Fate/stay night

Promarněný potenciál. Epická příběhová vložka, kolem které se to točí, je zajímavá, ale přišlo mi, že byla použita jen k účelu jistého "cool" nebo "wow" faktoru. A byla hodně nevyužita. Dále to podrývá plný eskalátor rádoby hlubokých filosofických žvástů, které najdete v jakýmkoliv jiným generickým shonenu. Korunu tomu nasazuje Shiro, u něhož jsem půlku seriálu křičel, jaký je to blbec, hlupák, někdy jsem i přitvrdil, protože jeho nesmyslně naivní chování musí rozumného člověka přivádět k nepříčetnosti. Fate/ stay night nabírá kredity na postavách zajímavé Rin a odvážné, trochu citu zbavené Saber, ne klasicky přehnanému posilování vlastností a zbraní s uplynutým časem a s tím spojené souboje. (21.11.2016)

I když asi (už) nejsem z divácké skupiny, na kterou tohle animé cílí, nemůžu se neohradit proti nesnesitelnému Shirovi, jehož dušínství mě zezačátku lehce iritovalo a s blížícím se koncem série přivádělo do amokových mdlob. Příběh jako takový je lehce retardovaný (nemyslím tím jen koncept Holy Grail Wars), což ale člověk u tohohle typu animé musí brát s nadhledem. Co zbývá jsou sexy holky (Rin, Saber) a super kewl ranaři (Archer, Assasin), kteří stojí v akci za vidění už jenom proto, že animace sama je kvalitní a dabing výtečný. 50% (29.06.2013)

Japonština je nejen na poslech velmi krásný jazyk, o tom žádná, ovšem při málokterém anime jsem si tak užil hlasové obsazení jako právě ve Fate/Stay Night. Že začínám tento koment vyzdvihnutím poněkud nezvyklého opěvování seijú? Vskutku, jenže když hlavního hrdinu dabuje Noriaki Sugijama (ano, on opravdu dabuje kladného hrdinu!), Saber je vynikajícně namluvena paní Ajako Kawasumi a její jméno je hlavním hrdinou vyslovováno tak… fantasticky (prostě dokud neuslyšíte na vlastní uši ono kouzelné "seibá, seibá", nepochopíte mě), nedá mi to a musím tento koment začít právě tímto trochu nezvyklým pozitivem. Jak už bylo řečeno v mnoha komentářích (a vlastně i nemálo naznačeno mnou), hlavním tahounem seriálu je postava Saber. Tempo seriálu je poněkud pomalé, rozvláčné a nikam se nespěchá, ovšem právě postava Saber, která umí svým svérázným, vznešeným jednáním – nutno však dodat, že nikoli trapným – ozvláštnit a přidat náboj nejen momentům akčním, ale i scénám konverzačním, dokáže diváka navnadit na sledování dalších dílů. O hlavním hrdinovi sice nemůžu tak úplně říct, že by byl nudný a sral mě, ovšem nebýt právě hlasu Noriaki Sugijamy, nebyl by pro mě dvakrát zajímavý a jen stěží bych mu přál získat Svatý Grál. Podobně jsou na tom souboje; nebýt hudebně podkresleny tradičně pěknou hudbou Kendžiho Kawaie, sáhnu po nejbližším hrnku s čajem či kávou a také po nějakém dobrém sucharu na zakousnutí, abych si bojové sekvence mohl vychutnat. Doslova. Fate/stay night mi připomíná takový pěkně vysoký domeček z karet; pokud bych z něj odebral jednu kartu, spadl by. V tomto případě by se z něj mohla stát docela pěkná nuda, která by asi jen těžko mou pozornost kdy získala. Jako mnozí jiní váhám mezi třemi a čtyřmi, ale nakonec jsem se rozhodl pro lepší 3*. (19.03.2013)

Nebýt té hudby (ZBOŽŇUJU JI!), byly by to *** Ale mám jaksi pocit, že pozadí příběhu je mnohem zajímavější než příběh samotný...možná svůj názor ještě přehodnotím. No a... přehodnotila jsem! Ale z jiných důvodů, než jsem si myslela dřív. Prostě se tam vyskytl určitý přesah myšlenek, ke kterému v mém mozku před lety ještě nemohlo dojít. (22.04.2011)

Přiznám se, že prvních asi deset dílů jsem se chvílema dost nudil. Akční a napínavé až hororové pasáže byly fantastické, stejně tak i povídání o pravidlech a tak, ale pokusy o komedii byly jak z jiného světa. Asi se hold někdo chtěl zavděčit i další skupině diváků, do které rozhodně nepatřím. Každopádně kvůli soubojům a výborným postavám pomocníků stojí za to seriál vidět. Jejich výběr na mě udělal skvělý dojem. Nějak si nedovedu představit, že bych našel někoho, kdo by se tam víc hodil. Normální lidi jsem až tak nemusel, ale takovou Saber nebo Archera snad musí zbožňovat každý. (15.09.2009)