데이지
Chu ju
Obsahy(1)
Film se odehrává v Nizozemí a je zobrazen ze tří rovin: První je z pohledu nájemného vraha Park Yi (Woo-sung Jung), který se zamiloval do malířky Hye-young (Ji-hyun Jun), ale nechce se jí vyznat z citů právě proto, že je zabiják, tak jí alespoň nosí každý den tajně sedmikrásky, které má strašně ráda. Druhý pohled je ze strany právě Hye-young, která maluje portréty na náměstí a stále chce zjistit, kdo jí nosí ty sedmikrásky. Jednoho dne se objeví policista Interpolu Jeong Woo (Sung-jae Lee), který se nechá od ní nakreslit a má u sebe právě ty sedmikrásky, ona se domnívá, že on je právě ten tajemný ctitel a tak se do něj zamiluje. Třetí pohled je policisty Jeong Woo, který využil pouliční malířky, jen jako krytí při sledovačce, jenže jak se postupně začal scházet s Hye-young, tak se do ní zamiloval. Jenže vše se nějak zkomplikuje a Hye-young je postřelena při přestřelce a přijde o hlas. Policista je odvolán zpět do Koreje a na scénu se opět vrací zabiják. Jestli vše dopadne dobře? No to se nechte překvapit. (c.tucker)
(viac)Recenzie (131)
Parádny príbeh zasadený do malebného holandského prostredia. Celé to spracovanie jedného príbehu prostredníctvom troch pohľadov celého trojuholníku zainteresovaných, ktoré sa navzájom dopĺňali, tak to bolo výborne spravené. K tomu vynikajúca kamera a hudba, ktorá celý ten príjemný dojem ešte viac znásobila. Normálne mám chuť dať 5*, ALE ten záver mi vôbec neprišiel až tak skvelý a to ma dosť sklamalo. Pretože takmer celý film som sa tešil na akýsi vrchol, ktorý by pôsobil nejako viac zmyselne. Tým nemám na mysli nejaký trápny happyend, ale zase ani takéto vyvrcholenie ma vôbec neuspokojil. Ale áno, inak film bol veľmi príjemný a vyvážený (až na spomínaný záver). ()
Dlooouho jsem neviděl korejský film. Po smršti v roce 2005, kdy jsem viděl každý týden jeden :) jsem se trošku "přejedl"......... Pro návrat k asijské kinematografii jsem si ovšem nemohl zvolit lépe. Je to možná tím, že Deiji není až tak "korejský" a také zasazení příběhu do holandských reálií mu v mých očích hodně pomohlo. Příběh naštěstí zůstal čistokrevně korejský (romantické drama jak má být - i když tentokrát s hodně neobvyklými prvky) a režisérovo ztvárnění mě prostě nadchlo. Jeden z nej filmů letošního roku. ()
Nečekejte dynamický akční příběh - jedná se o pravověrnou romanci toho nejtěžšího kalibru ... o romanci s nevtíravou vůní lučního kvítí a se syrovou pachutí střelného prachu. A vězte, že všechny kulky, které jsou s ostrým či tlumeným prásknutím vypáleny, najdou svůj cíl - zůstanou vám vězet hluboko v srdci a nelze je vyoperovat. Uvidíte love story, jejíž emoce nejsou stavěné na odiv - přesto vás ovládnou, neboť v jejím pomalém tempu je síla, před kterou není úniku. Má smysl pro detail a do finále je dovedená s asijskou důkladností a s citem pro velká, nezapomenutelná dramata. ()
Uz v tom zase litam - Ji-hyeon Jeon (je teda fakt ze to je laska uz z filmu My sassy girl). Dalsi pecka z pera korejskych tvurcu a me se chce zase brecet. Dalsi dukaz toho ze laska a smrt, jsou nejpoutavejsi namety a kdyz se vhodne spoji je z toho dalsi emocionalne vypjata zalezitost, ktere neubira ani lehka predvidatelnost pribehu. ()
Kórejci umí. Neverím, že by sa v súčasnosti niekomu iného podarilo tak dokonale a s takou ľahkosťou skĺbiť romantickú linka s linkou akčnou (miestami som mal pocit, že sa pozerám na dva filmy). Príbeh assassina so srdcom, ktorý sa zaľúbi do dievčiny a sleduje ju z diaľky bez toho aby sa vymačkol až do chvíle keď ho najviac potrebuje, by s veľkou pravdepodobnosťou skončil v americkej i európskej produkcii ako nechutný zliepanec, ktorý by buď prehnane tlačil na pílu, alebo by naopak nedokázal vôbec diváka citovo angažovať. To sa Daisy darí hneď od začiatku najmä vďaka výborne napísaným, uveriteľným a skvelo zahraným postavám (Ji-hyun Jun je k nakusnutiu o to viac, že tentoraz nikoho vo filme neogrcia:-)). Propočítajte k tomu geniálny vizuál a skvostný hudobný podmaz a dostanete pre všetkých milovníkov Ázie povinnú jazdu. ()
Reklama