Keith

Nenápadná teenagerská pecka. Prvú hodinu som bol nadšený. Celé zbližovanie postáv ma hrozne bavilo. Vynikajúca chémia medzi veľmi dobre napísanými a hlavne zahranými postavami, pekná atmosféra a jedna roztomilá scéna za druhou. Potom však príde scenáristická podpásovka, a z filmu sa stane zbierka klišé, ktorá je síce stále funkčná ale už stratí čaro.No vo svojom žánri, kde na jeden kvalitný film pripadá obrovské množstvo shitov je to stále výborné 8/10 (05.10.2015)

Překvapuje mě vysoké hodnocení, po skončení filmu bych to netipnul na víc než 60%. Sice nejde o úplně debilní teenagerský romantický výplach, ale zápletka i charaktery jsou průhledné až to bolí, jediný rozdíl od „Bynes-Duff-Effron“ typu filmů je ten, že už od začátku se pohybujeme v tragičtější a temnější rovině. Máme tu inteligentní upjatou krasavici zakoukanou do místního pozérského playboye a svérázného pološíleného outsidera (samozřejmě taky velmi inteligentního), který ovšem bláznivým chováním maskuje tragické tajemství. Keith je totiž přesně ta umělohmotná postava, kterou by každý z nás měl chtít být, ale nemá na to odvahu. Přes počáteční nevraživost na sebe láska nenechá dlouho čekat, ale pak to bude mít těžké… Oslavné komentáře nad chytrostí této romance dost dobře nechápu, proč vychvalovat něco za to, že to není dementní? Dvě věci jsou však na filmu pěkné, ač někdy až vtíravě – hlavní hrdinka a soundtrack. (04.05.2010)

Zdejší popisek je poněkud mimo, takže se pokusím děj filmu uvést na pravou míru. Bude obsahovat zásadní spoiler, bez kterého se děj nedá říct, aniž by film působil jako totální slátanina, což dokazuje zdejší Obsah filmu. Natalie je dokonalé děvče. Má samé dobré známky, hraje tenis, ve kterém se drží na vysokých příčkách a po maturitě má našlápnuto na nejdražší americkou univerzitu. Keith moc na výběr nemá, umírá na rakovinu, což nikdo ve škole kromě učitelů neví, takže žije ze dne na den bez závazků budoucnosti, miluje svůj zrezivělý náklaďák a vlastně mu tenhle způsob života vyhovuje. Nenávidí všechny, co si života neváží a jen žijí nalinkovaný očekávatelný blud. Tudíž nenávidí Natalii. Jeho první záměr je zničit jí život, aby se cítila stejně mizerně jako on, jenže jak už to tak bývá, nakonec to skončí tak, že jí konečně otevře oči, jak zabedněný a rodiči nalinkovaný její život byl, dělala věci, které veskutečnosti dělat nechtěla a které se jen od ní očekávaly. Keith na to jde sice mazaně - spřátelí se s ní, dělají spolu voloviny a skvěle se baví, vyspí se s ní a pak ji odkopne - ale i přes jeho vymakaný plán, jak jedné holce zničit život vlastně jednu holku jen nakopne, aby si začala života vážit a žila ho plnými doušky. Film jsem si ihned zamilovala, protože postava Keitha mi připomínala kamaráda ze střední školy, se kterým jsem taky zažívala různé blázniviny a smutné je, že takový člověk vám do života vstoupí jen jeden a zase po čase odejde. (16.02.2012)

Romantické, trýznivé, depresivní × neujasněné, americké, přehnaně teenagerovské. Nebylo to vůbec špatný, ale něco tomu chybělo. Vyústění filmu je podobné jako v mnoha dalších amerických filmech, např. A Walk to remember. Samotnou postavu Keitha bych ufackovala za to, jak se choval, mladou slečnu Natalii bych profackovala za to, že je tak nesnesitelná americká blondýna. Film měl ovšem i přes to všechno své kouzlo, jen ten konec na autobusovém terminálu. Nějak jsem nepochopila o co jde, nenáviděl jí, nebo se do ní fakt zamiloval? Asi jsem natvrdlá. Romantický film z prostředí amerických vysokoškoláků je vhodný pro většinu diváků. (30.04.2009)

Film, který až příliš spoléhá na závěrečný efekt. Více jak první polovina filmu není nikterak výjimečná, klasické romantické drama pro mladé, které jsme viděli už stokrát. Pořád dokola ta samá klišé, naštěstí si film dokázal udržet mou pozornost, měla jsem jasno v tom, že o výsledném dojmu rozhodne až závěrečná pasáž, věděla jsem, že něco přijde, čekala jsem však něco mnohem více šokujícího a ne, že se film promění v takové druhé "A Walk to Remember", to samozřejmě není úplně výtka, rozdíl je ten, že zde všechny emocionální pasáže nepůsobí ani trochu věrohodně a jsou děsně umělé, Elisabeth Harnois navíc ty emocionálnější momenty neuhrála. Docela zklamání. (19.09.2012)