Hannibal: Zrodenie zla

Absolutní zprzněnina všeho. Ať se nikdo nezlobí, ale tenhle film mě tak neskutečně nebavil, až mě zároveň neskutečně naštval. Není ani trochu napínavý, všechny scény - válečné, "dějové" (?) nebo vraždivé - jsou natočeny tak, že člověka prostě nemůžou zaujmout. Představitel Hannibala je kapitola sama o sobě - nesympatický blbeček, který střídá dva výrazy, tedy rádoby naštvaný a trapně zamyšlený. Navíc nepochopím, vážně ne, že scénář mohl napsat přímo Thomas Harris. Jediné, co Zrození zachránilo od odpadu, je hudba, na které se podílel můj oblíbený šílenec Ilan Eshkeri. Jinak tfuj a hnus. Když je film založený na záběrech na zkrvavené čepele, vyhřezlé vnitřnosti a další výjevy z řeznického krámku, a když se toho všeho dočkáte, ale stejně vás to nebaví... Je něco špatně. (02.12.2009)

Když se v kinech objevilo Mlčení jehňátek, nebyl to první film o doktůrkovi se zvláštními chutěmi a nevypočitatelným chováním, ale právě on okamžitě znamenal obrovský úspěch u diváků a dokonce i u kritiky, protože byl natočen s nevšední elegancí, chytrým scénářem a zručnou režií. Typicky béčkové téma s problematickým etickým vyzněním dokázaly tyhle prvky povznést na oceňovanou klasiku nejen svého žánru. Žádný z filmů, který na Mlčení jehňátek navazoval, už z nejrůznějších důvodů nezabodoval, ale Hannibal - Zrození je ze všech těch pokusů nejslabší. Tenhle kousek je ve skutečnosti velký průšvih, protože se opírá o mizerný scénář a disponuje zjevně nedostatečným rozpočtem vzhledem k ambicím, které si dělal. Scénárista spoustu věcí neřešil, takže film vyznívá pro toho, kdo se nespokojí s krvavou akcí, hodně nelogicky a místy dokonce směšně. Jen drobný příklad: Hannibal si klidně v době, kdy vrcholí studená válka, překračuje hranice Sovětského svazu, volně cestuje po sovětském území a nota bene v Pobaltí, kde tehdy zuřila krvavá občanská válka a NKVD provádí masové etnické čistky, aby potlačila národně-osvobozenecké hnutí. Je to stejně pravděpodobné, jako kdybych si v dnešní době s křížkem na krku pochodoval po posvátných mešitách Mekky a Mediny v zablácených holínkách. Padouši mají jen letmo načrtnuté charaktery, a nejsou proto zajímaví jinak než jako potrava pro začínajícího kanibala. Film táhne až příliš mnoho náhod a řada motivů vyznívá kýčovitě (mladého Lectera ve Francii očekává krásná japonská tetička, jak jinak než se sbírkou samurajských mečů). Tlupa padouchů se, jak jinak, po válce přemístí do Francie, aby to Lecter při svém pomstychtivém tažení neměl daleko... Už úvodní část filmu vyznívá hluše, protože během 2. světové války docházelo právě v Pobaltí a Bělorusku k nejhorším masakrům, a z těch válečných hrůz film těží jen minimálně. Kanibalismus byl ve skutečnosti relativně běžný, už jen co se odehrávalo v obleženém Leningradě nebo v koncentračních táborech. Masakry civilistů a především Židů byly apokalyptické, zájemci o historii ví, jakým způsobem se zredukoval počet obyvatel Lvova během 48 hodin od ústupu sovětské armády z města. Z toho všeho scénárista a režisér nedokázali vytěžit vůbec nic a motiv pomsty mladého Lectera je v porovnání s tím, co prožívaly statisíce dětí ve východní Evropě, nedůvěryhodný jako vysvětlení jeho psychopatických činů a selhává jako ospravedlnění ve stylu malý zločinec trestá toho většího. Tam, kde si Mlčení jehňátek s divákem hrálo a napínalo ho, je Webberův film příliš konkrétní, takže zůstává jen několik brutálních vražd, které mají táhnout celý film. ..Celkový dojem: 40 %. (22.09.2008)

