Griffin a Phoenixová

Nalezení knihy o smrti člověkem, který umírá, u člověka, kterého miluje. Jedna z nejdojemnějších sekvencí celého filmu, kterému se zdatně blíží scéna pomalování vodojemu. Ne nadarmo se říká, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Aby však bylo tolik smůly sneseno na dva jedince, kteří se vzájemně podpírají, to už vypadá na kruté hrátky nadpozemských sil či hříčky osudu. Jejich vzájemné vzplanutí je však kvůli těmto okolnostem ještě silnější. Také se říká, že dobré lidi si Bůh bere k sobě a ty špatné zde nechává kvůli nápravě. Jestli tomu tak je, pak má Bůh silně amorální pohnutky. (11.04.2011)

Je síce pravda že z Amandy Peet som mal počas filmu rozpačitý dojem film samotný ponúkol zaujímavý pohľad na život v ktorom sa bijú dva protiklady. Napriek tomu, že sa to javí ako romantická dráma o posledných dňoch života dvoch ľudí srší to humorom, vtipom a láskou. A tie vianoce ma proste dostali. (22.01.2009)

Tento film mě nedokázal přesvědčit po žádné stránce. Jen dobrý námět, tím to ale končí. Žánrově jako romantický film (... a kvalitní filmovou romantikou nikdy nepohrdnu) naprosto nudná červená knihovna, komedie se nekoná vůbec a jako drama o nemoci a umírání emočně totálně sterilní. Nepřesvědčili ani mě ani Dermot Mulroney a Amanda Peet. Očekával jsem film, který dokáže zasáhnout, případně i rozplakat, třeba i za použití nadhledu. Že ale uvidím exhibici nudnosti jsem nečekal v žádném případě. (28.03.2015)

Remake po 30 letech. Vzhledem ke kvalitě příběhu dobrý film. Oba hlavní představitelé hrají výborně, asi jsou i krásnější než dvojice v originálu, ale pro mne byl o moc více realistický a uvěřitelnější originál. Dost scén bylo víceméně věrně převzato, některé se lišily (např. půjčovna rogal, kde to scénárista patřičně vygradoval) či vánoční stromeček (nová scéna), který zapadl úspěšně do scénáře remaku. Některé postavy noví scénáristé vypustili, jiné přidali. Oproti originálu mi dost chybělo ono (opakované) pouštění draka (možná spíše boj s drakem ...), které mělo podle mne v originálu velký smysl. Na konec s vánočním stromečkem možná někdy zapomenu. Na konec v originálu (Griffine, věděla jsem, že se zastavíš) nezapomenu nikdy ... (19.02.2017)

Už dlouho se mi nestalo, aby mě nějaký film takto dojal, naposledy snad Umírající zvíře. Už po pěti minutách jsem věděl, že koukám na něco výjimečného. Celou dobu jsem si užíval ústřední dvojici. Bylo krásné sledovat, jak se oba zamilují a chovají se dětinsky. Nehledají na vztahu, ani na tom druhém, chyby, protože vědí, že nemají dlouhou budoucnost, řeší jen to co je teď a tady. Hltal jsem každou scénu, těch opravdu silných je tu hned několik. Moc krásný, milý a dojemný film. (17.11.2009)