Iron Man

Je zřejmé, že většina místních hvězdiček vyplývá z Downeyho neoddiskutovatelného charismatu. Bez něj by totiž Iron Man nebyl ničím. Vtípky nejsou tak fantastické, aby z nich šlo postavit ironickou šarádu, která nadchne přes celé dvě hodiny, akce se trousí po špetkách, přičemž tyhle špetky někdo usypával z prášku na spaní (hlavně finále je smutně suché a bez náboje), a v dramatické rovině se jede podle klasických comicsových šablon. Nic z toho by ale nevadilo, kdyby Iron Man naplno využil své stylové a koncepční jinakosti, kterou tak proklamuje už od prvních minut. Bohužel, Iron Man se tváří dospěle, jeho hrdina přitom absolvuje stejná morální prozření jako okostýmovaní puberťáci. Tváří se neokoukaně, ke konfliktu hrdiny se záporákem přitom kráčí po stejně omletých a wtfózních cestičkách jako Spider-Man nebo Daredevil (ať žijí pohovory s padouchy). A tváří se jako popcornová pecka, která směřuje k velkému finále, ta trocha akce je přitom až úmorně statická. Když člověk okrájí Downeyho povídačky (k vtipnosti sakumprásk mají hodně daleko), nezůstane víc než prázdná comicsová šablona v podání odrostlejších a elegantnějších herců. Žádám víc. I když to jako fajn rozjezd léta obstojí. (29.04.2008)

Downey je bůh a i když mu Favreau a předloha občas nestačí, povedlo se z Iron Mana vymáčknout kvalitní adaptaci, která místo čisté, neředěné akce nabízí 100+1 bonmotů hlavního hrdiny. Ve finále, kdy po kalifornském asfaltu pobíhají dva robůtci (tak trochu ve stylu druhého Robocopa) už to sice skřípe, ale jinak je Tony promazaný do posledního šroubku. Jako předkrm k letním hitům vynikající, jako marvelácký debut slibné. A s kouzelnou tečkou po závěrečných titulcích. Těším se na nášup. (29.04.2008)

To afghánské intro, společně s rýpavými poznámkami na americkou zahraniční politiku dneška, se sice trochu bije se zbytkem filmu, který je díky své vyblýskanosti hluboko ve vodách komiksové nadsázky, ale ač jsem tomu sám nechtěl moc věřit, ten film nakonec funguje parádně i bez toho, aniž by Favreu tasil okázalou akci či nekompromisně inovantní nápady. Stojí to na hercích (ano, Downeymu stačilo vzít si sklenku i do filmu) a rychlém spádu, který se žene skrze prosté dialogy, které je díky životním bonmotům a (opět) hercům radost poslouchat. Standardní žánrové archetypy hrdinů se nečekaně boří (kdo že to nakonec Starkovi podává srdce?) a ještě to zvládá být sympaticky vtíravé do kruhu rodinné podívané na jeden večer a přitom pomrkávat i na ty, kteří už skrze plátno a obrazovku něco prohnali. Mám takový pocit, že titul ‚nejsympatičtější překvapení roku‘ už tomuhle železňákovi nikdo nevezme. 4 a ½. (18.09.2008)

Soundtrack Ramin Djawadi: 1. Driving With The Top Down ,2. Iron Man, 2008 version (John O'Brien and Rick Boston) ,3. Merchant Of Death ,4. Trinkets To Kill A Prince ,5. Mark I ,6. Fireman ,7. Vacation's Over ,8. Golden Egg ,9. DamnKid (DJ Boborobo) ,10. Mark II ,11. Extra Dry, Extra Olives ,12. Iron Man ,13. Gulmira ,14. Are Those Bullet Holes? ,15. Section 16 ,16. Iron Monger ,17. Arc Reaktor ,18. Institutionalized (Suicidal Tendencies) ,19. Iron Man (Jack Urbont) , (23.05.2011)

Kecací část ušla, leč mohlo být mnohem lépe - každopádně klišé-neklišé s Paltrow mi nebylo proti srsti a to už je co říct. Akce pomálu, chtělo by to minimálně další hodinku čistě jen Iron Manových zásahů v poušti proti ošklivým chlapcům z východu - světélkující hyperpohlazení nemá chybu. A Robert? Takhle má vypadat hlavní postava čehokoli - charismatická prdelka, ať už v obleku či bez. Chci ještě. (03.05.2008)