데이지
Chu ju
Obsahy(1)
Film se odehrává v Nizozemí a je zobrazen ze tří rovin: První je z pohledu nájemného vraha Park Yi (Woo-sung Jung), který se zamiloval do malířky Hye-young (Ji-hyun Jun), ale nechce se jí vyznat z citů právě proto, že je zabiják, tak jí alespoň nosí každý den tajně sedmikrásky, které má strašně ráda. Druhý pohled je ze strany právě Hye-young, která maluje portréty na náměstí a stále chce zjistit, kdo jí nosí ty sedmikrásky. Jednoho dne se objeví policista Interpolu Jeong Woo (Sung-jae Lee), který se nechá od ní nakreslit a má u sebe právě ty sedmikrásky, ona se domnívá, že on je právě ten tajemný ctitel a tak se do něj zamiluje. Třetí pohled je policisty Jeong Woo, který využil pouliční malířky, jen jako krytí při sledovačce, jenže jak se postupně začal scházet s Hye-young, tak se do ní zamiloval. Jenže vše se nějak zkomplikuje a Hye-young je postřelena při přestřelce a přijde o hlas. Policista je odvolán zpět do Koreje a na scénu se opět vrací zabiják. Jestli vše dopadne dobře? No to se nechte překvapit. (c.tucker)
(viac)Recenzie (131)
Pro mě dělá tenhle snímek lehce nadprůměrným jenom skvělá kamera a soundtrack. Kdyby ten nebyl výjimečný, tak by to byl zázrak, protože Shigeru Umebayashi je prostě hudební génius. Příběh jako takový mě v podstatě ničím nepřekvapil. A světe div se, ani nedojal. Vždycky jsem si říkala, co bude dál a ono to opravdu přišlo. Mnohem víc se mi líbila první polovina filmu. Mám takhle poetické věci ráda, ale ta druhá půle už byla pojatá jinak a v podstatě jsem byla zvědavá jenom na to, jak moje dedukce vyjdou a kochala se pohledem na Woo-sunga, kterého můžu kdykoliv a v čemkoliv. Nejlépe pouze v džínách a nátělníku. No možná by stačily jenom ty džíny... ;^) ()
Malířka, nájemný vrah a agent Interpolu jsou ideálními vrcholy vztahového trojúhelníku. Takže, kdo vlastně pro malířku postavil most přes řeku a každý den jí v 16:15 hod. zanechává na prahu květiny? Divák se to brzy dozví a tápání Hye-young je rozhodně sledovatelné. Mě tedy tato romance, drama i akce v jednom hodně bavila, ale tomu pobíhání Korejců po Holandském Nizozemsku moc nerozumím. ()
Zvlastny romanticky trojuholnik v ktorom su osudovo prepletene tri postavy. 25 rocna staromodna naivka, odvazny policajt a nekompromisny najomny zabijak, ktoreho stylizacia mi trochu pripomenula Leona. Hlavna hrdinka je vlastne zamilovana len do svojej predstavy vysnivaneho napadnika a city k jednemu a nasledne druhemu prejavuje iba ked si mysli, ze to je jej tajomny vysnivany napadnik. Co je dost zaujimavy pohlad na lasku a obidvaja chlapi tu su nakoniec za chudakov, ktori sa môzu kvôli nej aj rozkrajat. Aspon ze si osud prichystal trpke vyvrcholenie pre vsetkych troch. Ked odhliadnem od tejto divnej premisy, tak je to natocene velmi pekne. Teda pokial si pustite rezisersku verziu, ktora je podana z pohladu hlavnej hrdinky. Obsahuje kopu scen naviac a niektore sceny maju uplne ine vyznenie. Je pojata romantickejsie az naivnejsie, ale vdaka mnohym doplnujucim scenam jednotlive linie funguju ovela intenzivnejsie. Napriklad ten jej nahly prerod, ked zisti, ze jej vyvoleny je ten druhy, som jej v kinoverzii vôbec neveril. V kinoverzii je mnoho scen, ktore pôsobia akokeby ich predcasne ustrihli bez poriadneho vysvetlenia. Az to pôsobi akokeby niekto schvalne zostrihal film tak, aby ho co najviac znicil. Tym, ze je kinoverzia podana z pohladu vsetkych troch postav hned od zaciatku, tak uplne straca na tajomnosti, ktore je postupne odhalovane a najviac mi v nej chybala spolocna scena vsetkych troch postav v dazdi pri stanku, ktorou je pekne oramovana reziserska verzia a dodava filmu osudove vyznenie ich pribehu. Takze kinoverzia je za 5/10, kopa scen nefunguje a preto aj dost nudi a reziserska verzia je za 8/10. Napriek dlhsej stopazi a tomu, ze den predtym som si pustil kinoverziu som sa ani na chvilu nenudil. ()
Excelentní příběh, atmosféra, herci i celková technická stránka filmu, ze který nejvíc vyčnívá úžasná kamera a vizuální dojem, tady neni moc co řešit, korejci maj na tyhle filmy prostě talent a dokážou s nima skvěle pracovat a přinutit diváka, aby to fakt se zaujetím sledoval od začátku až do konce. Jinak pro pořádek shlédnuta Normální verze ()
Aktualizace 3. 3. 2010: Upravuji hodnocení na plný počet. Další film v rubrice "nejoblíbenější". Krásná úvodní hudba. Už vím, jaký je rozdíl mezi zelenou s červenou, žlutou a modrou a zelenou s bílou. Bez ohledu na cokoliv, budoucnost lze změnit :). ★ Původní komentář (nechávám pro porovnání): Nedokážu se 100% ztotožnit s názory jako "krásné", "nezapomenutelné". Až tak dobré to nebylo. Mám takový nekonzistentní, zmatený pocit. Pozitiva: Krásné "míjení se" postav a zpětné dovysvětlovávání už viděných scén. Velmi se mi líbila kamera, poetika. Výborná kombinace holandských reálií, korejských herců a hongkongského režiséra. To vše sedí. Co mi nesedí, je logika jednání Park Yi-ových šéfů, co mě nedovolilo se do filmu "ponořit", byla závěrečná hudba, která je podle mého názoru okopírovaný motiv filmu The Classic (jako by si řekli: "chceme to samé, ale trochu jinak"). Jednání policistů mi připadne být trochu šílené, přestřelka z první části filmu zústane nevysvětlena. Konec jsem úplně nepochopil (dodatek: už chápu). Kdyby nebyl film natočený tak kvalitně a kdyby v něm nehráli moji oblíbení herci (Ji-hyeon Jeon, Woo-sung Jung), kdyby režisér nebyl tak dobrý, mohly to být klidně jen dvě *. Takto mám po prvním shlédnutí (directors cut) pocit, že mě to sice úplně neuspokojilo, ale pocit z toho jen tak nezmizí a film si (zatím) 4* zaslouží. ★ Dopsáno s odstupem: Je lepší očekávat styl jako je v hongkongském filmu Volavka, než mít očekávání podle korejských romantických filmů. ★ Dopsáno s dalším odstupem: Manželce se líbilo. Kamarádům také, jedna žena reagovala: "Musím to rozdýchať." ()
Galéria (25)
Fotka © Shaw Organisation
Reklama