Najlepší športovec storočia

Další důkaz toho, že i s malým rozpočtem se dá natočit " velký snímek ". Zvlášť v této době, kdy se člověk neustále " honí od jednoho k druhému " působí tento snímek jako čisté zjevení a balzám ( pohlazení ) po duši. Občas se vyplatí zcela vypnout a nechat se unášet " obyčejným " příběhem. Naposledy jsem takovéto podobné pocity zažíval u Lynchova snímku Příběh Alvina Straighta. Nejlepší sportovec století je lidsky hřejivý snímek, který dá alespoň na dobu 100 min zapomenout na starosti každodenního života a pohladí a zahřeje na duši. Možná se by tento snímek vyplatilo sledovat v třeskutých mrazech, neboť v těchto parných dnech hrozí samovznícení :o) Dětská a závěrečná část prostřední pasáž převyšují, nicméně jako celek působí tento snímek přesvědčivě a celistvě. A ten konec....jestli se dá mluvit o něčem takovém jako zemřít krásnou smrtí, potom je to určitě tento případ. Umřít s úsměvem na rtech, komu z nás se to podaří.... p.s. jestlipak hlavní hrdina Taeke Jongsma ví, že má v Čechách konkurenta. Nejedná se ale o sezení na kůlu, nýbrž záchodové míse :o) Ještě teď mám v živé paměti z dětství, jakým bylo problémem dostat se u nás na WC, neboť bratr když zasedl, dokázal opravdu lámat rekordy. Nebylo pro něj žádným problémem přečíst během jeho " pobytu " celé Staré pověsti české a to někdy tam a nazpátek :o) Ještěže sousedi měli pochopení a se slovy.. Martin už opět čte, otevírali jejich WC :o) .......PROMIŇ brácha.... vím, tohle bude za panáka a ne jednoho :o) (16.07.2010)

Hlavní postava Taeke má od dětsví budoucnost jasnou – bude nýmand a udře se k smrti jako jeho otec. Pak ale zjistí, že je setsakramentsky dobrej v sezení na kůlu. To by mě fakt zajímalo, jestli v tom Holandsku opravdu pořád dřepěj na kůlu, nota bene jestli to považujou za sport. Námět filmu opravdu není z nejatraktivnějších, ovšem zase originální to je. Nebudu šťourat do toho, jak "sportovci" choděj na záchod a že asi smrděj jako tchoři, bže se dlouhý tejdny a měsíce nemejou. Důležitý je, že film je velice příjemná záležitost. Nese se v sentimentálním a dojímavým duchu. Zhruba v půlce filmu Taeke ňák zblbne a dá se k anarchistům a výsledná epizoda s přepadením banky, ač je svým duchem trochu jinde než zbytek filmu, je velmi zábavná. Je to takovej lidskej film, plnej porozumění a až dojemné absurdity. (16.07.2010)

Člověka až zarazí, jak absurdní sport, jakým je sezení na kůlu, může být národním sportem - v tomto případě Frísů. Postupně se člověk dozvídá, že na kůlu se dají dělat různé věci, jako např. vzpěr na rukou, čurání, stání, jedení, čtení, povídání, dá se z něj ve spánku či únavou spadnout rovnou do vody, ale taky se z něj krásně pozoruje veškeré dění kolem. A ještě jeden bonus: při troše zručnosti obou zúčastněných se na něm dá i milovat. A nakonec za to všechno, co na něm zvládnete včetně toho nejdůležitějšího, a to časového rekordu, budete odměněni cenou nejlepší sportovec století:-) Jenže to by na nejvyšší hodnocení nestačilo. Co z tohoto filmu činí nezapomenutelný zážitek je to, co se děje kolem kůlu - vztahy mezi lidmi, jak se kdo na tuto aktivitu dívá, co tato aktivita dělá se samotným aktérem - co v něm umocňuje a co potlačuje - co to dělá s ostatními v jednotlivostech, ale i skupinově jako národní sport... A když je to vše velmi dobře zfilmováno a umocněno hudbou Zbigniewa Preisnera, člověk jaksi zapomene na veškerou absurditu onoho sportu... (15.01.2011)

Nebyl sportovcem v právém smyslu slova, spíše extra houževnatým a trpělivým samotářem. Doba, po kterou tihle sedláci z Fríska dokázali sedět na kůle uprostřed jezera, byla ale neuvěřitelná. Když to špatně načasovali, zastihla je zima. V sedě spali, snášeli déšť a mráz. Zajímavé je, že se o takové závodníky musel celejch 3/4 roku někdo starat - vozit na loďce proviant apod. Příběh šedesátileté nadvlády Taekeho byl vlastně celoživotním příběhem - na kůle začal a na kůle skončil. Nebylo však moc precizně ukázáno, jak porážel soupeře, kdy dosáhl rekordy a jak dosáhl oné nadvlády. Naopak byly vykresleny spíše jeho relativní neúspěchy, za které ale sám nemohl. Takový člověk sedící na kůle je strašně zranitelný a snadný cíl. (02.05.2011)

Nevím, zda je to zvýšenou spotřebou omamných látek, která je v Holandsku vrcholová nebo čím, ale náměty některých holandských filmů překonávají hranice standartního lidskýho uvažování. Bylo zajímavé, že ve filmu sedí na kůlech výhradně muži, přitom z běžných životů víme, že na kůly většinou dosedávají ženy, zkrátka holandský originální hrátky začínají od píky. Film má v sobě kapku sociálního dramatična, kapku romantična a kapku humorečna. Vypráví příběh o životě kluka, jeho osudem se stal kůl a když v jeden moment dochází k osudovému střetu, kde si hlavní hrdina musí vybrat mezi kůlem a ženou, všichni držíme palce, aby Taeke zůstal drsnej a vybral si správně. Je to poklidná vyprávěcí hřička u který si člověk příjemně odfrkne a nějak se emočně nevyčerpá. (08.09.2014)