Taxidermia

Majkí, začínám mít dojem, že si mi tyhle krávoviny do maratonu vybral naschvál :-D a teď k debilitě (filmu) pokud se Vám líbí chlap co olizuje svíčku, honí si péro a šuká mrtvé prase tak Vás chytne první příběh. Pokud máte rádi tlusté lidi co žerou a blejou tak Vás chytne druhej příběh a pokud máte rádi debilitu, tak Vás chytne třetí příběh. Pokud jste normální, tak Vás z tohohle nechytne nic (zlatej LIVINGDEAD a T2, jsou normální) . Hororového na tom není nic, nechutný jen pokud vám vadí blití ale rozhodně je to nehorázná píčovina. (25.09.2015)

Film, který ve mně zanechal následky. Něco takového člověk vidí dvakrát za život. Názor na TAXIDEMII se diametrálně liší, od zatracení lidské psychiky až k bezmeznému obdivu jeho originality (samo-pitvání, lidské embryo v klíčence, nebo masivní přežírání pro úspěch). Bolestný pohled v nejtemnější formě sofistikované hranici. Přesun lidského posouvání TAXIDERMII směrem k úvahám bizarního ztvárnění. Jeden z filmů, který už nechci "nikdy" vidět. (02.12.2012)

Taxidermia posouvá hranice sofistikované dekadence a neředěné amorálnosti tak daleko, jak to jen jde. „Epický“ maďarský film o třech generacích jedné rodiny, během něhož se dočkají dehonestujícího zesměšnění sex, jídlo a smrt, přináší mimo spousty originálních nápadů v mnoha ohledech velmi neotřelou koncepci organizace časových rovin. Zejména však metody překračování omezujících představ o vkusnosti jsou fascinující: od klování zobákem do penisu a znásilňování prasečích ostatků přes nechutné žraní a nekonečné zvracení až k lidským embryím v klíčenkách. Jeho uvědomělost a ďábelská propracovanost navíc znemožňuje jej i přes okázalou absenci morálky nařknout z jakékoli lacinosti. Už kvůli formální dokonalosti, s níž inscenuje sérii odporností, překonává čas (od vizuální metafory s neckami v dlouhém krouživém záběru ke zdánlivě prostým jízdám napříč továrnou) a vytváří svět, ve kterém byste NIKDY nechtěli žít a žádného jeho hrdinu znát, ale který je takovým způsobem naplněný nápady, že by to vystačilo na několik dalších filmů. Pokud v sobě máte jen trochu dekadentního myšlení, budete se smát až k slzám. A pokud budete prostě jen zvracet, nebuďte smutní. Postavy na plátně vám budou ochotně asistovat. Dokonce dobrovolně. Sportu zdar. (18.01.2007)

Už dlouho jsem nebyl na svůj žaludek takhle pyšnej! On totiž zmáknul sled obrázků jako jsou : zvracející pupkáči, chlápek masturbující nad mrtvolou prasete, detailní záběr na kapičku potu padající do...ne, nechtějte ode mě rozbor tohoto filmu. Už je mi zase šoufl. Nevím, zda-li to byl Pálfiho záměr. Možná chtěl v divákovi vyvolat pocit úpadku lidského rozumu nebo chtěl říct, že všechny ostatní filmy jsou na rozdíl od toho mého strašně konzervativní a za každou cenu chci revoluci v kinematografii. Jenže to by, chlapík jeden ušatej, měl být víc... jak to říct... přesnější. Jo, jasně, můžu se vymlouvat na fakt, že jsem se do filmu jak se patří "nezachumlal" a neprožíval ho, ale prostě mi to přišlo strašně prvoplánový.__ Co ovšem zasluhuje obdiv, je kamera. Ta lítá ze strany na stranu a v některých scénách mi připomínala mou milovanou Amélii. Proč 3*? A víte, že ani nevím... Možná za to, že film nenudil a byl dostatečně kontroverzní, aby vyvolal vlnu zájmu o maďarský film (o kterém víme hodně málo!). (29.11.2008)

Taxidermia je důkazem, že i filmová dekadence může být svým zvráceným způsobem krásná. Bohužel tvůrci zůstali někde na půli cesty a výsledkem je tak hybrid, který není ani dostatečně extrémní ani dostatečně filmový. První povídka krom skvostné vizuální stránky nic nenabízí a je jen prázdnou výplní. Druhá je zpočátku skutečně naprosto výtečná, ale po výborném "sportovním" úvodu následuje horší konec a celá vyzní značně do ztracena. Závěrečná povídka je sice nejvyrovnanější, ale poněkud rozpačitý dojem z nevyužité šance již nedokáže zachránit. Tvůrcům nelze upřít svěží nápady, výbornou technickou stránku a velmi povedenou kameru. Přesto od takového ambiciózního projektu bych očekával poněkud více než-li pouze film, který je spíše zajímavý než skutečně kvalitní. (21.01.2007)