Rinda Rinda Rinda!

Určitě to není "špatný film", ale k vyloženě "dobrému" to má u mě poměrně daleko. Co se musí uznat, je, že i když Linda skoro totálně postrádá děj, tak jsem u ní vydržel od začátku do konce bez toho, abych koukal po hodinách. To je koneckonců jeden z hlavních kladů filmu, i když zpracovává velké nic, nějak dokáže nenudit. Velké čekání na něco nás ke konci odmění velkým finále, které mě opravdu rozehřálo, ale přecijen, 2 hodiny čekání na velký závěr si nezaslouží knedlíků pět. Čtyři budou stačit. (30.09.2007)

Tak tenhle film je cista radost. Je to o teenagerkach, ale nejen pro ne. Jeste ted se mi rozbusi srdce kdyz si na to vzpomenu. Na Febiu sel tenhle film rano v junior sekci pro skoly a to byl taky celkem zazitek. Publikum ve veku konce zakladky, zacatku stredni, jen sem tam nejakej filmofil. A bylo to znat.To vite, ze vetsina deti behem filmu hlucela, blbla a urcite jim ty ctyri asiatky prisli docela divny. Presto kdyz jsem odchazel tak jsem si nemohl nevsimnout zvlastniho pohledu dobre ctvrtiny z nich. Film se jich dotkl. Me se moc libila kamera a hudba(James Iha-kytarista the smashing pumkins). Ale nad obojim cni energie samotneho filmu, jeho humor i romantika.Du-na Bae znama take ze Sympathy for Mr. Vengeance hraje pokornou korejskou studentku, na vymennem pobyte,primo uzasne a i kdyz na zacatku jeji postave zpev nejde a rychle nacvicuje v karoake na konci ji to zpiva fakt dobre, skoro jak Nene Hagen. Super film! Rinda Rinda Rinda! (31.03.2007)

Spontánní, přirozené, kamarádské, minimalistické, líbilo se mi. Dívčí rocková skupina, která hledá, nachází a posléze zacvičuje novou zpěvačku a po nocích se učí nové songy na školní koncert. Nesouhlasím s názory, že v tom filmu nic není, ale budu muset vidět podruhé, abych se k tomu dokázal lépe vyjádřit :). ■ Nedá se porovnávat s Swing Girls nebo s Nanou. ■ Líbilo se mi, jak se nová zpěvačka seznamuje se skladbami v karaoke baru. ■ A je zajímavé vidět Du-nu Bae sedm let před Atlasem mraků nebo As One. ■ Dialog: "Miluji tě." "Aha. Ok." (03.04.2013)

Mám rád filmy zo školského prostredia. Hudba, baby, rock ´n ´roll a daždivé počasie. To je moje. Jamašita mi po dlhej dobe ulahodil. Netlačí na pílu. Je civilný. Nemá potrebuje byť prehnane umelecký alebo vtipný. Je len pozorovateľom. Ústredná štvorica bojuje o možnosť vystúpiť na školskom umeleckom festivale a hoci to nemá doslovné myšlienky, tak vo filme môžeme badať akýsi smútok súvisiaci z odchodom zo školy, ktorý je nevyhnutný. Taká tá spomienka na prvé lásky, neisté vyznania, konflikty medzi spolužiakmi, priateľstvo, rebéliu a túžbu niečo dosiahnuť sa tu v rôznych aspektoch zobrazuje. Niekedy silnejšie. Inokedy slabšie. Nie dokonalé, ale rozhodne príjemné. (16.03.2018)

I asijská srdce bijí v rockovém rytmu. Co slečny středoškolačky postrádají v hlasovém rejstříku a čistotě tónů, hravě dožene přirozená rozvernost a energie, která v osvěžujících gejzírech prýští na diváka ze všech stran. V hudebním snímku o slastech a strastech dospívání září podivně introvertní Korejka Bae Du-Na. To jméno si musím zapamatovat. A doufám, že ji uvidím ve filmu Woodyho Allena, Akiho Kaurismakiho nebo Jima Jarmusche. (09.09.2007)