Příběhy ze Zeměmoří

Nie je Miyazaki ako Miyazaki. Chyba dusa otca Myazakiho, zostal len syn. Jeden zo svatej trojky je fakt malo. Kolaz vsetkeho, co sme od gibli zvyknuti a bohuzial aj kolaz vsetkeho mozneho z carodeja zememori. Kolaz, ktorej cielom je len masovo ulahodit, co je skoda, lebo Myazaki vedel aj viac a Carodej Zememori svojim fantasy prepojenim zapadneho krestanstva s vychodnym myslenim ma naviac tiez. (16.10.2007)

Goro Miyazaki natočil svůj první film a už od začátku je na něm poznat, jak moc se snažil odchýlit od otcova stylu a jít si vlastní cestou. Gedo senki je hodně jiné než většina Hayaových filmů. Příběh je komorní a přímočarý, vystačí si s minimem postav, tempo je opravdu vražedně pomalé a celý film je daleko temější a chladnější. Problém ale je, že vedle otcových filmů spíš než jako rovnocenný soupeř působí jako Eragon vedle Pána prstenů. Jednoduchý a plochý příběh je hodně na škodu a sráží Gedo senki silně do průměru, pomalé tempo znamená v podstatě jen to, že se před vámi nic neděje a vy máte co dělat, aby jste u toho neusnuli a chladné zpracování vám způsobuje zbytečný odstup od příběhu a postav. To, co Gedo senki právě nejvíc chybí, je totiž ten úžasný život, který Hayao dokáže do svých filmů vdechnout a proč se okamžitě dotknou vašeho srdce a naplno si vás získají. To totiž Gedo senki nedokáže. Scény se střídají, příběh plyne dál, ale vše kolem vás jen tak pomalu proplouvá a vaše srdce zůstává chladné. (26.08.2007)

Ty japonské omalovánky jsem vážně nikdy nepochopil. Některé anime mi přijdou zajímavé, ale jinak mi to přijde na jedno brdo. Navíc ten rozpor v naivním dětském zpracování animace a snaze říkat důležitá filozofická moudra o každém prdu, mne vždy mátl. A teď dostanu adaptaci mé oblíbené knižní série, která je plochá jak knihy od Viewegha a podobně tak smysluplná - přičemž s knihou, tedy knihami, nemá nic společného. Třeba už jen kvůli věku hrdiny. Skoro dvouhodinový film o ničem, s animací, která měla své kouzlo možná v 80. letech. (01.04.2013)

Anglický dabing byl naprosto perfektní, protože z hlasu Cob jsem měl nahnáno už hned od začátku. Již zmiňovaná záporná postava jménem Cob, o kterém nevíme zda je žena, či muž, i přesto mě podezřele přitahoval(a), je naprosto dokonale napsaná. Přesně takhle jsem si vždy představoval zápornou postavu, nekompromisní, krutou a ještě si pojistím vlastní výhru. Inu příběh je pohodový, zaujal, ještě k tomu s naprosto dokonalou hudbu a myšlenkou života a smrti. (Opravdu moc bych chtěl sehnat tento kousek v originále. A knihy jsem nečetl.) (17.03.2014)

Přijde mi, že se táta Miyazaki věnoval až příliš výrobě svých filmů a zanedbal výchovu snyka. Ten se tak stihl podívat i na kreslené filmy od Disneye, a teď si moc nedovede vytvořit vlastní styl, protože lítá mezi těmito dvěma světy. Hayaovo pozitivní lidské prostředí nahradil větším množstvím zlých postav, několika nešvary moderní společnosti, a ač má stejné prostředky na animaci, schází tam ten kouzelnej nádech. Převzal některé dobré charaktery a moc svého nepřinesl, ale šikanovat ho za jeho geny nemůžu. Fantasy je to pěkné a jen utvrzuje můj názor, že Hayao je bůh :) (19.08.2009)