Iron Man

Marvel(ous)! Keď som sadal do kina, mnohí neznalci ani len netušili, o čo pôjde. Za všetko hovorí výkrik pár radov za mnou: "Chalani, čo je to iron?" Ale teraz netuším, či je to pri vnímaní tuzemského publika klad alebo zápor. Každopádne, tí čo čakali superhrdinu typu 'Superman' museli byť sklamaní, mne však Favreauove spracovanie sadlo presne do noty. Ukázal, že vie zabaviť nielen prťavé publikum, ale aj náročnejšie masy. Downey Jr. nemá svaly a vykockované brucho, ale odovzdal tomuto plecháčovi toľko charizmy a cynického šarmu, že aj samotný kostým by mohol byť nominovaný na ceny. Dej sa rozbieha pomalšie len v tom štýle, že prvý poriadny fight sa odohrá takmer po hodine, ale užívať si hlášky a neiritujúci nástup nového hrdinu stojí za to. Pár naivnejších scén a dialógov sa ale dalo vyškrtnúť. Po prvej rane železného diabla sa však začnú diať veci. Zámerne neakčná prvá polovica je ako ticho pred búrkou, Favreau vie čo robí, a na akciu sa potom pozerá s otvorenou hubou. Vo finálnom súboji som nezhliadol toľko predvídavosti (alebo som nechcel), takže aj s tým bola spokojnosť. Chcem viac hrdinov tohto typu. Chcem dvojku, čo viac dodať. Len škoda, že Bridges sa v nej ako záporák už nemihne, pretože to bol ten pravý parchantský výber. 100%. (04.05.2008)

Páči sa mi, že film nebol braný až tak vážne. Humorné scény nepôsobili trápne a boli úsmevné. Oblek Iron Mana bol kúúúl a už mám jasno, čo chcem tohoto roku pod stromček. Film má síce pomalejšie tempo a akcie je málo. Nevadí to však hlavne pre charizmatického Downeyho Jr. a zaujímavé tzv. neakčné pasáže kde pracuje na svojom obleku a balí ženské. Film ťahá správnym smerom a pomáhajú mu v tom aj krásna Gwyneth Paltrow a naozaj dobre zahratý záporák v roli Jeffa Bridgesa. Hudba je hlavne gitarová a to mne sedí - akurát mohla byť výraznejšia, ale tí AC/DC v úvode nemali chybu. Takže neostáva mi konštatovať nič iné než (chvíľa napätia), že som spokojný a teším sa na dvojku........................80% (01.07.2008)

Na předpremiéře jsem byla naposled tak na Návratu krále, na Iron mana jsem dostala pozvání. Tak sem aspoň zjistila, jak vypadá soutěž o dvd před filmem (kdo chytí hozený míček do publika, vyhrává dvd-ovšem nesmíte sedět v poslední řadě, páč tam to nedolítne), že film začně, až se dostaví úplně všichni a opravdu skoro každý chřoupe popcorn nebo nachos). A v celym sálu bylo asi jen 20 holek, takže to vypadalo na čistě pánskou zábavu. Film byl ovšem více než dobrý. Bylo to snad poprvý, kdy se mi ani trochu nelíbil protagonista a jedna z mála komiksových adaptací, u níž neznám předlohu. Když si to ale Iron Man fičel vzhůru, mé srdce zaplesalo a Superman nebo Spiderman byli rázem zapomenuti. Hudební podkres byl přímo ukut na míru. Jeff Bridges výtečně ďábelský + během filmu po částech porcovaný humor. Trošku mi vadil okatý cliffhanger po závěrečných titulcích a ani známým klišé se film nevyhnul ("Don´t waste your life" etc). Ale i tak: 85%! Iron Man? That's kinda catchy. (30.04.2008)

Mám pocit, že dnes se z motivů, jež byly dříve vedlejší, stávají motivy hlavní. Zatímco klasický Hollywood se hlásil k rodině a Nový Hollywood vydělil striktní prostor mezi rodinou a prací, tak v současnosti (Až na krev, Michael Clayton, Bourne) se už jen pracuje. Tony Stark rodinu nepotřebuje, povídá si se svými přístroji, a na sex má děvky. „Hravost" se stává hlavním poznávacím znakem filmu. ____ Kde je problém? Iron Man v poslední půlhodině touží rozvíjet a zakončit herojské drama, ale nejde mu to, protože na to nemá zkonstruované základy. Celá ta cynická a nekomiksová předchozí část sešitá z kulturních a politických odkazů nemá parametry „velkého příběhu" a svého hrdinu opouští v tom nejhorším momentě. V momentě, kdy se divák dožaduje katarze. ____ Ale na rovinu. Který úspěšný blockbuster má natolik zajímavou postavu, že si může dovolit tak „katastrofálně" starosvětský akční scény a relativně plochou story, aniž to kohokoliv popouzí? Tony Stark is a mad genius, and I want to get drunk with him! (10.09.2008)

To afghánské intro, společně s rýpavými poznámkami na americkou zahraniční politiku dneška, se sice trochu bije se zbytkem filmu, který je díky své vyblýskanosti hluboko ve vodách komiksové nadsázky, ale ač jsem tomu sám nechtěl moc věřit, ten film nakonec funguje parádně i bez toho, aniž by Favreu tasil okázalou akci či nekompromisně inovantní nápady. Stojí to na hercích (ano, Downeymu stačilo vzít si sklenku i do filmu) a rychlém spádu, který se žene skrze prosté dialogy, které je díky životním bonmotům a (opět) hercům radost poslouchat. Standardní žánrové archetypy hrdinů se nečekaně boří (kdo že to nakonec Starkovi podává srdce?) a ještě to zvládá být sympaticky vtíravé do kruhu rodinné podívané na jeden večer a přitom pomrkávat i na ty, kteří už skrze plátno a obrazovku něco prohnali. Mám takový pocit, že titul ‚nejsympatičtější překvapení roku‘ už tomuhle železňákovi nikdo nevezme. 4 a ½. (18.09.2008)