Najlepší športovec storočia

Ten hlavní herec mi hrozně připomíná Ferry Corstena, ale stejně většině to jméno nic neřekne. A já ani nevím proč, ale už jenom kvůli tomu, jsem ten film chtěl vidět. A on byl opravdu hezkej, moc hezkej. Takovej o životě zase z jiného pohledu. Vrcholy, pády, životní úděly. Pořád něco. A celé zabalené do zajímavého sportu sezení na kůlu. Nechápu třeba, jak tam dokázali takových 200 dnů vydržet sedět. Málokdo by měl takovou trpělivost. Ale v tom filmu bylo nádherně vidět ještě něco jiného a to fakt, že ženská, ačkoliv je pro chlapa potřeba, dokáže zničit chlapskej život lusknutím prstu. Dokáže zničit jeho cíle, jeho sny, všecko. Z jejich strany je to totiž ohromně jednoduchý. Ale nakonec jsou stejně potřeba. Je to těžký životní úděl každýho chlapa. (17.07.2010)

Spíše než komedie jde o poetický příběh. Humorných scének je, co by se na jedné ruce spočítalo. Pěkná holandská krajina, dojímavá hudba a atmosféra před 50ti lety - to vše přidává na někdy ne zcela záživném průběhu příběhu. Originální avšak chvilkama prázdné. Rozhodně mezi 3-4 hvězdičkami, ale jelikož moje očekávání bylo větší a na odchodu z kina jsem nebyl naplněn spokojeností a nadšením, tak 3*. 7/10 (21.04.2007)

"Hned jak podojili, šli si sedláci na chvilku sednout." Ve svém životě jsem bystře zaznamenal spoustu kravin, které se odvážně nazývaly sportem, ale sezení na kůlu nad vodní hladinou je opravdovou laskominou pro fajnšmekry, kteří se při sportu odmítají zpotit. Je poměrně zábavné sledovat šampiona Taeke Jongsmu, kterak sezením ovlivňuje dění kolem sebe či souloží v poloze na kůlu, kterou si ani tvůrci zašmodrchané kámasútry nedokázali vymyslet. Patrně největším přínosem tohoto snímku pro můj život je Internacionála zpívaná v chrochtající holandštině a sledování přepadení banky komunisty. Zbude-li mi někdy přibližně rok volného času, tak porozmýšlím o cestě do Friska a obsazení nějakého volného kůlu. (01.01.2012)

V životě bych neřekl, že i já bych se mohl stát sportovcem, a stačilo by mi k tomu velice odolné pozadí - ne prosím, nejedná se o žádné šermířské souboje ve stylu: ,,Už mě to nebaví, tak mě konečn(íkov)ě zapíchni" Tady se soutěží v nejdelším otlačování půlek na kůlu nad vodou. V očích statných sportovců můžete již po pár minutách sledovat vzrůstající soustředění a napětí, které se s postupem roku mění v urputnou snahu potlačit srůstání obou polovin sedací části těla. Jojo i tohle je sport, takže jestli si chcete říkat sportovec a vaše touhy nehraničí se zlatou medailí z atletiky, stačí si najít nebo třeba vymyslet nějakou ulítlou disciplínu, naplácat na ni trochu té historie i hysterie, sehnat fanynky, které se za Vámi nebojí ani na kůl vlézt (natož na něm dělat cokoli nepřípustnějšího než se ďoubat v nose) a máte zaděláno minimálně na sportsmena roku pralesního kola. A když se tomu budete věnovat dostatečně dlouho - takže alespoň celý život, tak máte velkou šanci i na sportovce století ;) P.S.: Zajímalo by mě jestli by šel třeba kůl třeba vyměnit kdyby měl soutěžící například monstrózní průjem. (17.05.2011)

Pokud by byl Taeke dejme tomu šachistou, šlo by o poctivý komorně poetický film o poctivosti a hledání smyslu života. Obskurní záliba zajiš´tuje filmu úsměvné momenty (ovšem notně lyrického charakteru, komedií bych film zrovna nenazýval) a diváka snadněji postrčí k obecným úvahám o pravých hodnotách. Z výšky několika metrů se holt na svět díváte z nadhledem. Škoda, že tahle atrakce není pro mě, několikaměsíční shlížení z takové výšky by mi asi neudělalo dobře (a co hygiena. ptám se?). A pokud jde o to srovnání s Cimrmanem - nemám ověřený důkaz, ale mám dojem, že náš Jára seděl dva roky na vrcholku stěžně lodi, se kterou obeplul svět. Lod se kývala a Jára během plavby napsal několik oper. Kdepak, kampak na našeho Járu.. (15.07.2010)