Iron Man

V povzdálí sice lze sem tam zaslechnout dozvuk celorodinně vyhovující Zathury a infantilně imbecilního Vánočního skřítka, ten přerod v sebevědomého pana režiséra je přesto udivující. Iron Man má ve Favreauově (pochváleno budiž skloňování) režii všechny náležitosti letního blockbusteru a skvělé herce navíc. Downey Jr. srší šarmem i vtípky a přitom si za vydatné pomoci úžasně milé Gwyneth Paltrow předehřívá půdu pro roli Hugha Heffnera. Zákeřná lysina Jeffa Bridgese před jejich flirtováním trochu ztrácí na lesku, ale proč se zaobírat padouchem, jehož osud je stejně jasně daný. Ještě víc než u barevně spřízněného Hellboye je u Iron Mana sázeno na charisma hlavního hrdiny, který v pohodně nějaké to pokračování dvě utáhne. Nadstandardně vysokou úrovní oslňují speciální efekty. Stejně jako celý film, a na rozdíl od takového Speed Racera, nehledají nové horizonty, jenom dosahují dokonalosti v překračování těch starých. 80% Zajímavé komentáře: Douglas, Adrian, kiddo, tron, genetique, Vitason, Mertax, MegatroN, Macik (08.11.2008)

Podavajuc si ruku s nazvom, je z filmoveho Iron Mana industrialny nadych citit takmer v kazodm zabere. Vybornou volbou bolo aj obsadenie R. Downey Jr., ktory v interakcii tak s oraganickymi ako i anorganickymi spolupracovnikmi dodava postave podvratneho (anti)hrdinu potrebny humor a stylovost. Ovsem zvysok (vratane okateho striafania sa na sucasnu politicku klimu) je uz sedym priemerom. Hudba sa snazi permanente pumpovat grady, ovsem obraz strihovo voci audio zlozke trpi dychavicnou disharmoniou, navyse s nulovym kontom eye-candy zaberov (a to mal reziser za kamerou eso v podobe Aronofskeho vizualneho virtuoza - Matthew Libatique). Chapem, ze Iron Man ma byt akousi drzou a drsnou antitezou ku komiksovym hrdinom s rozdrasanou dusou (Downeyho Tony Stark tento fakt v zavere ironicky podtrhne a zaroven zhodi), ovsem osobne mi ta nablyskanost a snaha o efeknost (bez efektivnosti) drhla. PS: AK chcete vidiet naviazanie Iron Mana na dalsie komiksove univerzum od Marvela, pockajte si na sekvenciu po zaverecnych titulkoch. (29.04.2008)

Tak letošní druhá pětihvězda. Áno áno, mrdej tučňáka do hlavy, ty buzno... :) Ach já malověrný. Když jsem na to šel do kina, myslel jsem, že to bude šílenej blábol, jako ostatně poslední dobou všechny akční SF filmy z Hollywoodu. Ale šel jsem tam. Nakonec jsem se celý dvě hodiny královsky bavil. Neříkám, některý momenty jsou tu mírně řečeno mimo (pád první verze Ironmana po výpadku paliva, zásah nové verze Ironmana střelou z tanku a následný pád atp.), ale o tom to ani vlastně není. Samotná postava Tony Starka je tak neuvěřitelně krásně rozporuplná, tak dokonale šíleně géniovsky zahraná, že na takovéto nedokonalosti dává zapomenout. A svým způsobem se režisér i docela dobře pokusil zabudovat jeho příběh do naší doby a povedlo se mu to přinejmenším zezačátku dost realisticky. (06.06.2008)

Přesně tohle komiksové podívané potřebovaly - samolibý (anti)hrdina, playboy a kovaný cynik Tony Stark ve špičkovém podání Downeyho juniora pořádně rozvířil stojaté vody přehnaně korektních spektáklů a vesele pošlapal zažité představy o americkém hrdinovi bez bázně a hany. Iron Man prostě kráčí vlastní cestou, nebojí se ukázat současné problémy, má styl a místo strhující akce triumfuje humorem i nadhledem. Několika klišé se samozřejmě nevyvaroval (což mu nelze zazlívat) a v samotném závěru lehce ztratil tempo, já jsem však ze sálu odcházel navýsost spokojen... 80% (07.05.2008)

Tak jsem si řekla, že si ukrátím čekání na Age of Ultron nastudováním sólových filmů postav. Thora už mám za sebou a to hodně bolelo. Je pravda, že tady mám aspoň dojem, že si tvůrci výrobu filmu vcelku užili. Pan Downey přece jenom je okouzlující, prvně jde on a až za ním svaly, oproti velkému množství ostatních "herců" v podobném postavení. Nicméně už jsem konečně vyřešila své dilema: Starka jako postavu nemám ráda. V Avengers je ještě docela príma sledovat jeho podvratné fungování v týmu a interakci s ostatními postavami, ale tady, kde jde jenom o něj, jsem se hodně brzy přejedla. A to se mi první Iron Man líbil z celé trilogie nejvíc - protože tady je to přece jenom ještě dojemný příběh o tom, jak pyšný princ prohlédne zdi paláce a začne konat dobro. Do kolen sice chodím už z jiné ligy příběhů, ale je to takové roztomilé, že se aspoň snaží. V těch dalších filmech se už jedná o mnohem vyšší level zvrhlosti. A když tady používám slovo zvrhlost, myslím to jako špatná zvrhlost, ne jako když jsem z nějaké dekadence nadšená a chválím ji. (24.11.2014)