Neporaziteľný 2

Oproti prvnímu bezduchému dílu, bez kvalitního děje i soubojů, přináší Undisputed II perfektní a hlavně pestrou bojovou choreografii zápasů, které už nejsou pouze o boxu, ale nesou se ve stylu MMA a UFC. Co se příběhu týče připomíná 80.léta a jejich klasickou a již mnohokrát ohranou zápletku o souboji "amíka" vs. "zlého rusáka", přesto velké akční potěšení. 75 % (27.10.2013)

Béčko teleportované priamo zo zlatých 80-tych rokov aj so všetkými mysliteľnými žánrovými klišé (namyslený černoch, mentor s harmonikou, podvraťácky poskok, záporák so Stalinovým knírom, strážnici v polmetrových baraniciach, otrasný happyend) a silným feelingom dôb studenej vojny, ktorý dokresľuje a všadeprítomný pichľavý chlad ruského lochu. Toto celé Florentine navliekol do moderného hip-hopového vizuálu s atraktívnou choreografiou. Ano Michael Jai White umí (nie len v ringu), ale filmu po stránke bojovej jednoznačne ruluje charizmatický Scott Adkins alias Bojka. 75% (25.02.2007)

Základní struktura filmu. Kolikrát jsme něco podobného jen viděli?? Mockrát. Ovšem zde je spousta drobností, které Neporazitelného 2 od ostatních přeci jenom odlišují. Zaprvé: Forma. Stejně jako souboje totiž ve filmu upoutávají vztahy a vývoj hlavního hrdiny. Zadruhé: Souboje. I když jsou očividně zaměřené na efekt, jsou mistrně zvládnuté. Choreografie si může podat ruku s filmem Ong-Bak, či Tom Yum Goong. Vše se odvíjí samozřejmě od fyzické připravenosti bojovníků. Všichni fighteři, které ve filmu uvidíte, jsou (co se vzhledu týče) lepší než 99% všech kulturistů, místo trapézů a zad mají Krkonoše a místo břicha valchy. Zároveň jsou však hbití, ohební a jejich sportovní průprava jim umožňuje používat techniky z kategorie Tony Jaa (Scott Adkins předvádí opravdu neskutečné věci a působí jako totální šrotovací mašina). Zatřetí: Melancholie, city. Působivé zakomponování asi tří dojemných scén (oblékání bezvládného Chamberse visícího u sloupu nemá chybu). Začtvrté: hudba. Parádní soundtrack, po kterém se sháním už teď. Nathaniel Dawkins a jeho titulková Bring It On je třešničkou na lahodném dortu. Prozatím nejlepší arénový akční film 21. století! (23.06.2007)

Dámy (snad) prominou, pánové (určitě) pochopí, ale tohle je kurevský nářez. Už ze začátku mi bylo jasné, že po stránce příběhové od toho nelze moc čekat, stejně jako po scenáristické stránce je to jasná linie, která nikde nevybočuje, a vy bezpečně víte, co se stane. Ale koho to zajímá, když je tady (téměř) dokonalá bojová choreografie! Dělal jsem bojová umění pět let, a proto jsem ocenil, že zas tak moc "chyb" tam nebylo (např. že lze kop chytit či vykrýt rukou). Ano, občas jsem to tam zahlédl, ale naštěstí tohle bylo v únosné míře. Ale zbytek choreografie - smekám. A smekám i před herci. Scott Adkins je neskutečný "bad ass motherfucker", který je rozhodně důstojným soupeřem pro Michaela Jaie Whitea, na kterém je vidět, že umí. Líbilo se mi, jak zpočátku byl boxer, ale pak si uvědomil, že jen pěsti na Boyku nebudou stačit… Upřímně jsem žasl, co (speciálně) Adkins dokáže, protože některé ty kopy, to jsem ještě neviděl. S ním bych se rozhodně nechtěl dostat do konfliktu, natož do ringu… :-) Zkrátka a jednoduše, pokud chcete film, kde si parádně odpočinete, tak Undisputed II: Last Man Standing je skvělá volba. A zaručuju vám, že po zhlédnutí vám hladina testosteronu v krvi stoupne minimálně dvojnásob. 90 %. (28.09.2010)

Agresivní ruský mukl proti zdravě sebevědomému americkému vězni. Kdo najde pokoru, přijde soupeři na kloub (kolenní).. Ucítíte ten závan ze slavných časů belgické boule či inženýra ze Stockholmu, kdy zápletka sice stojí na vratkých nohou, ale její hybatelé je mají svalnaté a velmi mrštné. Florentine dostal mezi provazy potřebnou energii a drajv a ten zbytek se dá v rámci zvyklostí nějak přetrpět, včetně křečovité snahy dostat tam nějaké emoce. Bylo tu ovšem elegantnější řešení, než prolévat krev v aréně. Ti dva mohli položit pinďoury na stůl vězeňské jídelny a pan ředitel by je rozsoudil třiceti centimetrovým pravítkem. Dá se předpokládat, že vítěz by byl totožný.. (01.07.2019)