Star Trek

Ale Spocku, je vrcholně logické, že pláčeš po mamince. - Děkuji tatínku. - Nejsem tvůj otec, jsem tvůj syn, tatínku. Teda co to plácám. Je mi asi 150, tak je vrcholně logické, že jsem už senilní. Tak po tomhle se mi Galaxy Quest líbí ještě víc. Film o záchraně planety Iowa a návratu minisukní do světa Star Treku (velmi pozitivní prvek, za to jedna hvězdička) jako by byl dokonalým předobrazem pro tuto parodii (zvláště scéna se Scottym v jakémsi skleněném potrubí vyvolala vzpomínky na scénu s buchary). Tím víc překvapující je, že ona parodie vznikla o deset let dříve. Asi jsem byl naivní, když jsem od filmu čekal trochu promyšlenější děj bez logických děr (samí vesměs pozoruhodně neschopní zajíčci na nové lodi, teleport na nepřátelskou loď ve dvou (proč už tam rovnou neposlat přepadový komando), Spockovo zničení vrtáku zatímco celá planeta Iowa dělá prd a přebíhá z místa na místo? BTW proč že ta čená díra musela bejt uvnitř planety? A co romulanská loď dělá celejch 25 let, proč třeba když už může cestovat časem někoho třeba nevaruje... Co tam máme dál? Tak třeba stav silnic vs. vznášedla, dnes povinný samurajský meč - proč proboha, hafo samoúčelných scén (s autem) a ultrašťastných náhod (Spock verze 2) atd. atd. Tohle je film pro generaci MTV, co tak halasně "vypíná mozek" (jestli tedy vůbec má co vypínat). Všechno je vypulírované, čisté, i ta občasná krev z nosu našich hrdinů je taková estetická a načančaná. J. J. Abrams (a s ním zástupy jeho fandů) nechodí evidentně po stejné cestě jako já. (25.12.2009)

Mě nový Star Trek ničím nenadchnul, takže teď moc nepobírám všechnu tu nepřehlédnutelnou chválu kolem. Čekal jsem asi něco nového, neotřelého, výjimečného. Takový dojem, jaký jsem měl naposledy z WATCHMEN, takový dojem se ale nedostavil. Nic extra. Nic extra vzhledem k očekávání. Taková ta rozmáchlost na mě příliš nezapůsobila, nezafungovala, a nejvíc se mnou hnul emocionální úvod. Na druhou stranu slušná zábava s moc pěknými vesmírnými sceneriemi a sympatickým, ale nijak nepřehnaným humorem. Užil jsem si příjemné dvě retro sci-fi hodinky, nepřišlo mi tak žalostně umělohmotné jako TRANSFORMERS, druhou díru do zadku mi to ale nevyprdlo. 7,5/10 (07.05.2009)

Soundtrack Michael Giacchino: 1. Star Trek ,2. Nailin' The Kelvin ,3. Labor Of Love ,4. Hella Bar Talk ,5. Enterprising Young Men ,6. Nero Sighted ,7. Nice To Meld You ,8. Run And Shoot Offense ,9. Does It Still McFly ,10. Nero Death Experience ,11. Nero Fiddles, Narada Burns ,12. Back From Black ,13. That New Car Smell ,14. End Credits , (11.05.2011)

Kdyby jenom ten Abrams ve v podstatě všech svých dílech tak nekálel na nějakou základní logiku rozhodující pro utváření příběhu, to by teprve byla věc... aneb to je ale náhodička, že když na jednu planetu vyplivnete úplně náhodně dva lidi, tak na sebe natrefí akorát včas, aby jeden druhému zachránil řiť. A ano, je to úplně něco jiného než když inteligentní humanoidní rasy disponují "z nebe spadlou" rudou koulí hmoty produkující černé díry (které se nakrásně okamžitě zavírají;)). Fantazie autorů sci-fi totiž byla a je něco jiného než náhody a naprosté haluze, kterými se na sílu ohýbá realita tak, abychom mohli něco vyprávět. Výsledkem odhodlané práce současného televizně-filmového mogula je to, že jsem se sice nemohl ubránit zatínání zubů v okamžiku, kdy se Enterprise objevila v poli trosek, a že mě to celé občas opravdu strhlo - ale vždycky to bylo při starosti o posvátné startrekovské rekvizity a ne o hrdiny, protože to prostě je totálně přepálený popcornový nátěr pro zábavy chtivé oko diváka a nic jiného. To, že se tenhle Star Trek občas zvrhne do Epizody I-III, a vydává se to za osvěžení humorem namísto úlitby dětičkám toužícím vidět něco jako Jar-Jara a R2-D2, je jenom důkazem úpadku schopnosti vnímat, když vás někdo lacině oblbuje. Nafukování rukou a ochrnování jazyků není humor, který by patřil do space opery ražení Star Treku. Ani do SG, ani do BSG;) Co sem naopak patří, to je Suluův šerm, abyste mi neřekli, že nevím co chci, ale nedám pokoj, dokud to nedostanu. Neříkám, že se jednou rád nepodívám znova nebo že nemám pozitivní očekávání směrem ke druhému dílu, ale úvodní sekvence s USS Kelvin mi byla daleko bližší než celý ten zbytek. Co naplat, ani teď nepřestane platit, že s Abramsem jsem se asi poprvé a naposledy bezvýhradně bavil u Alias. I tak mi ale nezbude než dát 80%, protože je to celé fakt nezdravě cool, včetně zelené Rachel Nichols a řasami mocně mávající Zoe Saldany;) (10.06.2012)

Obsahovo naplnene az na okraj /mozno paradoxne trocha na skodu az cez neho/. Z hladiska dramaturgie mi totiz davkovanie toho mnozstva informacii, ktore okolo vas letia jedna za druhou, prislo na niektorych miestach problematicke, t.j. niektore veci mohli byt podane strucnejsie (porod), niektore naopak trocha viac (Kirkovo cheatovanie), pretoze spatnou rekonstrukciou si ich sice doplnite, ovsem skor intuitivne ako funkcnym logickym dosadenim (samozrejme v ramci akceptacie predkladaneho univerza zo svojimi pravidlami). A aj zamena blackhole za warmhole bila dost do oci. Z hladiska stylu ovsem JJ potvrdil svoje silne stranky -> pre divaka atraktivne prepajanie az spajani televizneho a filmoveho stylu rozpravania a snimania, kombinacie stareho s novym. Hoc nepopieram ze v MI:III to malo na mna silnejsi efekt. 7/10 (08.05.2009)