Hannibal: Zrodenie zla

Hannibal: Zprznění anebo pohádka, kterak mladý Hannibal Lecter vyvázl z tenat lidských a vlčích smeček vyjících pár kilometrů od mého rodiště (tím je to celé ještě bizarnější), potkal poslední samurajku a s její tichou podporou uspořádal francouzský masakr japonským mečem. Snad jen svůj smutek nad tím, že prachy jsou mnohem, mnohem zákeřnější šelmou než celý tajemství zbavený Hannibal a jsou schopné donutit kdysi zajímavého autora, aby si z kdysi děsivého predátora udělal soukromou dojnou krávu. BSE a hanbu na tebe, Thomasi Harrisi! (30.01.2009)

Ne, že by mě nezajímaly kořeny legendy, ale už ten nápad ukázat mladého Hannibala (s katanou? WTF?) byl idiotský a zálibné slizské úsměvy Gasparda Ulliela tu sebeparodii korunují. Téma pátrání po válečných zločincích je zajímavé, ale aby z toho byl i zajímavý příběh, nesmělo by se to záhy zvrtnout do mírně nudné padesátimilionové vyvražďovačky, která navíc nejefektnější kill (uškrcení koněm) vykradla ze sedmdesátkového švédského shock-exploitation THRILLER, a napětí budovat hláškami "STALO SE Z NĚJ NĚCO, PRO CO NEEXISTUJE SLOVO. SNAD JEN NETVOR". A ta neustálá legrační snaha znechucovat a šokovat záběry na zašívání pořezaného palce nebo kuchání ryby! I když narážky na další díly jako ta rada od kuchaře, že nejchutnější jsou na většině tvorů víčka nebo řezník pokřikující na Hannibalovu tetu na tržnici ohledně jejího přirození, mě pobavily. A body to má i za vilu Tugendhat, kterou mám kousek od domu. (06.10.2007)

Mlčení jehňátek je můj nejmilejší thriller a Hannibal Lecter v podání Anthony Hopkinse pro mě jedna z nejvíce fascinujících postav filmového plátna. Na tomto nezajímavém filmu mě nejvíc mrzí, že se k Hannibalovi a Jehňátkům hlásí. Thomas Harris, jehož knihy jsem kdysi hltal asi ztratil soudnost a postavě, kterou stvořil, sebral všechno tajemno a vymyslel jí minulost silně přitaženou za vlasy. Gaspard hraje přiměřeně, ale zázrak to není (byl zajímavější, když ho ostřelovali v zákopech první světové). Snad jen celkem zajímavá hudba stojí za vyzdvihnutí. Jinak spíš nuda. (16.05.2007)

Většina lidí zde píše, že tento film "mrví" legendu. Anthony Hopkins, coby inteligentní "Hannibal kanibal" a jeho nenapodobitelné herectví vytvořily z této postavy kult. Nemůžete chtít a ani není snad možné, aby se mu někdo vyrovnal. Ať by se role zhostil kdokoli, nikdo ho nemůže nahradit. Ale toto je přece film o tom, co bylo na počátku toho všeho. O jeho mládí, zážitcích a o tom, co utvářelo jeho osobnost do finální podoby, jak ji známe z podání Hopkinse. Zkuste tento film nebrat jako pokračování nesmrtelného kultu. Představte si jej jako novou, samostatnou kapitolu s postavou, o níž ještě nic nevíte a teprve se s ní seznamujete. Takto je totiž film pojat. A že tu někdo kopíruje? Jeho gesta, chování, apod.? Myslím, že Gaspard Ulliel se představil jako mladý, charizmatický a především talentovaný herec, který velmi přesvědčivě a osobitě ztvárnil mladá léta Lecterova života. Nejde o to, snažit se Hopkinsovi vyrovnat, či ho snad nahradit. Ale vidět jiného Hannibala, nám neznámého, a v jiném podání. Jde o kontrast mezi hereckou vyspělostí a zkušenostmi Anthony Hopkinse a začínajícím, herecky teprve dospívajícím a nadějným Gaspardem Ullielem. (16.11.2007)

Snaživý pokus o rozvedení série, nicméně postrádající eleganci předchozích děl, občas nechtěně směšný (v Hollywoodu je až nezdravě in „samurajský styl“) a většinu času dost prvoplánový. Není z toho cítit zrůdnost, Americké psycho bylo ve vykreslení šílence, jenž si „užívá smrt“, mnohem zábavnější, a na téma „oko za oko“ tu bylo tolik lepších filmů, že by mi ani celý komentář nestačil. Gaspard Ulliel hraje dost slušně, ale ta postava je neskutečně prázdná. Napřed formovaná vyděšenýma očima, pak tichostí a nakonec křivým úsměvem – přechod z chlapce v bestii neznatelný, vraždy řádově nezajímavé. A k tomu ty hlášky jak šité na Seagala (Stalo se z něj něco, pro co nemá lidská řeč slovo. Kromě slova monstrum."). Akorát to konečné „poznání pravdy“ mělo sílu – jen si tak říkám, jestli je dobře, že jsem se v tu chvíli Hannibala nebál, ale litoval ho… (16.02.2007)