicotný člověk - ohromující Slunce je základním pilířem snímku Dannyho Boylea, který stojí rozkročen mezi dvěma filmovými světy - metafyzickou symfonií Kubrickovy 2001: Vesmírné odysey a osobitým sci-fi hororem Horizont událostí. A Danny Boyle jako by se nemohl rozhodnout, ke kterému z nich se přiklonit. V první části filmu to funguje famózně - komorní psychologická studie malého osazenstva vesmírné lodi, konfrontace s jejím posláním a doslova tváří v tvář s cílem jejich cesty - slunečním vulkánem, který disponuje pro člověka jen těžko představitelnou silou. Ty vizuálně oslňující obrazy lodního psychologa a kapitána v sluneční pozorovatelně jsou skutečně úchvatné a jsou velkým kladem Boylova snímku. Tady film funguje bezvadně. Pak přijde ovšem dějový zvrat a do té doby pozitivní konotace naší centrální hvězdy se začnou štěpit - Slunce je náhle nejenom pozitivně vnímaný životodárný kolos, ale i nebezpečný běsnící vulkán - tahle dualita je dalším významovým přínosem. Velká škoda je, že tady ale přemítání a hlubší obsah Sunshine končí... Těžko říci, proč nejsou dál rozvíjeny úvahy o malichernosti lidské existence a nicotnosti člověka jako tvora, proč se tvůrci rozhodli tak, jak se rozhodli. Nakročením k Horizontu událostí vykročili i k rozmělnění dojmu a kompaktnosti díla. Neotřele ztvárněné očekávané finále tak po událostech z konce filmu ztratilo na síle a rozmělnilo se v, podle mne, nesouvisejícím kontextu. Sunshine je každopádně velmi dobrý a silný snímek, v kontextu sci-fi filmů se řadí k tomu nejlepšímu, zvláště svou silnou vizuální složkou, nářky nad údajným nízkým rozpočtem pozbývají na významu, Danny Boyle názorně potvrdil fakt, že množství finančních prostředků film nevytváří... (11.01.2008)