Ne, že by mě nezajímaly kořeny legendy, ale už ten nápad ukázat mladého Hannibala (s katanou? WTF?) byl idiotský a zálibné slizské úsměvy Gasparda Ulliela tu sebeparodii korunují. Téma pátrání po válečných zločincích je zajímavé, ale aby z toho byl i zajímavý příběh, nesmělo by se to záhy zvrtnout do mírně nudné padesátimilionové vyvražďovačky, která navíc nejefektnější kill (uškrcení koněm) vykradla ze sedmdesátkového švédského shock-exploitation THRILLER, a napětí budovat hláškami "STALO SE Z NĚJ NĚCO, PRO CO NEEXISTUJE SLOVO. SNAD JEN NETVOR". A ta neustálá legrační snaha znechucovat a šokovat záběry na zašívání pořezaného palce nebo kuchání ryby! I když narážky na další díly jako ta rada od kuchaře, že nejchutnější jsou na většině tvorů víčka nebo řezník pokřikující na Hannibalovu tetu na tržnici ohledně jejího přirození, mě pobavily. A body to má i za vilu Tugendhat, kterou mám kousek od domu. (06.10.2007)

„Nerešpektuješ ľudskú hierarchiu. Útočíš na najsilnejšieho.“ Po tom, čo urobil s Lecterom otrasný Ratner v afektovanom ČERVENOM DRAKOVI, som vlastne za "obyčajného" HANNIBALA: ZRODENIE ZLA svojím spôsobom vďačný. Peter Webber, režisér historickej drámy DIEVČA S PERLOU, nesklamal. Snímka sa podľa očakávaní nesie v civilnom duchu a mrazivo ho strieda s brutálnejšími výjavmi (hlava). Určite to ale sklamalo po stránke tak výpravy (vyzerá to ako televízny film, najvýpravnejšou časťou je vojnový úvod a aj ten pôsobí ako Tmavomodrý svet), ako scenára (celé je to značne neoriginálne). Taktiež chýbajú drastické, šokujúce výjavy patriace k tejto postave (sorry, ale jedna hlava nestačí). Miša nesklamala a Lecter je natoľko jedinečná postava, že zvládne i také kotrmelce, ako je samurajský revenge movie. Napriek tomu je to hrubo nepostačujúci film a zdá sa, že by bolo naozaj lepšie, ak by sa Thomas Harris nikdy nenechal na napísanie tohto slabého príbehu nahovoriť. Rečnícka otázka: ako zahráte človeka, ktorému práve v krvavom vreci doniesli mozog jeho dcéry? Naozaj je to hnev? Ako na filme, tak na knižnej predlohe (oboje, knihu aj filmový scenár, písal Harris), je hrozne vidieť, že Thomas Harris bol k napísaniu istým spôsobom prinútený. De Laurentiis vlastnil autorské práva a mohol si s Lecterom robiť čo len uznal za vhodné. Potreboval divákov zásobovať neustále novými príspevkami do lecterovskej ságy a tak mu prišiel na um nápad ponúknuť im prequel. Čo je niečo, čo každý chcel... a zároveň nechcel. Ono je totiž facsinujúce to tajomstvo, to, keď nevieme, čo je za Lecterovými očami, ako "vznikol", prečo je taký, aký je, kde s avzala jeho vášeň pre kanibalizmus. Jer to desivé, mjrazí z toho a môžete si vytvárať vlastné názory, teórie, pohľady na danú porblematiku. Akonáhle explicitn ukážete, že mu náckovia počas vojny zjedli sestru, všetko sa vám môže zrútiť, ako domček z karát. A povedal by som, že v tomto prípade sa aj zrútilo. Harris do toho pôvodne vôbec nechcel ísť, ale De Laurentiis to chcel a na napísanie si mohol najať hocikoho, ak by Harris nechcel do projektu ísť. Keďže ale Lectera vymyslel, nechcel nad ním stratiť kontrolu a tak dalo by sa povedať proti svojej vôli napísal prequel. A na výsledku je to ku*va poznať. (20.10.2007)

Ve výsledku průměrný film o pomstě, který chce ještě něco vydělat na jméně Hannibal Lecter. V podstatě by mohlo jít o jakoukoli jinou postavu a výsledek by byl zhruba stejný - film o mstícím se mladíkovi. Jak už tu někteří říkali, postavě Hannibala chybí nějaký zřetelnější vývoj (zvláště nápadný je ten skok o několik let dopředu) a jeho přerod v Hopkinsova elegantního padoucha je i po vykonání krevní msty stále těžko uvěřitelný. Co mi ještě vadilo, byla nadměrná snaha o zvýšení efektu pomocí nechutných krvavých záběrů. (23.02.2007)