Réžia:
Satoši KonKamera:
Mičija KatóHudba:
Susumu HirasawaHrajú:
Megumi Hajašibara, Akio Ócuka, Hidejuki Tanaka, Kóiči Jamadera, Micuo Iwata, Satoši Kon, Jasutaka Cucui, Daisuke Sakaguči, Rikako Aikawa, Anri Kacu (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Vstupte do říše fantazie a představ, kde se realita a sny střetávají kaleidoskopickém světě čiré obrazové dokonalosti. Magický příběh se soustřeďuje na převratný přístroj, který vědcům umožňuje vstupovat do lidských snů. Když je přístroj ukraden, neohrožený detektiv a skvělá terapeutka spojují své síly, aby věc získali zpět – dřív než padne do rukou “snových teroristů.” Poutavý animovaný thriller natočil uznávaný režisér Satoshi Kon. (Bontonfilm)
(viac)Videá (2)
Recenzie (233)
Scénář: Seishi Minakami, Satoshi Kon .. Tak takhle vypadá, když se někdo ztratí ve snech. Imaginace na nejvyšším stupni, kterou propojuje trochu popletený příběh a až přílišné ponoření se do kombinování snových rovin s realitou a filmem. Slušel by se kapku větší důraz i na jiné aspekty, ale myšlenkově to má předci jen hloubku, takže určité vady na povrchu jdou překousnout. Vždyť v tak živém snu je těžké odhadnout tu zlomovou hranici... There are no boundaries to dreams. The spirit will be freed from the constraints of the body and gain limitless freedom. 70%. ()
Nauka o snech trochu jinak... V Konově ryze surrealistickém vidění světa se sen-iluze nemění v realitu a realita v sen-iluzi (tedy programově nepřepíná mezi jednotlivými světy), ale realitu nahlíží jako pojem rovnocenně iluzivní/iracionální k definici snu-iluze, který je ve své podstatě... tvrdě realistický. Obě sféry jsou proto nerozlučitelné (tudíž i nerozlišitelné) a jediným vodítkem k jejich exaktnímu vydělení po "západním způsobu" je barva. Jenže vtip je v tom, že i ta se (podobně jako hudba) v průběhu děje ukáže jako navýsost nespolehlivý faktor. Jo, je v tom něco z P. K. Dicka, ale především hravá a nekontrolovatelně imaginativní škola principů dualismu očima a rozumem ostrovního lidu japonského (a potažmo i "celé" asijské populace). Výsledkem je manifest "ambivalentní Jednoty" pro kolbiště ruční animace, který zručně zacloní i jisté tendenční prvky a přehlcenost. A aby toho nebylo málo, zašla Paprika ještě dále (než by se odvážil průměrný psychoanalytik), neboť nadužíváním motivu "filmové iluze" se dá interpretovat i jako zamyšlení nad povahou samotné filmové tvorby - což je poslední věc, kterou bych od ní očekával! Takže, ať už ve mne barevný DVD cover či zeleninou zavánějící název vyvolával před zhlédnutím jakkoli nelichotivé a infantilní konotace, nyní je vše odpuštěno. // Dodatek: Na coveru to sice není nikde uvedeno, ale Paprika u nás vyšla i s bonusovým diskem! ;) 4,5* ()
Mám dojem, že kdyby šlo o americký film a ne uznávané anime, padala by tu mnohem nižší hodnocení. Zamotané reality jak od P.K.Dicka střídané barvitou fantazií (úžasný moderní průvod, kde nechybí pochodující semafory, matrjošky, deštníky, socha svobody ani slečny s mobilním telefonem místo hlavy). Z mého pohledu těžce stravitelný film, který hodnotím "tak vysoko" jen proto, že měl rozumnou stopáž, protože i tak už jsem se ke konci dost nudila. ()
Musel jsem se s filmem doslova poprat, protože jsem nestíhal vnímat přechody mezi snem a realitou. Film si pohrává s myšlenkou ovládání snu a zasahování do jeho děje. Sny se díky novému vynálezu dají znovu prožít nebo je více rozvinout se snovým pomocníkem, který je ovládán z reality. Lidské sny se díky snovým teroristům přesunou i do bdění, takže přestává existovat hranice mezi snem a realitou. Vynořují se i druhá "já", která jsou alternativou chování majitele snu. Ve filmu nastane takový zmatek, že jsem to nepobral. Ztvárnění je dětské a naivní, jako bývají sami lidské představy během spánku. Některé části jsou fantasticky vymyšlené, některé jsou zdlouhavé. Celkově však film přináší zajímavý snový zážitek. ()
Zběsilá fantasmagorie s pěknou grafikou, která se vzpírá jakémukoli racionálnímu chápání. Nic proti tomu, osobně jsem při sledování popíjel víno a ke konci už jsem se skoro propil do stavu, kdy by se mi Paprika mohla líbit... ale o tom to přece být nemá. A nakonec jsem si tak nějak uvědomil, že to hlavní, co jsem si z tohoto šíleného filmu odnesl, je intenzivní stesk po Cestě po fantazie, kterou mi tahle pakárna v mnohém připomněla a kterou ještě víc než dřív považuji za nejhezčí anime, co jsem zatím viděl. Paprika je proti tomu jen šílenost, kterou pustím zítra z hlavy - a bude mi to nekonečně jedno. ()
Galéria (29)
Fotka © Sony Pictures Classics
Reklama