Iron Man

Tak bohuzel to zas takova pecka neni. Film totiz trpi klasickym problemem prvnich filmu o superhrdinech a tudiz se tvurci vic zamerily na samotnej vznik Iron Mana. Coz o to, prvnich asi 30 minut to nakopnou v fakt paradnim tempu, dokonalej Downey haze jednu hlasku za druhou, sviznej dej, drsna hudba, slusna akce. Jenze jakmile se dostane ze zajeti a zacne stavet finalni verzi brneni, tak az na jednu mensi akci se v podstate skoro 90 minut jen keca a pripravuje puda pro zaverecnou bitvu, ktera nijak zvlast bombasticka neni, obzvlast, kdyz Iron Manovo brneni vydrzi min, nez jsem cekal a zaporak v podani Jeffa Bridgese, ackoliv hraje slusne, je hodne slabej. Navic ty kecy jsou kolikrat docela unavny a i Downey tu ma dost malo hlasek, precejen, kdyz to tvurci ze zacatku pojali s takovym drobnym nadhledem, meli tak pokracovat az do konce a ne spadnout do klasicky klisoidnosti vetsiny komiksovejch adaptaci, kdy hlavni hrdine prozre a musi pachat dobro a blablabla. Aspon, ze triky jsou na paradni urovni a hudba je docela drsna a fakt si muzou gratulovat za Downeyho, kterej film utahne i v nudnejsich pasazich, i kdyz mu scenar dava kolikrat dost malo prostoru, aby to poradne rozjel. (12.05.2008)

Asi tak jako Tony Stark musel pro své věznitele zkonstruovat zbraň, já jsem nucen sepsat tenhle komentář. Lze pochválit něco na filmu, kde dostává na frak nejen fyzika či tělesná fyziologie (koho to ostatně může v rámci žánru překvapit že), ale i logika v jednání (ano, každý záporák má samozřejmě na svém počítači všechny doklady o své konspirativní činnosti, a to tak dokonale schované, že je najde i sekretářka - nebuďme zlí, měla návod)? Asi nedá. A přidejme k tomu, že technicky řada scén připomíná spíš parodie (například honička s F-22 místy jakoby vypadla z prvních Žhavých výstřelů). A ještě jeden balík, a to, že film občas úrovní dialogů, oslavou Ameriky a životního stylu nebezpečně připomíná Majkla Báje. Tož tak. (18.09.2010)

Hodnotit Iron Mana je pro mě stejně rozpačité, jako hodnocení prvních dvou Spider-Manů, protože ač naši oblíbení superhrdinové mají styl a kouká se na ně poměrně dobře, tak pod jejich maskami se neskrývá nic trvanlivějšího, na film si za pár dní ani nevzpomenu a o touze zhlédnout jej znovu ani nemluvě. Od Iron Mana jsem v prvé řadě čekal více akce, Transformers byl sice hloupější film, ale aspoň se nebál rozdávat eye-candy efekty všeho druhu plnými hrstmi. Je paradoxní, že u akčního filmu jsou přípravy na akci (ala Kutil Tim/Tony Stark) mnohdy zábavnější, než akce samotná. A co se týče postav, psychologie, vykreslení dvojího života atd., tak přestože se Robert Downey velmi posnažil a dal filmu opravdový šmrnc (+ je to de facto jen jeho zásluha, že jsem původně chtěl dát 4*), tak Batman Begins, popř. TDK v tomto Iron Mana neskutečně drtí... Sézóně jde o slušnou podívanou, ale myslím, že koloběh času tento film neúprosně semele. 7/10 (20.10.2008)

Iron Man pro mě představuje zvláštní kombinaci precizně odvedeného žánrového filmu a ozvláštněného žánrového filmu. Do první kategorie patří víceméně všechny scény akce, "outdoorového" létání a popisu aktivit padoucha, které mi technicky de facto nevadily (ani proklamovaná "statičnost") a užíval jsem si je, ale nenabídly mi nic - z neoformalistického hlediska - opojného. Naopak všechny montážní sekvence z dílny, kde Stark jen pracuje, pracuje a pracuje, byly pro mě trochu jako zjevení a dokázal bych se na ně koukat neustále. Stejně tak jiskřivé scény mezi Starkem a Pottsovou... To byly ty ozvláštňující okamžiky, kvůli kterým se na filmy tak rád koukám a pro které tento workoholický film (jak jim s Tetsuem říkáme - v poslední době se množí, hurá) budu mít vždycky rád a koupím si ho na DVD. Není to kvůli vtipům nebo charizmatu (nepopiratelném) Roberta Downeyho Jr., ale čistě kvůli opojnosti a drzosti stylu... a vyprávění. (07.05.2008)

Železňák není žádné směšné béčko, ale do kvalitního počinu mu ještě pěkných pár kilometrů schází. Scénář by v rámci žánru nebyl ještě tak zlý, ale ty dialogy, ty tedy vážně ne. Nečekám od přímočaré popcornové zábavy druhého Shakespeara, ale co je moc, to je moc. Mohla to zachránit nadsázka. Jenže na tu se tak nějak zapomnělo a těch pár rodinných vtípků to nevytrhne. O pořádné akci nemůže být ani řeč (a je smutné, že i tohle je několikrát lepší), o efekty přeci nejde (ale ujdou, když už jsem je zmínil) a tak to celé stojí pouze na "Rambo like" Downeym, který se více ohání svým charismatem než, že by nějak moc hrál (krom toho on stejně je sám sebou, když to vezmeme do důsledků). Ovšem to jeho charisma je natolik enormní, že utáhne celou stopáž. O tom, že by se Iron Man stal nadčasovou klasikou jako "jeho" Black Sabbathovská verze, či dokonce vlajkovou lodí žánru, si můžou tvůrci nechat leda tak sladce zdát, ale bez větší újmy se to vidět dá. Jednou. (04.05.2008)