Smrti neujdeš 2

Pokračování docela obyčejného Zmeškaného hovoru se nese v dost podobném duchu jako první díl a seká tam jedno telefonní úmrtí za druhým až dojde na jednu z hlavních hrdinek, která dostane tři dny na vyřešení záhady s duchem. Příběh tak trochu navazuje na první díl, policejní detektiv a reportérka pátrají po bonbonech atd. ale naštěstí se většina dalšího děje týká něčeho jiného než toho samého z předchozího dílu, i když je to podané vesměs stejným způsobem. Protože ale netočí Miike, tak pokud jde o světlo, zvuk a humusárny, tak sice se tu v první půlhodince o něco podobného pokusí, ale nemá to takový efekt jako u Miikeho. Druhý zmeškaný hovor je teda ještě klasičtější kruhové schéma než první film, protože se drží prakticky toho samého, co obyčejný dlouhovlasý horor, ale neobsahuje žádné šoky jako u Miikeho filmu. Dokonce i duch je takový obyčejný a nic moc zvláštního nevymýšlí. Co tomu ale možná i docela uškodilo je závěr filmu, který je nakonec úplně podivně překombinovaný a sice se to snaží vrátit k nějakému výchozímu bodu, což je pěkné, ale nejde na to zrovna nejlepší cestou a působí to docela uměle. Není to ale zas úplně nuda, takže ta trojka pro průměrný duchařský japonský film by tak odpovídala, ale asi je to spíš trošku slabší trojka. (28.10.2010)

Zdalo sa mi to o čosi slabšie ako jednotka, pričom celkový dojem je dosť rozpačitý. Boli tu síce miesta, ktoré vedeli slušne nastrašiť (hlavne prvá polovica filmu), neskôr sa však snímok začal utápať v prekombinovanosti deja, pričom záver už bol totálne mimo, paradoxne aj po hororovej stránke, akosi to tam už prestalo fungovať, pričom výborný atmosferický potenciál uhoľnej bane mi prišiel ako totálne nevyužitý a vôbec nie desivý. 60/100 (09.02.2015)

Občas mi připadá, že některá pokračování dobrých filmů jsou spíše sabotáží původních snímků. Tvůrci ve snaze nějak rozvinout to, co se dělo v prvním filmu celý děj a zápletku zavedou úplně někam do prdele. A takhle jsem se cítil i při tomhle druhém zmeškaném hovoru. Původní, s jistou shovívavostí, docela originální nápad o osobní pomstě jedné holčičky, které ublížila jen její vlastní matka se zde utopil v nechutné kopíračce kruhovské chudinky holčičky, které ublížili skoro všichni. Navíc je samotný děj dosti zmatený a tak nějak nesedí dohromady a vůbec nic nevysvětluje a neodhaluje, nehledě k tomu, že o mobily a původní urban legend šíření smrtící zprávy tady už takřka vůbec nejde a připadalo mi, že zde jsou jen kvůli zachování jakési kontinuity s jedničkou (scéna s vysílačem, aby jsme náhodou nezapoměli, že to všechno začalo mobilními telefony, mě fakt rozesmála). A ten překombinovaný, zvratový konec, jsem tak nějak vůbec nepochopil, ale na to jsem si u asijské produkce tak nějak už zvykl. Děj, zápletka a scény v nichž se neobjevuje duch nebo neumírají lidi, jsou prostě na prd, když dojde na ducha, tak už je to lepší. No a z ducha koukajícího z kufru, jsem se málem podělal, to byl parádní nápad parádně zmáknutej. (22.01.2010)

Neviem, ale ázijským ducharinám neviem prísť na chuť ani za boha. A pri tom sa tak snažím. V pravidelných časových intervaloch si sem tam niečo pozriem, ale kde nič, tam ani smrť nebere :) Je fakt ťažké si obľúbiť niečo, pri čom človek zaspí v pätnástej (!) minúte filmu (a to som unavený vôbec nebol a aby som bol schopný dopozerať zvyšok, musel som si dať poriadneho lomcováka). No čo - niekto sa pri podobných filmov zasiera od strachu, u iných navodzujú narkolepsiu :) Čo sa týka samotného filmu - opäť duchárska nuda made in Japan (podobne ako jednotka), prekombinovaný dej, hromada postáv (v ktorých by sa menej skúsený divák mohol aj stratiť), čierno-dlhovlasé adolescentky a brutálny dejový zvrat na konci ;) - (ktorý by v prípade nejakého amerického fláku väčšina štvorhviezdičkovo hodnotiacich určite riadne zotrela, ale v prípade japončíkov je to zrejme a očividne O.K.) (07.10.2007)

Je to priemerný japonský horor, ktorý je pokračovaním vydarenej jednotky. Má celkom dobrý príbeh odohrávajúci sa rok po predchádzajúcich udalostiach, keď už to vyzerá, že je všetko v poriadku, ale ľudia znovu začnú dostávať podivné zmeškané hovory s nahrávkami času ich smrti, čo sa aj vyplní a tak sa musí učiteľka spojiť s novinárom, aby skúsili kliatbu zastaviť skôr, než bude neskoro. Spracovanie je ale rozhodne sklamaním, ešte spočiatku to vyzerá nádejne, ale čoskoro to upadne do úplného priemeru, ktorý sa síce dá dopozerať, zase nudné to nie je, ale inak to ani nemá čím výraznejšie zaujať. Tie zaujímavejšie prvky už boli použité v predchádzajúcom diely a navyše v lepšom prevedení a ten zvyšok moc nezaujme. Riešenie záhady pôsobí len čisto priemerne a finále zase malo byť omnoho dynamickejšie, ale aj tak nie je moc dobre podané. O napätí tu nemôže byť ani reči, to vôbec nefunguje a čo sa týka atmosféry, tak nejaké náznaky sú hlavne na začiatku a občas sa ešte na čas objaví, ale je dosť slabá. A moc ma nezaujali ani hororové situácie, tie lepšie sú v prvej tretine, ale aj tie sú prakticky len variáciou na úmrtia z jednotky, neskôr už ani nemá čo zaujať. Herecké obsadenie nie je zlé, síce tu chýba nejaká charizmatickejšia postava, ktorá by to dokázala lepšie tiahnuť, ale aj tak sú hlavné postavy bez väčších problémov. Réžia ma v ničom výraznejšie nezaujala, je to iba čistý priemer, ale technická stránka je na tom dobre. Jednotku mám rád, je to jeden z mojich najobľúbenejších japonských hororov, ale toto pokračovanie na mňa pôsobí len úplne zbytočným dojmom. Nie je to zlý film, na jedno pozretie stačí, ale všetky stránky sú len čisto priemerné a tak tu ani nie je čo chváliť. 52% (23.06.2012)