Neporaziteľný 2

Klasická arénovka s příběhem důležitým jak v pornofilmu a s bijci, co normálního člověka zlomí malíčkem. A že jim to lámání jde od ruky, obzvlášť Scott Adkins předvádí i se svou masivní muskulaturou ve vzduchu přímo neuvěřitelné věci... na bitky točené s minimem stříhů a úsporným pohybem kamery je tak radost se podívat, obzvlášť když je člověk z dnešní videoklipové doby zvyklý spíš na pravý opak. Jen té patetické omáčky okolo je přece jen přespříliš na to, že čístých soubojů je vcelku málo. 7/10 (17.06.2010)

Na začátku na mě vybaflo logo Nu-Image. To většinou představovalo hororový scénář, příšernou akci a strašnej příběh. Jenže jsem dostal něco, naprosto opačného a já se nestačil divit. Prostě jsem film zapnul a koukal až do samotného konce. Taky si vybavíte tu hromadu akčních filmů, co poslední dobou vzniká a při akci se kamera klepe co nejhustším způsobem, aby jsme z akce měli uplný hovno ale pořád nám to všecko přišlo hrozně cool a drsný? Já si to teda vybavím docela často a nejvíc mě sere, že od chtěných filmů, kde se točí na televizní kameru co nejvíce autenticky, se tehle nápad dostal i do samotných filmů s dobrým nápadem. To si prostě příjde kretén kameraman a celej film zkurví. Taky Vás to tak nasere? Mě teda jo...Proč? Proboha proč....Dyť to sami musí vidět, že to stojí za hovno Ale jeden režisér to z té celé řady asi pochopil, doufám. Natočil totiž pravý opak. Natočil neskutečně stylovou bojovku, kde je vidět opravdu všecko a jediné, co jí do radosti chybí, je lepší scénář. Jinak to prostě šlape, fantasticky to šlape a nikdy bych to do takového režiséra neřekl. Tak se můžete setkat s bitkou, kde se kamera naprosto ladným krokem hýbe po ringu a všecko to mému oku naprosto parádně sedí. Já jsem jenom zvědavej, jestli je to výjimka porušující pravidlo nebo se v akčním světě začne něco dít. Je totiž docela na čase. (27.01.2011)

Bitky jako kráva. White a Adkins, pro mě předtím úplně neznámí, se rubou v nekompromisním volnym stylu. Ve vězení v Rusku. Přesně jak už tu bylo několikrát řečeno, oba jsou neskutečně namakaný a rychlý zároveň, představa být na místě jejich soupeře nahání hovna do kalhot. Bohužel je tu podle mě až moc času věnováno příběhu, mohlo se to mlátit ještě o dost víc a bylo by to jedině dobře. Ale masakr. (16.03.2008)

Oproti prvnímu bezduchému dílu, bez kvalitního děje i soubojů, přináší Undisputed II perfektní a hlavně pestrou bojovou choreografii zápasů, které už nejsou pouze o boxu, ale nesou se ve stylu MMA a UFC. Co se příběhu týče připomíná 80.léta a jejich klasickou a již mnohokrát ohranou zápletku o souboji "amíka" vs. "zlého rusáka", přesto velké akční potěšení. 75 % (27.10.2013)

Základní struktura filmu. Kolikrát jsme něco podobného jen viděli?? Mockrát. Ovšem zde je spousta drobností, které Neporazitelného 2 od ostatních přeci jenom odlišují. Zaprvé: Forma. Stejně jako souboje totiž ve filmu upoutávají vztahy a vývoj hlavního hrdiny. Zadruhé: Souboje. I když jsou očividně zaměřené na efekt, jsou mistrně zvládnuté. Choreografie si může podat ruku s filmem Ong-Bak, či Tom Yum Goong. Vše se odvíjí samozřejmě od fyzické připravenosti bojovníků. Všichni fighteři, které ve filmu uvidíte, jsou (co se vzhledu týče) lepší než 99% všech kulturistů, místo trapézů a zad mají Krkonoše a místo břicha valchy. Zároveň jsou však hbití, ohební a jejich sportovní průprava jim umožňuje používat techniky z kategorie Tony Jaa (Scott Adkins předvádí opravdu neskutečné věci a působí jako totální šrotovací mašina). Zatřetí: Melancholie, city. Působivé zakomponování asi tří dojemných scén (oblékání bezvládného Chamberse visícího u sloupu nemá chybu). Začtvrté: hudba. Parádní soundtrack, po kterém se sháním už teď. Nathaniel Dawkins a jeho titulková Bring It On je třešničkou na lahodném dortu. Prozatím nejlepší arénový akční film 21. století! (23.06.2007)