Sněhurka a sedm trpaslíků

Neuvěřitelná pecka, svižnější, nabitější a ještě bizarnější než Perníková... Pohádka, která bohužel moc dětí v době svého vzniku nestrašila. Na rozdíl od Perníkovky není Sněhurka žádná nastavovaná kaše, baletní exhibice a nekonečná andělská procesí. Posuzovat pohádku z roku 1933 dnešníma očima může být nefér ale zvukový film se už pár sezón měl čile k světu a ani v jeho počátcích nevznikaly takto zjevně diletantské filmy. Ale ono je otázkou jak vypadl proces výroby a distribuce tohoto konkrétního titulu. Pokud si vezmeme, že není známé datum o pražské premiéře a měla ještě vzniknout třetí pohádka - Červená Karkulka, tak je dost dobře možné, že "sesterská" Perníková chaloupka uvedená před Vánoci 1933 byla takový průser, že se s tím svezly i další filmy. __| Kameraman Josef Bulánek zřejmě trpěl neodbytnou potřebou po zaplnění volného prostoru v záběru - většina záběrů zpoza křoví nebo stromu - podobně svérázný přístup se objevuje i v jeho dalších filmech. __| A ve zvukové éře fascinující práce se zvukem a nemožností namixovat dohromady hudbu, ruchy a dialogy. Tady ale budou na vině kromě diletantismu také finance. Přece jenom už i dříve vznikly filmy, kde postsynchrony tolik nebily do očí. __| Tlustého trpaslíka měla hrát Dáďa Kmínkovic, tuční ale byli všichni stejně, takže kterého hrála? __| A vrchol všeho bylo zakončení - nekrofilní princ, který touží po Sněhurce ve skleněné rakvi a je zklamaný, když procitne; královna, kterou prostě trefí šlak... __| Mistře, díky za Váš opus magnum. P.S.: Milý uživateli pursulusi hodnotit si budu jak chci a vy byste se neměl chovat jako moralista se sklony k agresivní filantropii. (13.10.2019)

Tak tohle rozhodně není pohádka, kterou byste si v dnešní době pustili s dětmi na Štědrý večer, spíše zajímavá kuriozita, vhodná jak pro ty, co mají slabost pro filmy z počátků kinematografie, tak pro fanoušky Festivalu otrlého diváka (já se hlásím k obou těmto skupinám). Po první scéně jsem to sice viděl v podstatě na odpad, ale pak si mě to rychle získalo jistou edwoodovskou poetikou. Stopáž jen 45 minut, ale i tak mi přišla trochu přemrštěná, kdyby to byla půlhodinka, možná bych dal i 4*. (11.11.2021)

Tahle Sněhurka je velice zajímavá tím, jak je originálně strašně až bizarně natočená. Nebýt to film z roku 1933, tak bych si myslel, že režisér, scénárista a herci ujížděli na LSD. Je to mnohem horší než ve stejný rok natočená PERNÍKOVÁ CHALOUPKA, také od Oldřicha Kamínka. Tam alespoň čarodějnice byla strašidelná a byl tam nějaký umělecký pokus s baletem Národního divadla. Jenže tohle je vyloženě amatérský počin, za který by se stydělo i ochotnické divadlo. Spíše to připomíná třídní besídku, a to jak hereckými výkony, tak scénářem a kulisami. Originální je snad jen to, že trpaslíci zde žijí v jeskyni, která je bohužel vidět jen z venku. S výběrem herců je to doslova příšerné. Mě přišlo, že Kmínek si tam obsadil své známé či rodinu a do trpaslíků dal spolužáky svých dětí. Samotná představitelka Sněhurky je příšerně škaredá. Ještě škaredší než Kristen Stewart, která si sněhurku zahrála o takřka o 80 let později. [34. hodnocení, 10. komentář, 32%] (17.02.2020)

Posuzovat pohádku z roku 1933 dnešníma očima mi přijde tak trochu nefér. Je dobré mít v patrnosti, že zvukový film byl ještě v plenkách, diváci byli zvyklí sledovat dlouhé záběry beze slov, kochat se krásou pohybu. Z dnešního pohledu by se dala Sněhhurka označit jako velká nuda s minimem akce. Současný divák mnohem více ocení emancipovanou ženskou hrdinku s mírnou drzostí /viz Liboška Šafránková ve třech oříšcích pro Popelku) než pokornou a bezbranou (v tomto případě i prostoduchou) Sněhurku. Já jsem za tento snímek vděčná, protže je pro mě dalším kamínkem do mozaiky a ukazuje, kam se naše kinematografie posunula. (30.10.2019)

Navazující pohádka z Kmínkova cyklu, který měl sestupnou tendenci. Ale navzdory menšímu rozpočtu, počtu herců a celkovému entuziazmu, působí Sněhurka a sedm trpaslíků méně děsivě, než Perníková chaloupka. Ono je ostatně lepší jen tušit, jak asi vypadala chaloupka sedmi trpaslíků uvnitř, vzhledem k tomu, že i Ele Šárkové stačila jen zámecká zahrada k odehrání všech důležitých scén. (15.10.2020)