Máj

Celkove hodnoceni zachranuje zaverecna scena popravy, kde mi i ten Vilem byl nakonec sympaticky. Jinak mi prijde trochu slabota postavit cely film na charizmatu jedineho herce (Igor Hnizdo!!!), ovsem i na me to jakz takz pusobi. Chybou Maje je, ze ac se tu vyskytnou uzasne sceny, nakonec je zase shodi podivna vrazda Vilemova otce, zasnene nic nerikajici pohledy Jarmily apod. Stejne tak hudba - ackoliv mi prijde moc moc kvalitni, pak se tu Supporti utrhnou ze retezu behem zminene vrazdy a to uz bohuzel "sucks". (19.06.2008)

Slušné řemeslo, které - ve srovnání s literární předlohou - sice nic nepovzneslo, ale také nepokazilo. Brabcovi se podařilo stoprocentní řemeslné - místy i umělecké - převedení máchovské snovosti do filmové řeči. Řeči více kopírující než inspirující a dále posouvající. Neherci Stropnický (jako publicista je rozhodně výrazně lepší) a Lehnertová naplnili ideál krásy máchovských hrdinů. To, že mluví minimálně, případně vůbec ne, je věci v daném případě rozhodně na prospěch. Zůstává otázkou, zda by scénáři při ztvárňování tohoto lyrickoepického eposu prospělo více epičnosti - i špičkoví herci jako Divíšková, Kukura nebo Přeučil nemají v podstatě co hrát, pokud nevezmeme na milost Brabcův vývod o upřednostnění mimiky před slovním projevem. Loupežnická tlupa je poměrně věrným výrazem převládajícího konzumistického stylu soudobé mladé generace; k tomu hudba skupiny jako Support Lesbiens nesporně patří. Srovnáme-li výsledný obraz s tzv. moderním režijním divadelním pojetím shakespearovských her, nevychází Brabec z tohoto srovnání nijak beznadějně. Podobně - a ještě výrazněji - jako v případě skutečného uměleckého krachu, kterým je relativně nedávno do distribuce uvedené zfilmování Smetanovy LIBUŠE (neklame-li mne paměť). Uznávám, že MÁJ lze pojednat i lépe. Ale kde, jak a kým? (04.12.2012)

Vizuálně podmanivá koncepce Máchova Máje, která stojí a padá s dokonalým vyvážením barev a nálad, se stává po osmi letech důstojným pokračováním doposud solitérní tradice adaptace Erbenovy Kytice. Společně s důrazem na krásu krajiny, romantické kostýmy Pecharové a tělesné křivky Jarmiliny, se stává filmový Máj pochoutkou pro oko. Herecky je tato slast toliko podpořena hereckými esy Kukurou, Javorským a Třískou, mladší generaci pak bohužel tvoří jeden kandrdas vedle druhého, což je ve výsledku možné shrnout jako součást experimentu, kde se však mnohem lépe podařilo zakomponovat ryze moderní hudební aranžmá. (26.11.2011)

Na křehkost přímo dupou ,,moderní'' efekty... Měly za úkol poetičnost snímku podtrhnout, ale asi to špatně pochopily a poetičnosti podtrhly maximálně židli pod nohama. Hudba mi sedí, ta mi zážitek nijak nekazila ale semotamo se tam objevují vizuálně ,,působivé'' záběry, které asi mají něco symbolizovat.. zaprvé mě hrozně rušily v atmosféře, která se už už zabydlovala a za druhé nemám šajna co mi měli sdělit.. Čemu tleskám, je Jarmila.. přírodní a krásná ženská, ve které jsem viděl tu tichou krásu, tu poetičnost a zdroj problémů provińující se pouze svou vyjímečností... Autor ale místama přehání kolik toho z její krásy ukazuje.. Je to nepatřičné - pro Máj rozhodně... škoda škoda... mohlo to být o tolik lepší... (21.12.2008)

No toto byla hrůza. Vilémova banda je parta podivných povalečů, ženskou postavu k nim Brabec přidal proto, že prsa Jarmily mu byly málo, tak se tam navíc prsí ještě nějaká neznámá zrzavá děva. Tohle poetický "porno z venkova" jen tu a tam přeruší Třískův přednes, kterej se tam nehodí jednak protože Tříska se zbytečně snaží o nějaký to umění a pak taky, jako jedinej je tam slušně hrající. Brabec měl pochopit, že jen desetiminutovým záběrem na roztrženou peřinu Máj prostě nevystihne. Zlatým hřebem filmu je psychotická scénka Vilémových halušek, které nahradili lidi ve srandovních maskách (halucinace Čupery ve Fimfáru byly tisíckrát horší a strašidelnější, ač loutkové) a celkově to zabíjí úděsný hudební doprovod Supportů. Brabec snad nemohl být víc mimo, když je vybral, aby vytvořili k Máji soundtrack. (13.12.2008)