Paprika

Atmosféricky velmi zdařilé dílo, kterému se velmi obratně daří propojit realitu se snovým světem. Nicméně Cucui to ve své předloze zvládnul ještě zručněji. Satoši Kon se rozhodl nekopírovat knihu a příběh vypráví po svém a značně do něj zasahuje. Cucui na to šel pomaleji. Seznamoval čtenáře s postavami, pozvolna odhaluje jejich vnitřní pohnutky a vysvětluje chod svého fikčního světa. Postupně budoval prostředí, kde se realita a sny měnily v jeden čím dál méně přehledný celek, ve kterém se odrážely nejstinnější stránky všech propojených postav. Tím nejenže postupně dávkoval napětí, ale zároveň neustále udržoval čtenáře v obraze. Až tedy do závěrečné části, která se stala překombinovanou fantasmagorií, která nejenže už ztrácela na přehlednosti, ale též na zajímavosti. Kon hned na začátku diváka přivede právě do oné změti, kde se prolíná realita s fikcí a až poté postupně seznamuje se vším ostatním. Vzhledem k úchvatné úvodní scéně to zpočátku až tak moc nevadí. Audiovizuální stránka je natolik atraktivní, že mlsné diváky doslova zasytí. Konova imaginace však postupem času přestane být hlavním tahounem a těžká orientace ve snímku spolu s faktem, že úvod se zdá být i vrcholem filmu zapříčiní pomalé uvadání nadšení. Celkové atmosféře příliš nenapomáhají ani postavy, které jsou zde - nejspíš v tradici anime tvorby - až příliš karikaturické. (07.01.2014)

První hodinu vynikající thriller udržující diváka v neustálém pocitu nejistoty, co je reálné a co je sen. Navíc vybízí k zajímavým otázkám - chtěli byste své sny sdílet s někým jiným? nechali byste do nich někoho nahlédnout? a co když by se vás nemusel ptát? Závěrečná půlhodina, kdy se všechny sny slejí dohromady, ale naneštěstí úplně nevysvětluje, jak se to celé děje a k čemu to bude padouchům dobré. Inu na sny se holt logika aplikovat nedá. (25.07.2010)

Toto je presne námet, ktorý by som chcel vidieť v hranej podobe, čím môžem naštvať mnohých verných priaznivcov anime. Postavy ma príliš nezaujali, príbeh síce áno, ale nedokázal som sa do neho naplno ponoriť. Cítil som sa asi ako keď si chcem užiť super sen, ale stále sa z neho prebúdzam, potom znova zaspím, začnem sniť, ale prebudím sa opäť a už ma ani ten sen poriadne nebaví. Pri prvom pokuse film vidieť som dokonca zaspal, ale to bolo spôsobené skutočnou únavou. Záver je výborný, ale takéto monumentálne finále malo trvať dlhšie, než len tých sotva pár minút. (20.08.2021)

"A zábava může začít!" A začala... Zábava na kterou nezapomenu... Fantazie, kterou jsem viděl snad jen v Cestě do Fantazie od Hayao Miyazakiho... Strhující podívaná pro moje oči ve formě nápaditosti postav (a celého průvodu), prostředí, zvratů, příběhu a dalšího, co bych si snad nedokázal představit ani ve snu. "Pět dvorních dam tančilo za úchvatného doprovodu žabích fléten a bubnů. Orkán recyklovaného papíru skutečně stál za to. Konfety budou půvabně tančit kolem chrámových bran. Poštovní schránka s lednicí půjdou v čele průvodu!" Napsal jsem ve snu? Ano... Sen, hlavní téma filmu... DC Mini za to může! Nebo Tokita? Nebo ...? Satoshi Kon vytvořil bravurní příběh iluzí, fantazie, velice zajímavého, pro mě dobře zpracovaného příběhu. Zabalil to do dech beroucí, pestrobarevné a krásné animace, přidal nápaditou, zajímavou a pasující hudbu a okořenil to psychologickým kořením... Příběh, ve kterém se sny lidí prolínají, člověk ani nemusí mít přístroj aby do snu vstoupil a nakonec se sny neovladatelně mísí s realitou. Paprika! Hned jsem si jí oblíbil... Sympatická, hezká, usměvaná, chytrá... ...zajímavá... Ostatně jako celý flm... "Světlo a tma. Skutečnost a sny. Život a smrt. Muž a...?" (15.03.2008)

Docela zklamání. Dějově je to plytké, až hanba. Ona proklamovaná hra se snovou fantazií se omezuje na průvod ledniček a panenek městy a krajinou, neustále a zbytečně opakovaný motiv. Samotné téma prolínání snů několika subjektů, až se vytvoří jeden jediný sen, je sice zajímavé, ale totálně nezpracované. Zlatá Cesta do fantazie. --- Japonské anime o prolínání světa snů a reality v hodně drsném kabátku. Režisér Satoshi Kon je nám znám díky Tokijským kmotrům, tentokrát však natočil svým způsobem hodně ujetou šílenost. Příběh začíná noční můrou jednoho policisty, který má trauma, jak jinak. V jeho traumatických snech mu pomáhá se orientovat jeho bývalý známý, vědec, a jeho asistentka, která umí "skočit do snů" a zde jako svérázná dívka jménem Paprika věci pozorovat i řešit. Vše se zkomplikuje, když se ztratí jeden vědecký kolega, druhý zůstane připojen ke snovému přístroji. Pátrání v jeho ztraceném snu se ukáže být nebezpečným, uvíznout zde může kdokoliv. Navíc se zdá, že se začínají prolínat sny více lidí. Společným jim je pouze průvod všech možných i nemožných věci s vlezlou písničkou a pronášení zcela nesmyslných vět ve stylu "Zítra bude pršet, protože letadlo nad bankovními účty ztratilo kuřecí stehna". Někomu může pak závěr filmu připadat jako animační orgie, jiný může být zmaten z přemíry barev, motivů, postav i postaviček. Možná ani sami tvůrci už ke konci nedrželi otěže svého příběhu. U nás film vyšel v dvoudiskové edici. Na prvním najdeme jako bonus jen trailery na 4 jiné filmy (s DE a NL titulky) a komentář tvůrců s GB titulky. Bonusy druhého disku mají titulky GB, FR, DE, IT, ES, NL a PT a nabízejí film o filmu (30:08), rozhovor tvůrců s japonskými dabéry obou hlavních postav (29:05), a dokumenty o počítačovém zpracování (15:11) a umění fantazie (12:09, o počítačovém vytváření snu). (04.02.2008)