Griffin a Phoenixová

Trefa do černého a přiznávám se, hned několikrát jsem se u filmu rozbrečel (což se mi normálně nestává). Ani nevím co vychválit, když jsem plný emocí, takže výtečný scénář, chytlavá hudba a úchvatné herecké výkony (od obou), ale přeci jen Amanda Peet se mi vryla do srdce hlouběji. Nečekaný a enormě silný filmový zážitek. 95% EDIT: Napodruhé poněkud slabší, bez sebemenšího náznaku plnohodnotného zážitku, ale nevadí. Hodnocení už měnit nebudu a vkus se zkrátka mění. (28.01.2010)

Na konci se zpívá nobody´s crying a myslím, že opravdu nikdo neplakal. Nečekala jsem od filmu nic extra a nic extra jsem nedostala. Bylo to komorní, milé, úžasně optimistické, pokud se to tak dá říct, herci byli fajn, Amandu Peet mám ráda. Hrozně mě rozčilovaly ty nekonečně dlouhé části, kde jen hrála jakási (asi dojemná,asi dokreslující děj) píseň a kamera cosi zabírala (jak někdo někam jde, kouká z okna a tak). Jednou fajn, ale tohle se opakovalo asi 5x. Zajímalo by mě, jak vypadal originál s P. Falkem. Předpokládám, že mnohem lépe. (29.09.2009)

Slušně udělaný snímek o tragickém životním údělu dvou milujících se lidí. Oba dva byli přepadeni zákeřnou rakovinou. Snímek je pojatý spíš lidsky než psychologicky. Z toho důvodu je dostupný širokému spektru diváků. Oba protagonisté se chovají vzhledem k dané situaci logicky a se svým údělem jsou nuceni se vyrovnat. Nejstrašnější na tom všem je, že po předchozích partnerských nezdarech našli někoho, do koho byli schopni se zamilovat - s kým byli šťastni. Bohužel někdy je osud tak neuvěřitelně krutý, že člověku dovolí si zasloužené štěstí užít příliš krátkou dobu. (04.06.2013)

Aj takto by sa to dalo, ale nemyslím, že je to také jednoduché... Sentimentálny príbeh už mnohokrát spracovaný, a preto z priemeru len mierne vybočujúci, ale na druhej strane je to relatívne príjemná romantická story vhodná hlavne na takéto upršané týždne. Podobné filmy: A Walk to Remember, Keith, Sweet November. (02.08.2011)

Byla jsem sama zaskočena, když v polovině filmu (cca) dojde k zjištění zdravotního stavu u Sarah, že mě to tak dostane vážně - vážně jsem začla brečet...Bylo to tou jednoduchostí, tou energií, elánem a životem, kterým to bylo přednesené a nebyl to podle mě zbytečný patos, který mohli vytvořit? Nejsem si jistá. Nicméně jsem si to v tu chvíli pustila ještě jednou...Ten film je ohromně lehký, zároveň má skvělý závěr (nemám ráda happyendy a přemíru sladkosti a tady to podle mě prostě není). A pár Mulroney a Peet mi k sobě krásně sedí. Jen oni dva. Nic jiného. Jen chvilky spolu...A za to jsem ráda, že je tam to podstatné - tak jak chtějí oni... (20.09.2020)