Kráľovná Alžbeta I.

I když se jedná o další z mnoha a mnoha zpracování na téma života Alžběty a celkově zlatého věku anglického impéria (je to zkrátka pro tu západní kulturu dodnes velké terno - a nelze to nikomu asi vyčítat - Alžběta to holt všem natřela a ukázala a to tak, že je dodnes na co vzpomínat), je tato televizní verze nečekaně velmi dobrá. Anne-Marie Duff v roli Alžběty opravdu překvapí a při pohledu na ní jsem si nemohla nevzpomenout na Bette Davis, kterou mi zkrátka něčím připomíná, a která si shodou okolností královnu Alžbětu také zahrála v r. 1939 ve filmu The Private Lives of Elizabeth and Essex. Nelze opomenout ani úžasné kostýmy v čele s červeno-zlatými šaty které Alžběta nosila jako novopečená královna. (06.02.2013)

Víceméně nejpravdivnější představa o více než 40 letech vlády té nejoddanější královny, kterou kdy Velká Británie měla. Režie Giedroyca neudělala z alžbětinské doby žádnou šarvátku ani už nejméně jednou natočenou sexuální historickou etydu, která by jakkoliv pobuřovala angličany. Přišlo mi to místy trochu zcestné ale opravdu jen trošku. Kostýmy byly ušité krásně ale masky v druhé části se mi někdy moc nezdály. Musím ovšem velice vychválit hudbu Martina Phippse, která ukázala již dávno známý fakt,že hudba nás provází od narození po smrt a každou důležitou část jejího života, rozhodnutí nebo pouhý dramatický sled událostí dokreslila osobitou komorní hudbou. Anne-Marie Duff se hlavní role zhostila s velkou vervou a maličkosti jako byl třeba malý tanec královny už v jejím stáří nebo výbuchy zlostí a trpké změny nálad z její Alžběty dělaly živou bytost. Sienna Guillory jakožto jedna z mých oblíbených hereček také neukázala špatný výkon obzvlášť v druhé části a Hans Matheson se svými mastnými vlasy okouzlil nejednu sukni a zahrál perfektního zrádce :-). Tom Hardy jistě také stojí za zmínku. Každopádně kdyby někdo natočil více takových snímků o historii jakéhokoliv státu bylo by to jistě více než dobře. (05.02.2012)

Zajímavé podání a pohled na život jedné z nejznámějších panovnic Anglie. Vykresluje ji jako hysterickou ale i zamilovanou ženu, která si nemůže vzít toho, koho chce, a když si toho, koho chce, vzít může, tak ho vlastně ani nechce. Aneb logika Šíleně smutné princezny v praxi. Úspěchy i pády, intriky, přetvářky a neodolatelný Robert Dudley. (28.11.2014)

Perfektné spracovanie témy. Vadila mi iba jedna jediná vec, ktorá sa postarala o to, že som musela stiahuť jednu hviezdu za film dole (bohužiaľ!), a to herec Tom Hardy. Do úlohy Alžbetinej veľkej lásky Roberta Dudleyho sa nehodil ani náhodou. V prvej polovici filmu pôsobil smiešne a detinsky a v tej druhej až neznesiteľne. Inak nemám filmu čo vytknúť. (27.05.2010)

Vláda královny Alžběty vecpaná do dvouset minut. Celkem směle zachycený život panovnice, na kterou si vzpomene skoro každý. A díky čemu? Štěstí jí přálo, když její sestra umřela a ona se tak mohla usadit z vězení přímo na královský trůn. Potlačila pikle a povstání skotské královny Marie Stuartovny a zvítězila i nad evropským loďstvem. Mně osobně byla sympatická v tom, že byla tak moc pro svůj lid, zavedla bohoslužby v angličtině místo latiny, aby lidé věděli, co je jim hlásáno. Přivedla Anglii do zlatého věku, sama si ale osobní štěstí dovolit nemohla. Snímek krásně vykresluje její vztah s Robertem Dudleym, přítelem z dětství, který musela dát na oltář oběti a radši se prohlásila panenskou královnou a zůstala tak nesmrtelnou vzpomínkou v dějinách. I kdybych chtěla šťourat v nějakých nesrovnalostech, tak mě umlčuje nádherný soundtrack Martina Phippse a vcelku není nic, co bych vytknula, až na to, že mě zrovna hlavní představitelka Alžběty moc nenadchla. (26.07.2015)