Iron Man

Robert Downey Jr. is Iron Man. Bez něj by byl tenhle film skutečně jenom rutinérský kovošrot, ale díky němu, Gwynneth Paltrow a Jeffu Bridgesovi je to překvapivě chytlavý a sympatický snímek. Samozřejmě, těžko nevidět, jak Favreau a spol. za Downeym těžkopádně vlají všemi těmi bum-bác akčními scénami bez nápadu. Ale stejně jsem se s výjimkou závěru touhle pitomůstkou bavil jako už dlouho ne. Marvel by měl možná vsadit na silnější režisérské individuality a lepší scénáře, nicméně i první X-Meni působí poněkud těžkopádně... rád si počkám na další Starkův přílet. (04.05.2008)

Razantní nástup studia Marvel na velká filmová plátna! Iron Man není sice tak uvědomělý superhero jako Práškový Topinkář, ale ten zase při vší snaze nedokáže svými hrozinkovými projektily zničit opancéřovaný tank.. Právem opěvovaný R.Downey jr. nepotřebuje žádný přiléhavý kostým ani slitinové brnění aby čišel nakažlivým charismatem - stačí mu jen civilní podoba excentrického Tonyho Starka. Napraveného konstruktéra zbraní se srdcem, kvůli kterému by Rakušané týdny blokovali hraniční přechody. S vlasy odstěhovanými na tvář mu zdatně sekunduje J.Bridges a také robotické rameno s hasičskými sklony ze stylově zařízené laboratoře.. Přiznávám, že komiksové postavy Iron Man a Batman sklízí moje skromné sympatie. Disponují totiž superschopnostmi, aniž by byli ozářeni, kousnuti pavoučkem, či se jen prostě uměli dobře narodit do rodiny Marlona Branda.. Nic z toho přece není potřeba, když jste "filthy rich!“ (24.03.2009)

To afghánské intro, společně s rýpavými poznámkami na americkou zahraniční politiku dneška, se sice trochu bije se zbytkem filmu, který je díky své vyblýskanosti hluboko ve vodách komiksové nadsázky, ale ač jsem tomu sám nechtěl moc věřit, ten film nakonec funguje parádně i bez toho, aniž by Favreu tasil okázalou akci či nekompromisně inovantní nápady. Stojí to na hercích (ano, Downeymu stačilo vzít si sklenku i do filmu) a rychlém spádu, který se žene skrze prosté dialogy, které je díky životním bonmotům a (opět) hercům radost poslouchat. Standardní žánrové archetypy hrdinů se nečekaně boří (kdo že to nakonec Starkovi podává srdce?) a ještě to zvládá být sympaticky vtíravé do kruhu rodinné podívané na jeden večer a přitom pomrkávat i na ty, kteří už skrze plátno a obrazovku něco prohnali. Mám takový pocit, že titul ‚nejsympatičtější překvapení roku‘ už tomuhle železňákovi nikdo nevezme. 4 a ½. (18.09.2008)

Iron Man je komiksová podívaná, která sebevědomě kráčí k vysoké oblíbenosti a vlastně už i dokráčela k vysokým výdělkům, díky čemuž se chystají další dvě pokračování (jen houšť). Teď už jen ponechat režiséra, vykrášlit obsazení (přeci jen Jeff Bridges nebyl tím záporákem s velkým Zet), vylepšit akční scény a probůh, hlavně ponechat scény ze Starkovy factory garáže, dle mě se nejlepší okamžiky odehrávaly právě tady. Robert Downey si konečně našel tu svou životní roli (kterou paradoxně o pár chvil později zastínil v Tropické bouři) a já mu to jen přeji, přeci jen patří k nejlepším hercům své generace, což dokazuje i fakt, že spousta dialogů a bonmotů právě hlavního hrdiny byla čistá improvizace. Celkově je Iron Man asi druhá nejlepší komiksárna roku (samozřejmě po TDK) a vděčí tomu hlavně díky svému nadhledu, ironii a cynickému hlavnímu hrdinovi. Narážky na současné politické dění jsem jen přehlížel, neboť zábavnější byly narážky na ostatní dnešní komiksárny a klišé v nich. Byl jsem spokojen, ale ne úplně. Příště už snad Iron Man bude celistvější dílo. (19.02.2009)

Iron Man pro mě představuje zvláštní kombinaci precizně odvedeného žánrového filmu a ozvláštněného žánrového filmu. Do první kategorie patří víceméně všechny scény akce, "outdoorového" létání a popisu aktivit padoucha, které mi technicky de facto nevadily (ani proklamovaná "statičnost") a užíval jsem si je, ale nenabídly mi nic - z neoformalistického hlediska - opojného. Naopak všechny montážní sekvence z dílny, kde Stark jen pracuje, pracuje a pracuje, byly pro mě trochu jako zjevení a dokázal bych se na ně koukat neustále. Stejně tak jiskřivé scény mezi Starkem a Pottsovou... To byly ty ozvláštňující okamžiky, kvůli kterým se na filmy tak rád koukám a pro které tento workoholický film (jak jim s Tetsuem říkáme - v poslední době se množí, hurá) budu mít vždycky rád a koupím si ho na DVD. Není to kvůli vtipům nebo charizmatu (nepopiratelném) Roberta Downeyho Jr., ale čistě kvůli opojnosti a drzosti stylu... a vyprávění. (07.05.2008)