Keith

Kdybych z modré letní oblohy vzal slunce a namaloval tam limonádu, tak to sice bude originální, ale nic to nezmění na faktu, že je to blbost. To, že tohle je jiný než zbytek teens filmů neznamená, že tomu dám automaticky nadprůměr. Nedramatický, nehumorný, nic nového nepřínášející příběh, který je otravný jak masařka na hajzlu. (26.07.2009)

Úplnou náhodou jsem narazila na tento nenápadný snímek plný klišé, které však bylo naservírováno úplně jinou formou. Byť konec tolik nepřekvapí, ale opět si pohrává s naší emoční stránkou, hlavním herci v celém průběhu filmu předváděli něco neotřelého, se zaujetím pozorovatelného, prostě úplná odbočka. (14.07.2009)

Po dvaceti minutách jsem ještě stále neprohlédl, po devadesáti ale tleskal. Jakmile si Keith lehce podkopne pozici pohodáře, kterého nic nevyvede z míry a který otravuje svým neutuchajícím entuziazmem, tušil jsem, že při troše štěstí se můžu zamilovat. Povedlo se. Nejlidštější film za hodně dlouhou dobu, mistrovská režie Todda Keslera, který se v mých očích stal vlaštovkou budoucnosti, ale pro mě nepochopitelně na něj kariéra úspěšného filmaře nečekala, a v neposlední řadě dokonalý soundtrack jako extrakt mého nejoblíbenějšího hudebního stylu. Nádhera. (07.08.2009)

Keith balancuje na hranici prosté teen romance a zadumaného dramatu, přičemž se s přibývajícími minutami naklání stále více k té romanci, které sice nejsou zaběhnutá žánrová klišé a předvídatelný vývoj děje vůbec cizí, ale citlivě napsané i zahrané postavy, které na rozdíl od těch z ostatních filmů podobného ražení působí opravdu živě a jejichž chování většinou dává smysl, dělají z této melancholické romance něco víc, než jen další slaďárnu ve sbírce patnáctileté dívky. Největšími klady filmu jsou právě ty postavy a jejich dialogy, které si až na pár vyjímek drží laťku výš, než bych od filmu o mladých a jejich lásce čekal. Nejedná se sice o žádné žánrové obrození, ale i tak je Keith solidním filmem, který udává ten správný směr, jakým by se měly filmy o mladých ubírat. Úplný závěr filmu ale svojí klišovitostí a patosem výsledný dojem z filmu poněkud kazí. 70% (20.12.2008)

Napriek silnému emočnému a originálnemu rozmeru má film niečo, kvôli čomu nemôžem povedať, že bol skvelý...V prvom rade sú to nevyrovnané herecké výkony. Postava Keitha bola definovaná tajomnosťou, záhadnosťou, vnútorným napätím, ktorú Jesse McCartney jednoducho nedokázal vyprofilovať úplne vierohodne, ale aspoň sa k tomu priblížil. Natalie je celý čas preafektovaná, čo mi celkovej atmosfére filmu neladilo už od začiatku. Myšlienka nie je povrchná, páčil sa mi hlavne "teen pohľad" na všetky životné záležitosti, ktoré film rieši (od hodnôt osobných, rodinných až po celkovú kvalitu života). To, čo podľa mňa vo filme rovnako nefunguje sú dialógy - nesúvislé a miestami neautentické, dvaja mladí ľudia sa takto v živote nerozprávajú. V celku je to však zaujímavý filmový nápad - ako dať teen romantickej dráme aj patričnú hĺbku a pointu. (29.09.2011)